Wikipedie

Dlouhá Třebová: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
KoviBot (diskuse | příspěvky)
16 851 editací
m Cat-a-lot: Přesunuto do kategorie Vesnice v okrese Ústí nad Orlicí
m odkazy, odtučnění
Řádek 43:
První dochovaná písemná zmínka o [[obec|obci]] Dlouhá Třebová je v nadační listině z [[21. květen|21. května]] roku [[1304]], jíž český král [[Václav II.]] přidělil správu nad panstvím lanšperským a lanškrounským [[Zbraslavský klášter|Zbraslavskému klášteru]]. Mezi výčtem obcí, které klášteru připadly, je zmiňována i Dlouhá Třebová. Obec Dlouhá Třebová zůstala až do roku [[1358]] ve správě [[Zbraslav]]ského kláštera, ale v tomto roce byla připojena k [[biskupství v Litomyšli]]. V místě, kterému se říká „Na zámku“, stávala zemanská tvrz, kde probíhaly soudy a několikráte zde pobývali i litomyšlští biskupové. V následujících letech docházelo k častému střídání vlastníků panství. Po roce [[1621]] připadlo panství do vlastnictví rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], kterým majetek patřil až do roku [[1848]], kdy byla rušena [[robota]]. V témže roce došlo k zániku úřadu [[rychtář]]e (jako poslední rychtář je uváděn Ignác Fajt, který vykonával funkci mezi lety [[1845]]–[[1848]]). Úřad rychtáře byl nahrazen obecním starostou a jako první byl do funkce zvolen František Kovář (vykonával úřad mezi lety [[1849]]–[[1854]]).
 
=== Od 1.první do 2.druhé světové války ===
Během [[První světová válka|první světové války]] bylo v obci na 40 padlých, kteří padli ve službě za [[Rakousko-Uhersko]]. Po válce v roce [[1922]] byla v obci zřízena [[železniční zastávka]], která měla i prodejnu jízdenek a čekárnu pro cestující. Plošná elektrifikace obce skončila roku [[1934]]. Za první republiky obcí projížděli prezidenti [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a [[Edvard Beneš]], i když obec nebyla cílem jejich cesty.
 
Řádek 49:
 
=== Poválečné období ===
[[28. říjen|28. října]] [[1948]] byl v obci odhalen pomník obětem válek (I. a II. světové války). V okolí se také nalézá masový hrob 26 bezejmenných obětí z transportu smrti, který obcí projel [[27. leden|27. ledna]] [[1945]]. Díky snaze občanů obce byly nakonec oběti pohřbeny na hřbitově a dnes se jedná o [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památku]]. Již před válkou v obci působily organizace jako [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[Orel (spolek)|Orel]], Svaz dobrovolných hasičů, Spolek divadelních ochotníků [[Josef Kajetán Tyl]], kapely J. Rybky a J. Pirkla, a po válce v duchu kulturních tradic a odkazů a tehdejších zvyklosti vznikly celky nové jako [[Svaz Československočeskoslovensko-sovětského přátelství]], [[Komunistická strana Československa|KSČ]], [[ČSM]], [[Československý svaz žen|Svaz žen]], [[Osvětová beseda]], [[Svaz pro spolupráci s armádou]] či apolitický [[Československý červený kříž]].
 
Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář. V letech [[1964]]–[[1976]] byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č. p. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]]<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.</ref> jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.▼
Roku [[1945]] byl zřízen i [[místní národní výbor]] místo obecního úřadu. Jeho prvním předsedou se stal na rok Rudolf Kovář.
▲V letech [[1964]]–[[1976]] byl předsedou MNV Antonín Sychra, člen KSČ. Pocházel z domu č. p. 129. Zemřel v roce [[1988]]. Mezi lety [[1976]] až [[1990]] byla Dlouhá Třebová přičleněna k městu [[Ústí nad Orlicí]]<ref>''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 96.</ref> jako jeho pátá místní část. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1990]] však obec získala opět samostatnost a do funkce prvního obecního starosty byl zvolen Zdeněk Filip.
 
V červenci roku [[1997]] postihla obec povodeň, kterou měla na svědomí řeka [[Třebovka]]. Vzniklé škody byly příčinou návštěvy [[prezident]]a České republiky [[Václav Havel|Václava Havla]] s chotí [[Dagmar Havlová|Dagmar]]. V roce [[1999]] získala obec od [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] právo na používání [[vlajka|vlajky]] a [[Znak (heraldika)|znaku]] jako nových symbolů obce pro její propagaci.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 92 ⟶ 91:
 
=== Zaniklé ===
* '''Zemanská [[tvrz''']] – je nejstarší památkou osídlení v Dlouhé Třebové. [[Tvrz]] se nacházela na ostrohu nad vsí v části zvané “Na zámku” a sloužila k ochraně okolí vzdálenějšího od hradu [[Lanšperk]]. První zmínku o její existenci máme z biskupské listiny z roku [[1381]]. Po střídání mnoha majitelů tvrz v 17. století osiřela a posloužila jako stavební materiál k opodál zřizovanému vrchnostenskému dvoru.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Gilar
| jméno = Štěpán
Řádek 101 ⟶ 100:
}}</ref>
 
* '''Dřevěná [[zvonice''']] – stála od roku [[1753]] na kopci nad obcí v místě bývalé zemanské tvrze. V témže roce byla opatřena zvonem Prokop, který byl při dostavbě [[kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostela sv. Prokopa]] přenesen, a funkce zvonice v roce [[1908]] zanikla. Tato dřevěná 10 metrová stavba dokumentovala řemeslnou zručnost vesnických tesařů a byla představitelkou tehdejší lidové architektury.<ref name="Dobroucký Jaroslav">{{Citace monografie
| příjmení = Dobroucký
| jméno = Jaroslav
Řádek 117 ⟶ 116:
 
=== Současné ===
* '''Římskokatolický [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa''']] – je to stavební skvost v [[Novogotika|pseudogotickém]] stylu a impozantní dlouhotřebovská dominanta postavená v letech [[1905]]–[[1906]]. Se stavbou se již začalo v roce [[1868]], kdy však našetřené peníze brzy došly, a tak dlouhou dobu byly vystavěny pouze základy. Proto se také posměšně říkalo, že mají kostel postavený grunty vzhůru. Kostel byl zasvěcen [[Svatý Prokop|sv. Prokopovi]], protože svatoprokopská tradice má v této obci dávné kořeny. Důkazem toho je také jméno zvonu Prokop na věži kostela. Díky poslední rekonstrukci v roce [[2002]] získal zářivě bílou omítku, která je vidět z širokého okolí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Slavíková
| jméno = Věra
Řádek 132 ⟶ 131:
{{Podrobně|Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)}}
 
* '''Hřbitovní kaple sv. Josefa''' – tato kaple zasvěcená [[Svatý Josef|sv. Josefovi]] byla postavena v [[Novogotika|pseudogotickém]] slohu roku [[1898]]. Plány připravil stavitel Josef Shüler z Ústí nad Orlicí. Kaple je umístěna v severovýchodní části místního hřbitova ležícího nad vesnicí, který byl dokončen v roce [[1893]]. V této kapli se tedy konala první mše na území obce, protože [[Kostel svatého Prokopa (Dlouhá Třebová)|kostel sv. Prokopa]] byl postaven až o 8 let později.
 
* '''Socha sv. Prokopa''' – je patrně nejvýznamnější socha v Dlouhé Třebové, která vyobrazuje [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] – zemského patrona a ochránce Dlouhé Třebové. Tato pískovcová socha zhotovená roku [[1964]] je však již třetí verzí sochy, která spočívá na původním podstavci. V těsné blízkosti se nachází tzv. Prokopova studánka.
 
* '''Pomník svobody''' – tato kamenná mohyla byla vybudována roku [[1924]] a odhalena při výročí smrti Jana Žižky a výročí samostatnosti [[Československo|ČSR]]. Do pomníku jsou zasazeny 3 bronzové emblémy – [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Žižka|Jana Žižky]] a [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]].
 
* '''Sbor Československé církve husitské''' – tato novodobá budova při cestě k místní železniční zastávce byla postavená v letech [[1933]]–[[1934]] místními dobrovolníky z obce a okolí, kteří se hlásili k nově vznikající Církvi československé (dnešní [[Církev československá husitská]]). Budova k náboženským účelům od roku [[1986]] již neslouží, avšak stále stojí dál.
 
* '''Socha sv. Jana Nepomuckého''' – tato pískovcová socha z roku [[1826]] vyobrazuje [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], českého patrona a také ochránce horní části obce Dlouhá Třebová.<ref name="Dobroucký Jaroslav" />
 
* Další drobné sakrální stavby (kříže, boží muka a obrázky)
 
== Kultura a tradice ==
Působí zde několik spolků – [[Sbor dobrovolných hasičů]], Myslivecké sdružení Třebovská obora, Tělovýchovná jednota Dlouhá Třebová, Divadelní spolek Garáž Dlouhá Třebová ad. Mezi tradiční kulturní počiny patří plesy – Hasičský, Myslivecký a Dětský karneval. Každoročně se také v obci konají Výroční ceny obce Dlouhá Třebová, kde jsou oceňováni nejzasloužilejší občané na základě lidové ankety. U příležitosti svátku patrona zdejší obce [[Svatý Prokop|sv. Prokopa]] se tradičně koná [[pouť]]. Ke kulturnímu dědictví obce patří mimo památek různého charakteru a stáří i pamětní kniha – [[kronika]] obce založená k roku 1899. Současným kronikářem obce je Martin Lamplot.
 
=== Kronikáři obce ===
Řádek 153 ⟶ 152:
* Jan Broulík [[1963]]–[[1976]]
* Vlasta Renčínová [[2000]]
* Martin Lamplot od [[2004]]–
 
== Obyvatelstvo ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dlouhá_Třebová“