Liberalismus: Porovnání verzí

V Evropě můžeme najít několik levicových liberálních stran, např. [[Demokraté 66]]{{Zdroj?}}, britská [[Liberálně demokratická strana (Spojené království)|Liberálně demokratická strana]]{{Zdroj?}}, dánská [[Radikal Venstre]] – strana sociálně liberální{{Zdroj?}} nebo česká [[Strana pro otevřenou společnost]]{{Zdroj?}}.

V [[Spojené státy americké|USA]] se v názvu neužívá nepopulárního přívlastku „sociální“. Liberalismus zde prosazuje zejména [[Demokratická strana (USA)|Demokratická strana]]{{Zdroj?}}. Americký liberalismus je blízký západo-evropské sociální demokracii, v mnoha věcech se však liší. Zejména v oblasti ekonomiky, kde prosazuje středovější cestu.

Podle kritiků je neoliberalismus [[ekonomie|ekonomická]] a [[ideologie|ideologická]] jednostrannost politiky. Jeho zastánci ale poukazují na nutnost změn, které [[etatismus|etatisticky „přebujelý stát“]] a rostoucí [[Ekonomická regulace|regulace trhů]] vyžadují. Tento spor a toto označení vznikly v sedmdesátých letech 20. století, kdy některé státy začaly snižovat bariéry regulace mezinárodních a vnitřních trhů s cílem docílit [[volný trh|volného trhu]]. I přes svou nejednoznačnou definici se pojem neoliberalismus často používá v souvislosti s [[Washingtonský konsenzus|Washingtonským konsenzem]].{{Zdroj?}} Neoliberalismus akceptuje určitou [[stát]]ní roli v ekonomice, jako nezbytnost nezávislých [[centrální banka|centrálních bank]] a ochrany [[právo|práva]] a [[bezpečnost]]i. Zároveň ale vyžaduje omezení role státu ve všech možných oblastech, a tím umožněné snížení [[daň]]ového zatížení. Neoliberalismus prosazovali například politička [[Margaret Thatcher]]ová{{Zdroj?}} a ekonom [[Milton Friedman]]{{Zdroj?}}. Což kritizoval např. [[Noam Chomsky]] a tvrdil, že primární rolí neoliberalismu byla zástěrka pro akumulaci [[kapitál]]u.{{Zdroj?}}

Ryze ekonomicky orientovaný neoliberalismus zpravidla ale neznamená liberální postoj v jiných záležitostech politiky a společnosti, proto je také občas nazýván „liberálním konzervatismem“, tedy syntézou konzervativismu a liberalismu. Protože se neoliberalismus ne nutně zajímá o osobní [[svoboda|svobodu]], [[etika|etiku]], [[morálka|morálku]], je často využíván i [[diktatura|diktátorskými]] [[režim]]y,{{Zdroj?}} jako například [[Augusto Pinochet|Pinochetovým]] [[Chile]]. Ale i [[Čína]], která se otevírá především ekonomicky, ale jinak se snaží zachovat cestu [[komunismus|komunismu]], by mohla být takovým příkladem.{{Zdroj?}} Neoliberální orientace je přisuzována i představitelům demokratických vlád, jako, vedle zmíněné [[Margaret Thatcher]]ové, [[Ronald Reagan|Ronaldu Reaganovi]]. V [[Česko|ČR]] prosazují tuto orientaci především zástupci stran [[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[TOP 09]].{{Zdroj?}}