[[Soubor:Gajretov dom, Sarajevo.jpg|náhled|Sídlo ''Gajretu'' v Sarajevu, tzv. Gajretův dům.]]
'''GajretKulturno-prosvjetno potporno društo „Gajret“''' ([[Bosenština|bosensky]] ''Kulturně vzdělávací podpůrný spolek Úsilí'', v [[cyrilice|cyrilici]] '''ГајретКултурно-просвјетно потпорно друшто „Гајрет“''') byl muslimský podpůrný a kulturní spolek v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Založen byl v únoru [[1903]] na popud liberálněji smýšlejících muslimských intelektuálů, sdružených kolem kulturního časopisu ''[[Behar]]'' (Květ), konkrétně učitelů [[Edhem Mulabdić|Edhema Mulabdiće]], [[Safvet-beg Bašagić]]e, [[Salih Aličehić|Saliha Aličehiće]], [[Hajdar Fazlagić|Hajdara Fazlagiće]] a dalších s materiální podporou tešanjského obchodníka a mecenáše [[Adem-aga Mešić|Adem-agy Mešiće]], kteří se zasazovali o hmotnou pomoc muslimským žákům a studentům na středních a vysokých školách.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kemura|jméno=Ibrahim|příjmení2=|jméno2=|titul=Uloga "Gajreta" u društvenom životu Muslimana Bosne i Hercegovine (1903–1941)|vydání=|vydavatel=Veselin Masleša|místo=Sarajevo|rok=1986|počet stran=|strany=27–42|isbn=}}</ref> V době královské diktatury v Jugoslávii, konkrétně mezi lety [[1929]] a [[1941]], se nazýval '''Srpsko-muslimansko kulturno-prosvjetno društvo „Gajret“''' (v [[cyrilice|cyrilici]] '''Српско-муслиманско културно-просвјетно друштво „Гајрет“''')''.''
== Historie ==
Řádek 43:
|}
''Gajret'' roku [[1929]] podpořil zavedení královské diktatury a z jeho řad vzešla celá řada horlivých exponentů nového režimu. V této době se spolek přejmenoval na Srbský''Srbsko-muslimský kulturně-osvětový spolek'' ''Gajret (Srpsko-muslimansko kulturno-prosvjetno društvo Gajret)'', čímž stvrdil svou ideologickou orientaci. Koncem 30. let ale někteří jeho prominentní členové podpořili autonomii Bosny a Hercegoviny, která měla být dle [[Dohoda Cvetković-Maček|Dohody Cvetković-Maček]] rozdělena mezi srbské a chorvatské země. Po německé [[Dubnová válka (Jugoslávie)|invazi do Jugoslávie]] v dubnu [[1941]] byl spolek úředně rozpuštěn fašistickým [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislým státem Chorvatsko]]. Po rozpadu [[Království Jugoslávie]] se někteří členové organizace přidali ke komunistickým [[Jugoslávští partyzáni|partyzánům]] (např. Muhamed Sudžuka, Zaim Šarac, [[Hasan Brkić]], Hamdija Ćemerlić a Murat-beg Zaimović), a jiní zase k srbským nacionalistům, [[Jugoslávské vojsko ve vlasti|četnikům]] (Mustafa Pašić, [[Ismet Popovac]] aj.).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoare|jméno=Marko Attila|příjmení2=|jméno2=|titul=The Bosnian Muslims in the Second World War|vydání=|vydavatel=Oxford University Press|místo=Oxford|rok=2013|počet stran=|strany=41|isbn=ISBN 978-0-19-936531-9}}</ref>
