Bahrajn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 55:
| doména = bh
}}
'''Bahrajn''', oficiálním názvem '''Bahrajnské království''' ({{Vjazyce|ar}} {{Cizojazyčně|ar|مملكة البحرين}}, ''Mamlákat al-Bahrajn''), je [[ostrovní stát]] v jižní části [[Perský záliv|Perského zálivu]], vůbec nejmenší stát v
V letech [[1973]]–[[1975|75]] a opět od r. [[2002]] je země [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]]; od téhož roku zajišťuje nová ústava politická práva i ženám. Hospodářsky Bahrajn závisí na těžbě a zpracování [[Ropa|ropy]], finančnictví a lovu [[Perla|perel]].
Řádek 63:
==== Dilmun ====
[[Soubor:AncientTombsOfBahrain.svg|thumb|200px|Na ostrově Bahrajn se nachází přibližně 350 000 starověkých pohřebních mohyl]]
Hlavní ostrov souostrovního státu Bahrajnu byl odtržen od Arabského poloostrova kolem r. 6000 př. n. l. Dozajista byl obydlen již od prehistorických dob. Ostrovy Bahrajnu se poprvé zapsaly do historie asi r. 3000 let př. n. l., jako centrum významné starověké říše. Byla to civilizace nazývaná [[Tilmun|Dilmun]], která se objevila někdy během doby bronzové a trvala víc než 2000 let. Ze sumerské [[mytologie]] je zřejmé, že území dnešního Bahrajnu, bylo pro Sumery zaslíbeným rájem a lidé tzv. [[Obeidská kultura|obejdské kultury]] a později sumerská města [[Eridu]] a [[Ur (město)|Ur]] s ním udržovali čilé styky. O Dilmunu se zmiňuje nejstarší literární světová památka [[Epos o Gilgamešovi]].
Dilmun se stal středem obchodu, a to především díky svému umístění podél obchodní cesty, spojující [[Mezopotámie|Mezopotámii]] s úrodným údolím řeky [[Indus]] (dnešní Indie a Pákistán). Doba jeho úpadku je datována do období úpadku civilizace v údolí Indu v pol. 2. tis. před. n. l. Rozpad údolní říše způsobil pokles důležitosti obchodní cesty přes Bahrajn, což zapříčinilo jeho pomalý zánik. Pokles pokračoval postupně i následující století. V 8. stol. se objevuje zmínka o Dilmunu jako o vazalském státu [[Asýrie]] a asi r. 600 př. n. l. se stává součástí babylonského impéria. Dilmun se v době svého rozmachu těšil značné síle a vlivu, i když nelze přesně určit v jaké míře.
Není pochyb o tom, že kdysi dilmunská civilizace ovládala velkou oblast západní části pobřeží Perského
==== Předislámské období ====
Řádek 73:
=== Od příchodu islámu k Chalífovcům ===
Obyvatelé Bahrajnu jsou velmi pyšní na skutečnost, že oni byli jednou z prvních oblastí uvnitř pevninské Arábie, která přijala islám. Stalo se tak zcela mírumilovně. V roce [[640]] n. l. prorok [[Mohamed]] poslal dopis vládci Bahrajnu, v kterém mu nabízel přijetí [[islám]]u. Ať byly důvody jakékoli, přijal islám v krátké době a následující dvě století společně žili v Bahrajnu mírumilovně muslimové (jednoznačně zde převažoval [[
Bahrajn byl součástí obou [[chalífát]]ů – [[Umajjovci|umajjovského]] i [[Abbásovci|abbásovského]]. Během tohoto období se úspěšně rozvíjel a stal se důležitou zastávkou na obchodních cestách mezi [[Irák]]em a [[Indie|Indií]]. Po zániku chalífátu Abásovců a vpádu [[Mongolové|Mongolů]] se situace zhoršila; i po vymanění se zpod mongolské nadvlády byl Bahrajn zmítán hádkami a malichernými spory mezi šejchy v Zálivu, kteří mezi sebou neustále bojovali. V roce [[1487]] dočasně ovládli ostrov [[Omán]]ci a na blízkém vedlejším [[Muhárrak (ostrov)|ostrově Muhárrak]] vystavěli [[pevnost Arad]]. Dva roky předtím navštívil Bahrajn portugalský cestovatel [[Duarte Barbosa]] a pravděpodobně od něj pochází povědomí Portugalců o výnosných nalezištích kvalitních a velkých [[Perla|perel]]. Touha zmocnit se těchto nalezišť nakonec vedla r. [[1521]] k [[Invaze|invazi]] Portugalců na Bahrajn a okolní území. Portugalci zde vládli do r. [[1602]], kdy byli vyhnáni povstáním obyvatel. Poté požádal Bahrajn Peršany o ochranu a ti rádi vyhověli.
Na Peršanech pak ostrov v roce [[1783]] dobyl [[
[[Soubor:Bahrain map.png|thumb|200px|Mapa Bahrajnu]]
| |||