Goldbachova hypotéza: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016 |
m Robot: ISBN -> ID |
||
Řádek 15:
Teprve roku 1937 se důkaz Goldbachova problému podařil sovětskému matematiku [[Ivan Matvejevič Vinogradov|Vinogradovu]], který dokázal, že v přirozené řadě čísel existuje jisté veliké číslo, za nímž všechna ještě větší lichá čísla se mohou rozložit na součty tří prvočísel.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Kasimov|jméno = A. M.|titul = K rešeniju additivnych zadač s prostymi čislami|url = http://cheb.tsput.ru/attachments/451_tom13_v2_Kasimov.pdf|vydání = 2|vydavatel =|místo =|datum vydání =|datum přístupu = 2016-10-13|strany = 71 - 76|jazyk = rusky}}</ref> Odpověď na otázku, jak velká musí být čísla, aby tento důkaz platil, našel sovětský matematik [[Borozdkin]]. Určil hranici a všechna menší čísla už snadno prověřili matematikové Cantor a jiní, takže důkaz je úplný.
Eulerův problém však dosud čeká na důkaz. Přinese svému řešiteli světovou slávu, úměrnou obtížím, jež bude třeba překonat.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Dobrovolný|jméno = B.|příjmení2 =|jméno2 =|titul = Nové matematické rekreace|redaktoři = Ing. J. Strouhal, Ludmila Vondráčková|ilustrátoři = Miroslav Houska|vydání = 1|vydavatel = Práce - vydavatelství a nakladatelství ROH|místo = Praha|rok = 1967|počet stran = 160|strany = 67|
== Odkazy ==
| |||