Celý masiv působí velmi suše a vyprahle. V nejnižších pásmech, především v masivu [[Las Alpujarras]], byly v [[19. století]] lesní porosty masivně káceny kvůli výrobě [[dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]]. Dalším zásahem byla epidemie moru na konci 19. stol. Opuštění vinic a [[Půda|půda]], která neobděláváním nebyla schopna zadržovat vláhu, degradovala oblast v jakousi [[polopoušť]]. Na uměle zavlažovaných půdách a v údolích řek vidíme pěstovat zejména [[oliva|olivy]], [[bavlna|bavlnu]], [[citrusy]] a jiné subtropické rostliny. Hojně pěstované jsou tu také [[fíkovník]]y a [[mandloň|mandloně]]. V údolích rostou na mnoha místech [[topol]]y. Severní svahy pohoří jsou porostlé vyprahlými [[borovice|borovými lesy]]. Zdejší montánní pásmo se rozkládá ve výškách od 1200 do 2000 m. Převládající dřevinou je zde [[kaštan|kaštan jedlý]] nebo [[dub]]. Od 1500 m rostou nízké a skoro bezlisté pichlavé [[xerofyty]] ([[kozinec]], [[kručinka chlupatá]] a jiné). Lesy ve výšce kolem 1600 m jsou zastoupeny [[dub]]em. Od 2000 m se nachází alpinské pásmo se zakrslými dřevinami a keři jako je [[jalovec obecný|jalovec]], [[písečnice]] aj. Z několika druhů trav je nejčastější [[kostřava]]. Ve výšce 2800 m rostou na loukách např. [[fialka|fialky]] (''[[fialka|Viola nevadensis]]'') či [[jitrocel]]. Rostliny - skalničky ve výškách přes 3000 m jsou bohatě reprezentovány druhy jako jsou [[pryskyřník]], [[lomikámen]], horská [[lnice]] atd. Hřeben [[Mulhacén]]u je porostlý již jen polopouštním travinami a pichlavými travami.
