Vegetační stupňovitost: Porovnání verzí

Odebráno 369 bajtů ,  před 4 lety
přeformulování několika vět a nadpisů vč. úvodní definice
m (úprava odkazů)
(přeformulování několika vět a nadpisů vč. úvodní definice)
[[Soubor:Grand Tetons11.jpg|right|thumb|Vegetační stupňovitost na příkladu Grand Teton ve [[Skalnaté hory|Skalnatých horách]]]]
 
'''Vegetační stupňovitost''' neboli(nebo také '''výšková''') zonace ekosystémů'''stupňovitost''' je vertikální rozlišenírozvrstvení rostlinstvaekosystémů v horských oblastech. Jedná se o přirozenou rozdílnost [[vegetace]] způsobenou rozdílným klimatem s přibývající nadmořskou výškou a různou expozicí.<ref name="culek">{{Citace monografie
| příjmení = CULEK | jméno = Martin a kol | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref> S přibývající nadmořskou výškou se zvyšuje množství srážek a klesají teploty. Expozice (orientace ekosystému vůči světové straně) se projevuje rozdílnou distribucí slunečního světla.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Příroda Valašska: Vegetační stupně
| datum přístupu = 2011-02-10
}}</ref> Rozdílnost klimatických prostředí se projevuje změnou ve složení vegetace i změnou ve složení [[fauna|fauny]].
 
== Výškové stupně (orobiomy) ==
 
Vlivem vegetační stupňovitosti se [[rostlinstvo]] formuje do tzv. vegetačních stupňů. Ty do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]]. Vertikální vegetační stupňovitost (vegetační stupně/orobiomy) nesmíme zaměňovat s horizontální vegetační zonálností ([[Biom|biomy]]).
Vegetační stupeň je plošně převažující klimaxový [[ekosystém]] daný vegetací (včetně náhradních ekosystémů) v určitém území, podmíněný [[Podnebí|makroklimatem]] a mezoklimatem v podmínkách měnící se [[Nadmořská výška|nadmořské výšky]].<ref name="typológia">{{Citace monografie
| příjmení = Randuška | jméno = Dušan | příjmení2 = Vorel | jméno2 = J | příjmení3 = Plíva | jméno3 = K |titul = Fytocenológia a lesnická typológia | vydavatel = Príroda | místo = Bratislava | rok = 1986 | počet stran = 339}}</ref>
 
== Příčiny stupňovitosti ==
* '''jiné příčiny''' – mezi ně může patřit četnost anomálií (požárů, [[Monzun|monzunů]]), rychlost větrů, konkurence mezi organismy, vzdálenost od potoků a řek aj.
 
== Výškové/vegetační stupně (orobiomy) ==
== Vegetační stupňovitost ve Střední Evropě ==
 
Vlivem vegetační stupňovitosti se [[rostlinstvo]] formuje do tzv.výškových neboli vegetačních stupňů, označovaných také jako orobiomy. Ty do určité míry opakují analogicky vegetační zonálnost podle [[Zeměpisná šířka|zeměpisné šířky]]. Vertikální vegetační stupňovitost (vegetační stupně/orobiomy) nesmíme zaměňovat s horizontální vegetační zonálností ([[Biom|biomy]]). Vegetační stupeň je tedy plošně převažující klimaxový [[ekosystém]] daný vegetací (včetně náhradních ekosystémů) v určitém území, podmíněný [[Podnebí|makroklimatem]] a mezoklimatem v podmínkách měnící se [[Nadmořská výška|nadmořské výšky]].<ref name="typológia">{{Citace monografie
| příjmení = Randuška | jméno = Dušan | příjmení2 = Vorel | jméno2 = J | příjmení3 = Plíva | jméno3 = K |titul = Fytocenológia a lesnická typológia | vydavatel = Príroda | místo = Bratislava | rok = 1986 | počet stran = 339}}</ref>
 
== VegetačníVýšková/vegetační stupňovitost ve Střední EvropěEvropy ==
 
=== Výškové geografické stupně ===
 
Často se výšková stupňovitost vyjadřuje podle [[orografie]] terénu v tzv. geografických výškových stupních (elevation levels).
 
Výškový geografický stupeň:
 
# '''planární''' (nížinný) – zaujímá nížiny s malou nadmořskou výškou, porostem jsou listnaté dubohabrové a lužní lesy;
# '''nivální''' (sněžný) – polohy nad hranicí sněžné čáry nebo na orograficky bezsněžných místech s nesouvislou vegetací lišejníků a mechorostů.<ref name="typológia"/>
 
=== Vegetační stupně (v pojetí [[Geobiocenologie|geobiocenologické typologie]]) ===
 
{{Podrobně|Vegetační stupeň dle Zlatníka}}
 
[[AloisVegetační Zlatník|Profstupně v geobiocenologickém pojetí jsou založeny na přírodním (potencionálním) stavu geobiocenóz, tedy na klimaxovém stavu bioty. Autorem je prof. [[Alois Zlatník]], který vymezil vegetační rozlišilstupně prona území bývalého [[Československo|Československa]] 10 vegetačních stupňů, kteréa nazval je podle hlavního zastoupení či dominance významných dřevin v přírodních lesních [[Geobiocenóza|geobiocenóz]]. (vyjma poslední dvě).<ref name="geobiocenologie">{{Citace monografie
| příjmení = Buček | jméno = Antonín | příjmení2 = Lacina | jméno2 = Jan | titul = Geobiocenologie II. | vydavatel = Mendelova zemědělská a lesnická universita | místo = Brno | rok = 1999 | počet stran = 240 | isbn = 80-7157-417-1}}</ref> NavícTuto 2.stupňovitost lze 4.ale stupeňtaké aplikovat svouna kontinentální variantu charakteristickou sušším a kontinentálním podnebím. Níže jsou uvedeny vegetační stupně pro celouoblast střední Evropu, na území ČR se však významně vyskytuje pouze 8 vegetačních stupňůEvropy.<ref name="culek">{{Citace monografie
| příjmení = CULEK | jméno = Martin a kol | titul = Biogeografické členění České republiky II. díl | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 589 | strany = | isbn = 80-86064-82-4}}</ref>
 
Vegetační stupeň:
# '''nivální''' – v ČR není, v Alpách je to oblast věčného sněhu a ledu, téměř bez vegetace.
 
=== Lesní vegetační stupně (v pojetí [[Lesnická typologie|lesnické typologie]]) ===
 
{{Podrobně|Lesní vegetační stupeň}}
125

editací