Verze z 4. 7. 2016, 22:33 editovat 89.135.92.250 (diskuse) Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 4. 2017, 22:34 editovat zrušit editaci Pavouk (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 896 editací akt. infoboxu Přejít na další porovnání →
Řádek 26: \| popisek mapy = \| rozloha = 28,19 ~~\| počet obyvatel = 4514~~ ~~\| rok = 2014~~ ~~\| hustota zalidnění = 171,12~~ \| etnické složení = \| náboženské složení = ~~\| status = [[velkoměsto]]~~ \| starosta = Májer János▼ \| vznik = \| zakladatel = \| web = ▲ \| starosta = ~~Májer~~Posta ~~János~~György \| obecní úřad = \| telefonní předvolba = 47 Řádek 46 ⟶ 42: == Dějiny == Doklady o pěstování vína v Tokaji jsou již z roku 1067, první zmínky o městě pocházejí z roku 1353. Ve 14. století zde vyrostl hrad, který náležel k panství [[Diósgyőr]]. Po roce 1450 bylo město ve vlastnictví rodu [[~~Hunyadi~~Hunyadyové\|Hunyadyovů]]; s nástupem [[Matyáš Korvín\|Matyáše Korvína]] na uherský trůn se tak stalo královským majetkem. V roce 1705 byl hrad na příkaz [[František II. Rákóczi\|Františka II. Rákóczi]] stržen. Ve 20. století bylo město poškozeno oběma světovými válkami, bylo zastíněno okolními sídly, např. nedalekým [[Sátoraljaújhely]], a ztratilo status města. Ten byl obnoven v roce 1986. Tím, že město ve 20. století prakticky nerostlo, si zachovalo malebný ráz, a proto stoupá popularita Tokaje jakožto turistického cíle. Řádek 57 ⟶ 52: Tokaj nadále zůstává vinařským centrem oblasti. Z odrůd [[Réva vinná\|vinné révy]] se zde pěstují především Furmint, Lipovina ({{Vjazyce\|hu}} Hárslevelű) a Muškát žlutý (maďarsky Sárgamuskotály), z nichž se vyrábějí rozličná sladká, polosladká, suchá a polosuchá vína. Každý říjen se zde konají slavnosti [[vinobraní]]. Malebné umístění městečka mezi [[Tisa\|Tisou]] a horou ''Tokaj'' (515 m) a dobrá dostupnost zejména železniční tratí [[Miskolc]] - [[Nyíregyháza]] (v Tokaji zastavují i vlaky [[InterCity]] z [[~~budapešť~~Budapešť\|Budapešti]]) učinila z Tokaje vyhledávané místo rekreace a turistiky. Kromě zajímavostí spojených s vinařstvím je zde k vidění několik kostelů, galerie, socha [[Štěpán I. Svatý\|Štěpána I.]], nová pijácká socha [[Dionýsos\|Bakcha]] a množství pamětních desek upomínajících na osobnosti, které Tokaj navštívily – například básník [[Ján Kollár]] či ukrajinský humanista [[Hryhorij Skovoroda]]. == Partnerská města == Řádek 68 ⟶ 63: == Externí odkazy == * {{Commonscat}} * [http://www.tokaj.hu Oficiální stránky (~~hu, en~~maďarsky)] {{Borsod-Abaúj-Zemplén}}

Tokaj: Porovnání verzí