Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava odkazů značka: editace z Vizuálního editoru |
přeformulování několika vět a nadpisů vč. úvodní definice značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Grand Tetons11.jpg|right|thumb|Vegetační stupňovitost na příkladu Grand Teton ve [[Skalnaté hory|Skalnatých horách]]]]
'''Vegetační
| příjmení = CULEK | jméno = Martin a kol | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref> S přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje množství srážek a klesají teploty. Expozice (orientace ekosystému vůči světové straně) se projevuje rozdílnou distribucí slunečního světla.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Příroda Valašska: Vegetační stupně
Řádek 7:
| datum přístupu = 2011-02-10
}}</ref> Rozdílnost klimatických prostředí se projevuje změnou ve složení vegetace i změnou ve složení [[fauna|fauny]].
== Výškové stupně (orobiomy) ==▼
Vlivem vegetační stupňovitosti se [[rostlinstvo]] formuje do tzv. vegetačních stupňů. Ty do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]]. Vertikální vegetační stupňovitost (vegetační stupně/orobiomy) nesmíme zaměňovat s horizontální vegetační zonálností ([[Biom|biomy]]).▼
| příjmení = Randuška | jméno = Dušan | příjmení2 = Vorel | jméno2 = J | příjmení3 = Plíva | jméno3 = K |titul = Fytocenológia a lesnická typológia | vydavatel = Príroda | místo = Bratislava | rok = 1986 | počet stran = 339}}</ref>▼
== Příčiny stupňovitosti ==
Řádek 26 ⟶ 20:
* '''jiné příčiny''' – mezi ně může patřit četnost anomálií (požárů, [[Monzun|monzunů]]), rychlost větrů, konkurence mezi organismy, vzdálenost od potoků a řek aj.
== Vegetační stupňovitost ve Střední Evropě ==▼
▲Vlivem vegetační stupňovitosti se [[rostlinstvo]] formuje do
▲ | příjmení = Randuška | jméno = Dušan | příjmení2 = Vorel | jméno2 = J | příjmení3 = Plíva | jméno3 = K |titul = Fytocenológia a lesnická typológia | vydavatel = Príroda | místo = Bratislava | rok = 1986 | počet stran = 339}}</ref>
=== Výškové
Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle [[orografie]] terénu v tzv.
Výškový
# '''planární''' (nížinný) – zaujímá nížiny s malou nadmořskou výškou, porostem jsou listnaté dubohabrové a lužní lesy;
Řádek 43 ⟶ 42:
# '''nivální''' (sněžný) – polohy nad hranicí sněžné čáry nebo na orograficky bezsněžných místech s nesouvislou vegetací lišejníků a mechorostů.<ref name="typológia"/>
=== Vegetační stupně (v pojetí
{{Podrobně|Vegetační stupeň dle Zlatníka}}
| příjmení = Buček | jméno = Antonín | příjmení2 = Lacina | jméno2 = Jan | titul = Geobiocenologie II. | vydavatel = Mendelova zemědělská a lesnická universita | místo = Brno | rok = 1999 | počet stran = 240 | isbn = 80-7157-417-1}}</ref>
Vegetační stupeň:
Řádek 65 ⟶ 63:
# '''nivální''' – v ČR není, v Alpách je to oblast věčného sněhu a ledu, téměř bez vegetace.
=== Lesní vegetační stupně (v pojetí
{{Podrobně|Lesní vegetační stupeň}}
|