Poté, co se roku 1096 donesly novinky o papežské výzvě z clermontského koncilu osvobodit východní křesťany od útlaku nevěřících muslimů do [[Paříž]]e, začal král Filip s bratrem Hugem diskutovat nad možností účasti na výpravě. Ačkoliv se Filip neúčastnil, protože právě [[Clermontský koncil|koncil v [[ClermontClermontu]]u jej pro cizoložství [[exkomunikace|exkomunikoval]], Hugo se z prestižních důvodů ke křížové výpravě přidal. Hugovi rytíři koncem srpna vyrazili z Francie, prošli Itálií, přičemž Hugo přibral do družiny nějaké přeživší z lidové křížové výpravy hraběte [[Emerich z Leisingenu|Emericha z Leisingenu]].<ref name="s40">{{Citace monografie | jméno = Antony | příjmení = Bridge | titul = Křížové výpravy | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1995 |strany = 40 | isbn = 80-200-0512-9}}</ref> V Basi se nalodili s cílem přeplout [[Iónské moře]] do [[Byzantská říše|byzantské]] [[Drač]]e. Cestou je zastihla zimní bouře a Hugova loď ztroskotala na balkánském pobřeží, kde jej bez zavazadel a promáčeného objevili vyslanci dračského místodržícího Jana Komnena.
[[Soubor:Alexis Hugo.jpg|left|thumb|upright|Hugo z Vermandois skládá vazalský slib byzantskému císaři ''(středověká iluminace)'']]
