|
== Historie ==
Nejstarší nálezy dokládají osídlení Vyšehradu v době [[eneolit]]u, další významné nálezy však pocházejí až z [[10. století]]. Podle pověstí založil Vyšehrad vojvoda [[Krok (vojvoda)|Krok]], který sem měl přesídlit z [[Budeč (hradiště)|Budče]] a jehož dcera [[Libuše (kněžna)|Libuše]] zde měla založit s [[Přemysl Oráč|Přemyslem Oráčem]] dynastii [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Nebyly zde však nalezeny sebemenší stopy raně slovanského osídlení ze 6. a 7. století.
V srpnu 2014 zde však archeologové objevili základy kostela z doby kolem roku 1000, který by svými rozměry byl největším známým kostelem své doby na území [[Západní Slované|západních Slovanů]], na němž je ojedinělý i byzantským slohem. Roku 1070 na Vyšehrad přesídlil kníže [[Vratislav II.]], pozdější první český král, a založil zde [[Bazilika svatého Petra a Pavla|kostel svatého Petra a Pavla]] s bohatě nadanou [[VyšehradskáKrálovská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|kapitulou]], které vyjednal exempci z biskupské pravomoci. Vyšehrad byl českým panovnickým sídlem až do [[Soběslav I.|Soběslava I.]], tedy do roku 1140. I poté si však Vyšehrad díky vlivu kapituly udržel velký význam. Po požáru v polovině 13. století procházel kostel téměř po celé 14. století rozsáhlou a postupnou gotickou přestavbou. Za [[Karel IV.|Karla IV.]] v polovině 14. století v souvislosti s výstavbou [[Nové městoMěsto pražské(Praha)|Nového města pražského]] bylo přebudováno vyšehradské opevnění a napojeno na pražské.
Kromě samotného hradiště Vyšehrad bylo už od [[10. století]] osídleno také jeho severní podhradí (také nazýváno Podvyšehradí) a zástavba také vznikala podél cesty mezi Vyšehradem a Pražským hradem, nazývané Mezihrady.<ref name="h">[http://www.starapraha.cz/historie-praha-vysehrad.php Milan Degen: Vyšehrad]</ref> Například ve vyšehradském podhradí v prostoru nynější křižovatky ulic Vratislavovy, Vnislavovy a Libušiny stál již ve [[14. století]] špitál s kostelem Pokory Panny Marie.
Za [[Husitské války|husitských válek]] 1. listopadu 1420 husité hrad Vyšehrad vyplenili a proměnili v ruiny. V následujícím období byl Vyšehrad s podhradím osídlen chudými řemeslníky a změnil se v malé městečko. Vyšehradské kapitule patřily i nadále rozsáhlé pozemky, dvory a vsi v okolí – na území dnešních Nuslí, Podolí a Braníka. Jako samostatná pevnost v následujícím období nesloužil, ale jeho opevnění zůstala úloha v [[Opevnění Prahy|obranném systému Prahy]]. Vyšehrad byl již od [[15. století]] [[královské městoMěsto#Kr.C3.A1lovsk.C3.A1_a_v.C4.9Bnn.C3.A1_m.C4.9Bsta|královským městem]] v [[Kouřimský kraj|Kouřimském kraji]]. Začátkem 16. století se Podvyšehradí právně oddělilo od hradiště a připadlo [[VyšehradskáKrálovská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|kapitule]], pevnost s osídlením připadla kapitule v roce 1528.
Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]], od roku 1621, bylo hradiště postupně přestavěno na pevnost. Horní vyšehradské město bylo zcela zbořeno v letech 1653 až 1654 a téměř všichni jeho obyvatelé byli vystěhování, převážně do Podvyšehradí. Na dlouhou dobu byla z pevnosti vysídlena i kapitula. Za válek[[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] byla pevnost v letech 1741 až 1742 okupována Francouzi, kteří provedli řadu stavebních vylepšení, poté na podzim 1744 opět bez boje na deset týdnů obsazena Prusy. Ti se při odchodu pokusili pevnost zničit výbušninami, doutnáky však byly včas uhašeny třemi místními občany.
V roce [[1848]] se Vyšehrad osamostatnil od kapituly. [[Bazilika svatého Petra a Pavla|Bazilika svatých Petra a Pavla]] byla v 19. století novogoticky přestavěna do dnešní podoby a u ní byl zřízen národní hřbitov s hrobkou [[Slavín (hrobka)|Slavínem]]. Rozhodnutí z roku 1866 o zrušení pražského opevnění a jeho bourání od roku 1875 se Vyšehradu prakticky nedotklo, Vyšehrad zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911, kdy byly i tyto pevnostní objekty předány městu Praze, avšak již nebyly zbourány.
Roku 1883 byl připojen ke [[královské hlavní město Praha|královskému hlavnímu městu Praze]] jako jeho VI. část, až do roku 1960 označovaná [[Praha VI]], v členěních z roku 1949 i 1960 i v samosprávném členění z roku 2002 byl začleněn do obvodu a později i městské části [[Praha 2]].
{|class="wikitable"
== Území ==
[[Soubor:156 Vlak u Vyšehradu.JPG|thumb|Domy v podhradí, vpravo je budova bývalé radnice]]
Přímo v pevnosti jsou pojmenované ulice V pevnosti, Štulcova, K rotundě, Soběslavova, jižně od baziliky [[Vyšehradské sady]] a severně od baziliky [[Štulcovy sady]], východně od baziliky [[Karlachovy sady]], na západním úbočí [[park Pod Hradbami]]. Východní úbočí s [[Lumírovy sady|Lumírovými sady]] již patří k [[Nusle|Nuslím]] a jižní úbočí s areálem porodnice k [[Podolí (Praha)|Podolí]], ač ještě spadá do [[Pražská památková rezervace|Pražské památkové rezervace]].
Kromě rozsáhlého areálu pevnosti patří ke čtvrti též blízké podhradí: část [[Rašínovo nábřeží|Rašínova nábřeží]], ulice Na Libušince, konec Vyšehradské ulice a ulice Libušina a Vratislavova, ulice Neklanova, Hostivítova, Přemyslova, podél železniční trati ulice Vnislavova. Za železniční trať Vyšehrad zasahuje výběžkem ohraničeným ulicemi Na Děkance, Botičská a Na slupi, v němž se nachází základní škola, ulice Vinařického, jeden uzavřený domovní blok a jeden podélný při ulici Na slupi, ve Svobodově ulici tramvajová trať od Výtoně do Nuslí a budova [[Praha-Vyšehrad (nádraží)|nádraží Praha-Vyšehrad]].
V oblasti vyšehradského podhradí se nachází několik památkově významných kubistických vil a domů, sokolovna, bývalá vyšehradská radnice a další stavby zejména z konce 19. a počátku 20. století.
== Doprava ==
{{Viz též|Vyšehradský tunel}}
[[Soubor:Vysehrad-tunel4.jpg|thumb|upright|Vyšehradská skála a Vyšehradský tunel]]
Vyšehradská skála tvoří výrazný skalní suk, který doslova trčí ven směrem z [[Pakrácká pláň|Pankrácké pláně]] do koryta řeky Vltavy. Koryto řeky se zde poměrně rychle na malou chvíli dosti výrazně zužuje. Tato přírodní zvláštnost, která způsobuje onen malebný optický protipól k hradčanskému [[panoráma|panoramatu]] a velice půvabně dotváří celé pražské panoráma, však odedávna způsobuje Pražanům nemalé dopravní komplikace. Při proslulých [[Veslování|veslařských]] závodech osmiveslic na Vltavě ([[Pražské primátorky]]), musí lodě pod Vyšehradskou skálou trochu zatáčet, aby nevybočily z požadované dráhy. Pozemní komunikace na pravém břehu řeky je vedena poměrně úzkým [[Vyšehradský tunel|Vyšehradským tunelem]] pod Vyšehradskou skálou, je zde vedena jak silniční doprava tak i dvoukolejná [[tramvaj]]ová trať směrem z [[Výtoň (Praha)|Výtoně]] do [[Braník]]a. Kdysi tudy vedla i [[trolejbus]]ová trať z [[Pankrác (Praha)|Pankráce]] až na [[Václavské náměstí]]. Je to jeden z neuralgických bodů celého pražského dopravního systému.
Před vykutáním [[Vyšehradský tunel|Vyšehradského tunelu]] a postavením [[Nuselský most|Nuselského mostu]] vedlo středem pevnosti hlavní dopravní spojení Prahy s [[pankrácká pláň|Pankráckou plání]], dnešními ulicemi Vyšehradská, Vratislavova, [[Cihelná brána|Cihelnou branou]], ulicí V pevnosti přes [[Leopoldova brána|Leopoldovu bránu]] a [[Táborská brána|Táborskou branou]] do ulice [[Na Pankráci]].
=== Spojení přes Vltavu ===
Na železničním mostu od hranice Vyšehradu na Smíchov jsou po obou stranách i chodníky pro pěší, podél mostu vede též [[Přívoz P5 na Císařskou louku|přívoz P5]] od Vyšehradu na Smíchov, sloužící zejména k obsluze [[Císařský ostrov|Císařského ostrova]]. V územním plánu je navrhován v podobné trase nízkovodní most pro silniční dopravu. Nejbližším silničním i tramvajovým spojením se Smíchovem nyní je [[Palackého most]].
=== Železniční doprava ===
[[Soubor:Praha, Vyšehrad - nádraží Vyšehrad 460.jpg|thumb|Chátrající budova nádraží [[Praha-Vyšehrad (nádraží)|vyšehradského nádraží]]]]
Nuselským údolím je vedena [[Pražská spojovací dráha]], která dnes tvoří především napojení [[Železniční trať Beroun – Plzeň – Cheb|železniční trati 170 z Plzně]] od [[Praha-Smíchov (nádraží)|nádraží Praha-Smíchov]] k [[Praha hlavní nádraží|hlavnímu nádraží]], případně k [[Praha-Vršovice (nádraží)|nádraží Praha-Vršovice]]. Na této trati se nachází bývalá [[Nádraží Praha-Vyšehrad (nádraží)|železniční stanice Praha-Vyšehrad]] zrušená roku [[1960]], jejíž budova je dlouhodobě chátrající kulturní památkou; roku [[2007]] ji koupila soukromá společnost, která ji nechává chátrat dál a navíc ilegálně zbořila rovněž památkově chráněnou čekárnu. V různých studiích je navrhována nová železniční zastávka jako náhrada: buď v Nuslích v oblasti Ostrčilova náměstí, nebo v okolí Výtoně na předmostí železničního mostu přes Vltavu.
Trať přechází bezprostředně pod Vyšehradem z [[Výtoň (Praha)|Výtoně]] na Smíchov řeku Vltavu po [[Vyšehradský železniční most|ocelovém železničním mostě]], který je sám o sobě velmi zajímavou technickou památkou a dokladem technické i řemeslné zručnosti dělníků z bývalé ''První Českomoravské továrny na stroje v Praze''. Po mostě je po jeho obou stranách vedena i pěší lávka, ze které je velmi pěkný výhled jak na blízký Vyšehrad, tak i na panorama [[Hradčany|Hradčan]].
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Vyšehrad]] (hradiště a pevnost)
* [[Vyšehrad (stanice metra)]]
* [[Vyšehradský tunel]]
* bývalé [[Praha-Vyšehrad (nádraží)|nádraží Praha-Vyšehrad]]
* [[Vyšehradský železniční most]]
| 