Staré Hobzí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Johann Peter Flick: drobné úpravy |
→Československo/po roce 1945: Státní statky a JZD, zdroje |
||
Řádek 169:
V posledním válečném roce se ve Starém Hobzí nacházelo civilní obyvatelstvo z [[Vídeň|Vídně]] a okolí (ochrana před nálety), evakuovaná německá děvčata z [[Horní Slezsko|Horního Slezska]] a od poloviny dubna 1945 také německý vojenský lazaret. V 1. poschodí zámku provozovala odbočka německé firmy z [[Lübeck]]u „Dräger-Werke Wien XX” (nyní Drägerwerk AG & Co. KGaA) chemické laboratoře. Vídeňská odbočka vyráběla všechny druhy plynových masek, dýchací přístroje pro letectvo, filtrační vložky do protileteckých krytů, vzduchová zařízení do válečných ponorek atp.<ref> Drägerwerk Wien, [http://www.geheimprojekte.at/firma_draeger_wien.html www.geheimprojekte.at]</ref> Poslání chemických laboratoří v Hobzí se nezdařilo zjistit ani po válce.<ref>Kateřina a Bohumír Smutní: Staré Hobzí 1190/1990, Zajatecký tábor u Starého Hobzí, [http://www.slavonice-zlabings.eu/pages/stare-hobzi-61.html www.slavonice-zlabings.eu]</ref>
== Československá socialistická republika ==
=== Konec války a poválečná situace ===
Před příchodem Rudé armády (RA) se otrávila jedna zaměstnankyně chemické laboratoře umístěné v zámku a německý cestář Andreas Brunner se zastřelil. Motorizované jednotky RA dorazily do Starého Hobzí ze směru od Jemnice 12. května 1945, po nich pak na koních a s povozy další jednotky [[2. ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]] [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|maršála Malinovského]], které sebou přivezly válečné maďarské a německé zajatce. Obce se dotkly i velké přesuny vojsk RA přes jihozápadní Moravu. Krátce po osvobození zajatci u Hobzí postavili zajatecký tábor, který fungoval od 12. 5. do 16. 7. 1945. Podle svědků zde mělo být soustředěno až na 40 000 zajatců, které rudoarmějci postupně přepravovali z vlakového nádraží ve [[Slavonice|Slavonicích]] do [[gulag]]ů na [[Sibiř]], některé předali čs. vojenským a civilním orgánů taktéž za účelem pracovním, zbytek byl pak evidován v zajateckém táboře ve [[Znojmo|Znojmě]].<ref>Tomáš Staněk: Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Ústav pro soudobé dějiny 2005, s. 259-260</ref><ref>Naše demokracie, 12. 08. 1945</ref><ref>[http://www.detektory-kovu-jizni-cechy.cz/home/zajatecky-tabor-stare-hobzi-8 Zajatecký tábor Staré Hobzí]</ref>
Řádek 178 ⟶ 179:
Hned v srpnu byla založena místní organizace KSČ Staré Hobzí.<ref>Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 02.08.1945 č. 22, s. 2</ref> Připojením Slavonicka, které bylo částí zabraného území, přibylo dačickému okresu 25 nových škol. Ve Slavonicích, Českém Rudolci a ve Starém Hobzí se počítalo se zřízením měšťanské školy. Obsazení pedagogickým personálem probíhalo ale pomalu.
=== Politická správa ===
[[Benešovy dekrety|Dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945]] o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory, došlo k obnovení [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] a správního okresu [[Dačice]]. Na základě správní reformy z roku 1948 a vládního nařízení o územní organisaci okresů 3/1949 Sb. spadala obec pod [[Jihlavský kraj|kraj Jihlavský]], okres Dačice a soudní okres Jemnice.<ref>Okres Dačice tvoří tyto územní části: všechny obce soudních okresů Dačice a Slavonice (Bolíkov, Myslůvka, Černíč, Nová Říše, Dolní Vilímeč, Horní Dvorce, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Olší, Skrýchov, Strachoňovice, Slaviboř, Jilem, Studená, Jindřichovice, Sumrakov, Krasonice, Zadní Vydří, Mysletice, Zdeňkov), obec Zahrádky (soudní okres Jindřichův Hradec), obce soudního okresu Nová Bystřice (Dobrotín, Pomezí, Kebharec, Rajchéřov, Košťálkov, Romava, Kuní, Staré Hutě, Návary, Staré Město, Peršláček, Vitíněves), obce soudního okresu Jemnice (Báňovice, Lovčovice, Bělčovice, Menhartice, Dančovice, Ostojkovice, Dešná, Pálovice, Hluboká, Panenská, Chvalkovice, Plačovice, Jemnice, Rancířov, Lhotice, Třebětice, Lomy, Louka, Županovice).</ref> Po vyhlášení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, se stalo Staré Hobzí administrativní součástí [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]] a [[Okres Jindřichův Hradec|okresu Jindřichův Hradec]]. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století docházelo k vytváření tzv. střediskových obcí, což se dotklo také Starého Hobzí. V roce 1974 byla ke Starému Hobzí přiřazena obec Báňovice. Obecní části Starého Hobzí tvořily: [[Báňovice]], [[Janov (Staré Hobzí)|Janov]], [[Nové Dvory (Staré Hobzí)|Nové Dvory]], [[Nové Hobzí]], Staré Hobzí, [[Vnorovice]].<ref>Statistický lexikon obcí CS̆SR, Nákladem statistického a evidenčního vydavatelství tiskopisů, N.P. Praha, 1974, s. 842</ref>
=== Kolektivizace ===
V říjnu 1945 byla znovu zřízena Vrchní správa státních statků v Janově se státním lihovarem (zrušen roku 1952) a státními dílnami.<ref>Státní archiv v Brně: Průvodce po archivních fondech a sbírkách, Ausgabe 20, Archivní správa 1966</ref><ref>Státní oblastní archiv v Třeboni</ref> Dnem 1. ledna 1949 stát zřídil státní lesní a zemědělské podniky ve formě národních podniků (n. p.): Správa státních statků v Janově přešla pod Státní statek n. p., Dačice (1952-1962, 1963-1975 Semenářský státní statek n. p., Dačice, 1976-1977 Státní statek n. p., Dačice). [[Jednotné zemědělské družstvo]] (JZD) Staré Hobzí (Dyje) bylo založeno v roce 1953 a postupně sloučeno: roku 1957 s JZD [[Nové Dvory (Staré Hobzí)|Nové Dvory]], roku 1961 s JZD [[Borek (Dačice)|Borek]], roku 1962 s JZD [[Hradišťko (Dačice)|Hradištko]], roku 1971 s JZD [[Vnorovice]] a roku 1974 s JZD [[Chlumec (Dačice)|Chlumec]].<ref>Státní okresní archiv Jindřichův Hradec</ref> Od ledna 1978 byl Státní statek [[Hejnice (Staré Hobzí)|Hejnice]] přidělen pod Jednotné zemědělské družstvo (JZD) Dyje ve Starém Hobzí.<ref>Lukáš Mencl: Analýza brownfields na Jindřichohradecku a navržení využití. In: Finanční nástroje revitalizace brownfields vybraného regionu, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ekonomická fakulta, Katedra regionálního managementu, Diplomová práce, České Budějovice 2016</ref> a ve stejném roce byla budova bývalé Flickovy manufaktury, která sloužila jako sklad Jednotného zemědělského družstva, zbořena.<ref>www.zanikleobce.cz, Antonín Žampach: Staré Hobzí - Flickova manufaktura (Althart)</ref>
== Spolky do roku 1938 ==
| |||