Kateřina Vilemína Zaháňská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Život: + link
odkazy, typografie, formulace
Řádek 1:
{{infobox - osoba}}
[[Vévoda|Vévodkyně]] '''Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská''' ([[8. únor]]a [[1781]], Mitava, dnes [[Jelgava (zámek)|Jelgava]] – [[29. listopad]]u [[1839]] [[Vídeň]], [[Rakousko]]), rozená ''Prinzessin Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland'', byla rakouská a [[Slezsko|slezská]] [[Šlechta|šlechtična]] a [[politik|politička]]. České veřejnosti je známa především jakožto literární postava z novelypovídky [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] ''[[Babička (novelapovídka)|Babička]]''. Známou českou spisovatelku po celý svůj život podporovala a udržovala s ní kontakt.
 
== Život ==
Byla nejstarší dcerou [[Petr Biron|Petra Birona]], [[Kuronské a zemgalské vévodství|knížete kuronského a semgalského]], později vévody [[zaháň]]ského a jeho ženy kuronské šlechtičny Anny Charlotty Dorothey von Medem. Vévoda Petr, který poté, co opustil [[Kuronsko]], přesídlil na své statky, které získal do majetku koncem [[18. století]] ve [[Slezsko|Slezsku]] a ve východních [[Čechy|Čechách]]. Vilemína měla 3tři mladší sestry: Marii Paulinu Luisu, provdanou kněžnu Hohenzollern-Hechingen (1782–1845), Johannu Katharinu, pozdější vévodkyni di Acerenza (1783–1876) a [[Dorothea von Biron|Dorotheu]] pozdější [[vévodkyni]] de Dino a de Sagan (1793–1862), nemanželskou dceru své matky, kterou Petr Biron legitimizoval. Dorothea je dnes některými badateli a [[historik]]yhistoriky pokládána za pravděpodobnou fyzickou matku české spisovatelky [[Božena Němcová|Boženy Němcové]]<ref>Známá i neznámá Božena Němcová</ref>. Pokud tomu tak bylo, vévodkyně Vilemína byla její tetou.
 
Od tří do pěti let cestovala s rodiči po Evropě, po návratu r.roku 1786 žila v Mitavě především se svým otcem a sestrami. Matka často cestovala, plnila i diplomatické úlohy a návrat domů oddalovala. Mateřské povinnosti jí nezatěžovaly. Kateřina a její sestry měly vychovatele, nejvíce ji ovlivnila Polka Antonie Forsterová, která vyrostla v Anglii Antonie Forsterová. Díky ní se Vilemína stala vášnivou anglofilkou[[Anglofilie|anglofil]]kou. Zároveň ji ovlivnily vychovatelčiny ideály [[osvícenectví]] a její tichý obdiv k [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]].
 
Z Vilemíny se stala mimořádně vzdělaná, inteligentní, bystrá, nadaná a aktivní [[žena]], která se později věnovala [[politika|politice]], i když především ze své záliby a díky svému společenskému postavení. Díky ní se také seznámila s tehdy nejvlivnějším rakouským politikem [[kníže]]temknížetem [[Klemens Wenzel von Metternich|Klemensem Lotharem Meternichem]], se kterým měla po mnoho let intimní poměr a usilovala o to, aby s ním uzavřela [[manželství]] – což se ale nikdy nestalo.
 
'''Úryvek z dopisu Metternicha Kateřině Zaháňské:
Řádek 16:
Jedinou dceru Gustavu měla jako nemanželské [[dítě]] se svým vychovatelem švédským generálem Gustavem Armfeltem; její [[porod]] byl prý velice těžký a Vilemína po něm zůstala již dále neplodná.
 
Po [[smrt]]ismrti otce v roce [[1800]] [[pozůstalost|zdědila]] [[Zaháňské knížectví]] a řadu nemovitostí, mezi nimi i [[zámek (stavba)|zámek]] v [[Ratibořice (zámek)|Ratibořicích]], který nechala v letech [[1825]]–[[1826]]1825–1826 přestavět v [[empír|empírovém stylu]].
 
Je pohřbena v kostele sv. Kříže v [[Zaháň|Záhani]].