Karel Guth: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- Soubor:Karel_Guth.jpg (na Commons smazal commons:User:Jcb, důvod: per c:Commons:Deletion requests/Files uploaded by Dobroš) |
doplnění textu a odkazů |
||
Řádek 12:
| národnost = {{flagicon|CZE}} [[Češi|česká]]
}}
'''Karel Guth''' ([[21. září]] [[1883]], [[Praha]] – [[30. říjen|30. října]] [[1943]], [[Praha]]) byl český archeolog, historik umění, muzejník a pedagog.
== Život ==
Narodil se v Praze na Starém Městě vedle Klementina jako syn varhanáře Karla Gutha. Vystudoval gymnasium v Žitné ulici. Dále v letech 1902–1907 studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Před závěrečnými zkouškami začal studovat dějiny umění a obecný dějepis na filozofické fakultě téže univerzity, kde byl žákem profesorů [[Karel Chytil|Karla Chytila]], [[Gustav Friedrich|Gustava Friedricha]], [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]] a [[Josef Šusta|Josefa Šusty]]. Zejména pod jejich vlivem převzal medievalistickou orientaci a přísně kritickou metodu svého bádání. Doktorát získal roku [[1910]].<ref>Rigorózní práce: Ferdinand I. a renaissance v Čechách</ref>▼
▲Narodil se v Praze na Starém Městě vedle Klementina jako syn varhanáře. Vystudoval gymnasium v Žitné ulici. Dále v letech 1902–1907 studoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Před závěrečnými zkouškami začal studovat dějiny umění a obecný dějepis na filozofické fakultě téže univerzity, kde byl žákem profesorů [[Karel Chytil|Karla Chytila]], [[Gustav Friedrich|Gustava Friedricha]], [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]] a [[Josef Šusta|Josefa Šusty]]. Zejména pod jejich vlivem převzal medievalistickou orientaci a přísně kritickou metodu svého bádání. Doktorát získal roku [[1910]].
Již během studia od roku 1907 a dále do roku 1913 pracoval jako konzervátor na archeologické a stavebně historické dokumentaci bouraných objektů při asanaci staré Prahy, zúčastnil se například již dohledu při úpravách gotického kostela sv. Václava Na Zderaze a jeho hřbitova v Resslově ulici. V letech 1913-1915 byl zaměstnancem zemského konservatoria. ▼
▲Již během studia od roku 1907 a dále do roku 1913 pracoval jako konzervátor stavebního městského archivu (pod vedením J. Heraina) na archeologické a stavebně historické dokumentaci bouraných objektů při asanaci staré Prahy, zúčastnil se například již dohledu při úpravách gotického kostela sv. Václava Na Zderaze a jeho hřbitova v Resslově ulici. V letech
Po odchodu prof. [[Jan Koula|Jana Kouly]] byl Guth v roce 1917 přijat na jeho místo do historicko-archeologického oddělení [[Národní muzeum|Národního muzea]], jehož se roku [[1921]] stal přednostou a působil ve vedoucí pozici až do června 1941, od 1. ledna 1942 byl předčasně penzionován. Pod Guthovým vedením, a také díky jeho spolupracovníku [[Jan Květ|Janu Květovi]], se sbírky tohoto oddělení rozrostly z někdejších 10 000 sbírkových předmětů na dvojnásobek inventarizovaných, a množství neinventarizovaných archeologických nálezů. Byl členem památkového sboru hlavního města Prahy a státním muzejním inspektorem pro Čechy.
Roku 1923 Guth navrhl nové uspořádání sbírek podle hledisek vývojového a chronologického. Když bylo muzeum roku 1930 zestátněno, tak byla dosud jednotná sbírka historické archeologie rozčleněna na část umělecko-historickou, archeologickou, Lapidarium, Hollareum s grafickou sbírkou a umělecká řemesla podle materiálů. Dále Guth společně s Janem Květem zavedli systematickou trojí inventarizaci (číselnou, jmennou a topografickou). Další četné přírůstky, jako byl soubor zlomků z Guthova archeologického výzkumu [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]], žel ještě čekaly na svou inventarizaci do 70. let 20. století.
V muzeu Guth organizoval tři výstavy: o Janu Žižkovi (1924), o Albrechtovi z Valdštejna (1934) a o padělcích starožitností (1938) a roku 1941 byl nucen převzít nacistickou propagandistickou výstavu Německá velikost.▼
▲V muzeu Guth organizoval tři výstavy: o Janu Žižkovi (1924), o Albrechtovi z Valdštejna (1934) a o padělcích starožitností (1938) a roku 1941 byl nucen převzít nacistickou propagandistickou výstavu Německá velikost. Nástup nacismu v Národním muzeu znamenal reorganizaci, která vedla od 26. června 1941 ke Guthovu sesazení, nucenému penzionování. Jeho manželství s Ludmilou Guthovou bylo bezdětné. Při povinném zatemňování oken ve svém domě na Ořechovce Guth utrpěl úraz a předčasně zemřel.
== Dílo ==
=== Pedagogická činnost ===
Muzejní praxi a moderní zásady muzeologie Guth prosazoval v úřadu zemského muzejního inspektora pro Čechy a jako učitel muzejnictví na Státní škole archivní. Od roku 1919 byl Guth činný v nově založeném Svazu českých muzeí. Roku 1935 se habilitoval v oboru dějin umění na Karlově univerzitě, kde až do uzavření vysokých škol přednášel jako soukromý docent archeologie a dějin umění.
=== Výzkumy ===
Specializoval se jednak na dějiny české předrománské a románské architektury od 10. do 12. století, dále na archeologii středověku (resp. historickou archeologii), která až do jeho nástupu nebyla samostatným oborem, a konečně také na dějiny uměleckého řemesla.
Řádek 45 ⟶ 38:
Aktivně působil také v dalších oborových sdruženích své profese, byl členem Klubu Za starou Prahu, Památkového sboru hl. m. Prahy, členem Komise pro obnovu Karolina, členem výboru hradu Karlštejna a členem výboru Svatováclavské výstavy.
=== Publikace ===
* ''Nové Město nad Metují'', 1913
* Palác hrabat Příchovských na Příkopě v Praze (spolu s Václavem Vojtíškem), 1913
* Karel Guth a kol., Umělecké poklady Čech. Sbírka význačných děl výtvarného umění v Čechách od nejstarších dob do konce XIX. století, Praha 1913-1915
* Kaple betlémská,
* Koruna sv. Václava, Friedrichův sborník, 1921
* Jan Žižka ve výtvarném umění, Žižkův sborník, 1924
Řádek 58 ⟶ 52:
* Vyšehrad, v: ''Památky archeologické'', 1931
* Praha a Libušín, příspěvek k diskusi o jejich stáří, v: ''ČSPSČ'' 1931,
* Karel Guth, O. Stefan, V. Vojtíšek, Karolinum statek národní, Praha 1934
* Praha, Budeč a Boleslav, in: ''Svatováclavský sborník'' I. (1929, doplněné vydání 1934)
* Praha středověká, v: Jak rostla Praha (cyklus přednášek, kolektiv autorů), 1936
Řádek 66 ⟶ 61:
* Říp, 1940
* Ochrana památek a musea, 1941
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 361-362, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
* Nekrolog,
* Jan KVĚT: Karel Guth - nekrolog, v: ''Památky archeologické'' 42, 1946, s. 141-143
* Vladimír DENKSTEIN: Karel Guth, v:''Časopis Národního muzea'' 115, 1946, s. 85-86
* Bořivoj NECHVÁTAL, Vzpomínka na Karla Gutha (1883 - 1943), v: ''Archeologické rozhledy'' 25, 1973, č. 5, s. 552-553
=== Pozůstalost ===
* Rukopisná pozůstalost Karla Gutha je uložena v Archivu [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze.
* Deníky archeologického výzkumu [[Ostrovský klášter|Ostrovského kláštera]] jsou součástí dokumentace sbírek [[Národní muzeum|Národního muzea]].
Řádek 79 ⟶ 76:
== Externí odkazy ==
* {{NK ČR|jk01032848}}
* [http://abicko.avcr.cz/2008/9/11/ Kateřina Mojsejevová, Karel Guth (1883–1943), Akademický Bulletin září 2008]
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Guth Karel}}
| |||