Verze z 22. 7. 2016, 21:51 editovat Chartep (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 682 editací →‎Prehistorie: australopitéci - upřesnění značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 4. 2017, 16:20 editovat zrušit editaci Silesianus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 669 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 27: Kolem Jižní Afriky proplouvaly lodě [[Féničané\|Féničanů]] již v 6. století př. n. l., po nich lodě z [[Janovská republika\|Janova]], které hledaly cesty do Indie a k národům Východu. Zřejmě až roku 1488 u břehů v oblasti Mossel Bay (Zátoka mušlí) přistál první Evropan, [[Bartolomeu Dias\|Bartolomeo Diaz]] z Portugalska.<ref name="Jihoafrická Republika15">Tureček, s. 15.</ref> Zdejší námořní oblast zůstala v moci Portugalců po celé 16. století. Ti zde přistávali k doplnění zásob, osady zde žádné nebudovali, částečně i z obav před domorodci.<ref name="Jihoafrická republika12">Zimák, s. 12.</ref> [[Soubor:Affaire du Dimanche (16 décembre 1838) – Guerre des Amazoulous – from Voyage dans l'Afrique Australe (1847).jpg\|thumb\|Bitva u Krvavé řeky mezi Búry a zulskými válečníky]] Až roku 1652 se na území jižní Afriky poblíž [[Stolová hora (Kapské Město)\|Stolové hory]] vylodili běloši vedení Holanďanem [[Jan van Riebeeck]]em, zaštítění tehdy mocnou [[Nizozemská Východoindická společnost\|nizozemskou Východoindickou společností]], která zde potřebovala vybudovat trvalou stanici. Roli prostředníků mezi nimi a kmeny Bantu ze severu zprostředkovávali zprvu [[Khoisanové]], než jejich stavy zdecimovaly roku 1713 zavlečené [[neštovice]]. Další vlna přistěhovalých bělochů z ~~Holandska~~Nizozemska znamenala vznik národa bílých Afrikánců, nazývaných [[Búrové]] – ~~holandsky~~nizozemsky sedláci. Ti se zabývali farmařením na územích černošských kmenů i za pomocí mnohdy dovážených otroků. Jejich dovoz novým farmářům zabezpečovala již zmíněná Nizozemská Východoindická společnost.<ref name="Jihoafrická Republika17">Tureček, s. 17.</ref> Třetí vlnou bělochů byli Britové, kteří otrokářství roku [[1833]] zakázali a Búry porazili jak politicky, tak vojensky. Búrové (jejich průkopníci byli nazýváni {{Cizojazyčně\|af\|[[voortrekker]]s}} – ti, co posunují frontu) ustupovali dál od pobřeží a založili zde [[Oranžský svobodný stát]] a [[Transvaal\|Transvaalskou republiku]].<ref name="Jihoafrická republika22">Zimák, s. 22.</ref> Podle legendy se prý někdy ke konci 17. století u řeky Bílá Mfolozi usadil jistý Mandalela, jehož doprovázela asi stovka lidí, kteří byli patrně odpadlíky některého většího klanu pocházejícího od řeky Mfkune. V době, kdy Mandalela zemřel a na uvolněné místo nastoupil jeho syn Zulu, se již usedlíci považoval za samostatný klan. Po Zuluově smrti nastoupil Punga, nicméně příslušníci klanu přijali Zuluovo jméno jako název klanu ''AmaZulu'', tedy „Lidé z nebes“. Pungu postupně vystřídali Mageba, Ndaba a Jama, jehož nástupcem se stal jeho syn Senzangakona, který se narodil přibližně v době, kdy Jama nastoupil na trůn. Zuluové tehdy žili na území o průměru deseti mil a jejich počty se pohybovaly okolo 1500 osob.<ref name="Budil, 39">{{Citace monografie \| příjmení = Budil \| jméno = Ivo T \| titul = Válka Zuluů - Britsko-zulská válka v roce 1879 \| vydavatel = Triton \| místo = Praha \| rok = 2006 \| poznámka = [Dále jen: ''Budil''] \| strany = 29 \| isbn = 80-7254-830-1}}</ref>

Zulové: Porovnání verzí