Rabanus Maurus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Narození v Mohuči za použití HotCat |
m typo |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
[[Soubor:Raban-Maur Alcuin Otgar.jpg|thumb|Mladý Rabanus Maurus (vlevo), podporován opatem [[Alcuin|Alkuinem]] (uprostřed), podává dílo mohučskému arcibiskupu Otgarovi (vpravo)
[[Soubor:Hrabanus-Maurus De-rerum-naturis nach-842.jpg|thumb|Rabanus Maurus: „De rerum naturis“]]
Řádek 10:
Právě v době, kdy vedl klášterní školu (do roku 822) Rabanus vydal své nejvýznamnější spisy. Nejznámější je [[kaligram]] ''[[Liber de laudibus Sanctae Crucis|De laudibus sanctæ crucis]]'' („O chvále svatého kříže“, vydáno roku 814). Báseň je dodnes zachována v opisech, které pravděpodobně vznikly přímo pod Rabanovým dohledem. Jeden exemplář se v 17. století dostal do [[Praha|pražské]] umělecké sbírky císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], odkud byl při [[švédské obléhání Prahy|obléhání Prahy]] [[Švédská loupež uměleckých děl v Praze|uloupen a odvezen]] do [[Švédsko|Švédska]]. Královna [[Kristýna I. Švédská|Kristýna Švédská]] jej později věnovala papežské [[Vatikánská apoštolská knihovna|knihovně ve Vatikánu]]. Jeho práce vedoucího školy se odráží ve třísvazkovém díle ''[[De institutione clericorum]]'' („O vzdělávání duchovních“, vydáno 819).
Dne [[15. červen|15. června]] [[822]] se stal na 20 let opatem [[klášter Fulda|kláštera ve Fuldě]], jehož osazenstvo tehdy čítalo na 600 mnichů. Zasloužil se o rozšíření klášterní knihovny. Klášterní škola se stala prestižním centrem vzdělání ve Francké říši. Kromě toho nechal zřídit na 30 kostelů a kaplí pro rolníky, mj. v roce 836 kostel sv. Petra, v němž jsou uloženy ostatky [[sv. Lioba|sv. Lioby]] (Fulda, [[Hesensko]]). Rabanus patřil k družině císaře [[Lothar I. Franský|Lothara I.]], nikoli však [[Ludvík II. Němec|Ludvíka Němce]], pod jehož vládu Fulda spadala. Poté, co byl zatažen do sporů mezi [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíkem Pobožným]] a jeho synem, vzdal se v roce [[842]] svého úřadu opata a uchýlil se na Petersberg, kde se soukromě věnoval vzdělávání.
I přes názorové rozdíly byl Ludvíkem v roce 847, již jako 67 letý, jmenován [[Arcidiecéze mohučská|arcibiskupem v Mohuči]]. [[16. červen|16. června]] toho roku nastoupil do úřadu arcibiskupa největší církevní provincie východofranské říše. Krátce po převzetí úřadu svolal první [[Synod]] do [[mohučs]]kého [[Opatství svatého Albana (Mohuč)|opatství sv. Albana]], kde se zúčastnění biskupové a opati radili ohledně posilování víry a kázně. Kazatelé byli nabádáni, aby pro prostý lid volili prostá, obyčejným lidem srozumitelná kázání.
Řádek 23:
Svatodušní hymnus ''[[Veni Creator Spiritus]] (Přijď, Duchu Stvořiteli)'' možná nenapsal přímo on, díky němu se však dochoval a zůstává s jeho jménem spojen. Hymnus zhudebnil skladatel [[Gustav Mahler]] ve své [[Symfonie č. 8 (Mahler)|8. symfonii]] (zvané ''Symfonie tisíců'').
Rabanus Maurus byl významný encyklopedista, vydal [[encyklopedie|encyklopedii]] [[De universo]] ("O vesmíru“), též: [[De rerum naturis]]
Je typickým představitelem karolinské renesance.
Řádek 32:
=== Literatura ===
* Hrabenus Maurus: ''De institutione clericorum = Über die Unterweisung der Geistlichen'' Lat.
* Maria Rissel: ''Rezeption antiker und patristischer Wissenschaft bei Hrabanus Maurus. Studien zur karolingischen Geistesgeschichte'' (Lateinische Sprache und Literatur des Mittelalters 7). Bern, Frankfurt am Main. 1976
* Winfried Bühne (Hg.): Hrabanus Maurus und seine Schule, Fulda 1980
Řádek 38:
* Raymund Kottje, Harald Zimmermann (Hgg.): Hrabanus Maurus. Lehrer, Abt und Bischof, Mainz-Wiesbaden 1982
* Stephanie Haarländer: Rabanus Maurus zum Kennenlernen, Mainz 2006, ISBN 3-934450-24-5
* Raymund Kottje: Hrabanus Maurus
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Rabanus Maurus}}
{{Posloupnost|co=[[Arcidiecéze mohučská|Arcibiskup mohučský]]|kdy=
{{Autoritní data}}
| |||