Wikipedie

Plumlov: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ obyvatel.
m odkazy
Řádek 43:
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref> je [[město]] (od 27. 10. 2000) ležící 8 km západně od [[Prostějov]]a na rozhraní [[Haná|Hané]] a [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchoviny]]. Z jihu je městská zástavba ohraničena podhradským rybníkem vybudovaným na říčce Hloučele. Jihovýchodně, níže po jejím toku je pak [[Vodní nádrž Plumlov|Plumlovská přehrada]] s hrází na katastru obce Mostkovice (Stichovice). V roce 2016 měl Plumlov [2&nbsp;337 obyvatel.<ref>http://www.obyvateleceska.cz/prostějov/plumlov/589896 2&nbsp;337] obyvatel.</ref> Spadají pod něj vsi [[Soběsuky (Plumlov)|Soběsuky]], [[Žárovice]] a [[Hamry (Plumlov)|Hamry]].
 
== Historie ==
Řádek 50:
== Obyvatelstvo ==
=== Struktura ===
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i&nbsp;za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.<ref name="scitani2011">{{Citace elektronické monografie
| titul = Plumlov
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2017-01-29
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
}}</ref>
{| class="wikitable" style="text-align: center;
! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011
|-
|-
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel
| style="text-align: left;" | část Plumlov || 2217 || 2466 || 2442 || 2432 || 2659 || 2523 || 2753 || 2508 || 2589 || 2452 || 2567 || 2300 || 2268 || 2382
|-
|-
! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů
| style="text-align: left;" | část Plumlov || 356 || 392 || 409 || 421 || 452 || 480 || 574 || 673 || 664 || 660 || 643 || 728 || 773 || 823
|-
|-
|}
|}
 
== Společnost ==
Řádek 76:
[[Soubor:Kostel Nejsvětější Trojice - pohled zezadu, Plumlov, okres Prostějov.jpg|thumb|left|Kostel Nejsvětější Trojice]]
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Plumlově}}
* '''[[Plumlov (zámek)|Zámek Plumlov''']] -je dominantadominantou obce a širokého okolí, postaven byl v [[manýrismus|manýristickém]] stylu v letech [[1680]]-[[1688]] vedle původního [[Plumlov (hrad)|plumlovského hradu]]. Projektantem stavby byl [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]]. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se [[štuk]]ovou a [[freska|freskovou]] výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku [[1801]], kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku [[1850]] je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Pd roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.▼
{{Viz též|Plumlov (zámek)}}
* '''[[Plumlov (hrad)|Hrad Plumlov''']] byl založen ve druhé polovině [[13. století]] pravděpodobně českým [[panovník|králem]] [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] nebo jeho levobočkem [[Mikuláš I. Opavský|Mikulášem]], vévodou opavským. Po roce [[1310]] prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Ten jej v roce [[1322]] prodal Vokovi z Kravař. Rod [[Páni z Kravař|pánů z Kravař]] drží hrad až do roku [[1466]], kdy vymírá po meči a hrad přechází na [[Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice|Jana Heralta z Kunštátu]], manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiřího z Kravař]]. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na [[Vratislav I. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]], manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem [[16. století]] byl hrad přestavěn v [[renesance|renesanční]] zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v [[Prostějov]]ě a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku [[1586]]. Hrad byl zbořen v letech [[1801]] - [[1805]]. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.▼
▲* '''Zámek Plumlov''' - dominanta obce a širokého okolí, postaven v [[manýrismus|manýristickém]] stylu v letech [[1680]]-[[1688]] vedle původního [[Plumlov (hrad)|plumlovského hradu]]. Projektantem stavby byl [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]]. Původní plány na čtyřkřídlý zámek zůstaly nezrealizovány, bylo postaveno jen jedno křídlo (ani to nebylo nikdy dokončeno) s překrásným sloupovím, se [[štuk]]ovou a [[freska|freskovou]] výzdobou. Hrad a zámek stály vedle sebe až do roku [[1801]], kdy oba objekty poškodila vichřice. Tehdejší majitel, Alois z Lichtenštejna, neměl na to, aby hrad i zámek spravoval, a proto hrad nechal zbořit. Roku [[1850]] je zámek pronajat okresnímu soudu a bernímu úřadu. V několika místnostech bývalo vězení, ostatní obyvatelné části zámku sloužily jako byty úředníků. V roce 1931 je zámek v rámci pozemkové reformy Lichtenštejnům zabrán a přechází do vlastnictví Státního pozemkového fondu. Pd roku 1994 byl zámek předán do majetku města Plumlova.
* '''[[Kostel Nejsvětější Trojice''' -(Plumlov)|Kostel Nejsvětější Trojice]] pochází ze [[16. století]]. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku [[1643]] [[Švédsko|švédská]] vojska útok na městečko a zámek.▼
{{Viz též|Plumlov (hrad)}}
▲* '''Hrad Plumlov''' byl založen ve druhé polovině [[13. století]] pravděpodobně českým [[panovník|králem]] [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] nebo jeho levobočkem [[Mikuláš I. Opavský|Mikulášem]], vévodou opavským. Po roce [[1310]] prodává Mikuláš I. plumlovský hrad a panství českému králi [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]]. Ten jej v roce [[1322]] prodal Vokovi z Kravař. Rod [[Páni z Kravař|pánů z Kravař]] drží hrad až do roku [[1466]], kdy vymírá po meči a hrad přechází na [[Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice|Jana Heralta z Kunštátu]], manžela Johanky, dcery posledního mužského potomka [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiřího z Kravař]]. Po Heraltovi, který rovněž zemřel bez mužského potomka, přechází hrad na [[Vratislav I. z Pernštejna|Vratislava z Pernštejna]], manžela jeho dcery Lidmily. Začátkem [[16. století]] byl hrad přestavěn v [[renesance|renesanční]] zámek. Pernštejnové si však v té době vybudovali novou rezidenci v [[Prostějov]]ě a pro své finanční problémy Plumlovský zámek zanedbali; jeho úpadek dovršil požár roku [[1586]]. Hrad byl zbořen v letech [[1801]] - [[1805]]. Zachovalo se z něj několik základových zdí na skalním suku uprostřed nádvoří dnešního zámku.
{{Viz též|Kostel Nejsvětější Trojice (Plumlov)}}
▲* '''Kostel Nejsvětější Trojice''' - ze [[16. století]]. V ohradní zdi kostela zazděny dvě dělové koule a pískovcová desta, jež oznamuje, že právě z tohoto místa vedla roku [[1643]] [[Švédsko|švédská]] vojska útok na městečko a zámek.
 
== Osobnosti ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Plumlov“