Špitálské předměstí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: možné problémové formulace
Řádek 29:
Za zmínku stojí i osobitost místních slavností, jejichž tradice se na Špitálském předměstí udržovala až do 2. světové války. Oslavovalo se například posvícení špitálského kostela svatého Jana ve dni 29. srpna o svátku Stětí svatého Jana Křtitele, nebo [[Masopust]] v Kožné ulici (dnes Říční), který je zmiňován v místní literatuře. Významným místem se od konce 18. století stal zájezdní hostinec U Kotvy (čp. 293), který poskytoval odpočinek a obveselení rybářům, vorařům a všem ostatním, kteří se pohybovali v okolí řeky Ohře. V písemných pramen je kadaňské rybářství zmiňováno již od poloviny 15. století. Od 80. let 19. století existuje v Kadani rybářský spolek, který mimo jiné podporoval obnovu populace kaprů a lososů. Jen roku 1888 jich prý bylo do řeky nasazeno na deset tisíc. Dalšími druhy ryb typickými pro kadaňský úsek řeky Ohře jsou například karas, bolen, pstruh, úhoř a řada dalších. Od 17. století je v městských kronikách u Dolního jezu zmíněna existence vodníka. Na [[Písečná hlava (Kadaň)|ostrově písečná hlava]] měla žít divoženka Violanta a dle barokní pověsti se v blízkosti hostince U Kotvy měl zjevovat přízračný rytíř s halapartnou. V místech kulturního zařízení Střelnice (čp. 315), v někdejším městském příkopu, bylo roku 1756 zřízeno několik dřevěných stavů s terči, kde se kadaňští měšťané cvičili ve střelbě z pušek – odtud název Střelnice. Sklad střelného prachu si zřídili v takzvaných [[Ptačí domky (Kadaň)|Ptačích domcích]].
 
Výrazné proměny Špitálského předměstí během 20. století lze dokumentovat na plánech města Kadaně z přelomu 19. a 20. století. Nejdůležitějším je z tohoto hlediska kolorovaný situační plán z doby okolo roku 1890. Ten zachycuje ještě nezbořené předmostí, nebo neupravené nábřeží v okolí Steinkopfova mlýna. Kožná ulice (dnes Říční) v prostoru pod [[Kadaň (hrad)|kadaňskýmKadaňským hradem]] je zde ještě z obou stran obklopena zástavbou, která je oddělována spojovacími uličkami vedoucími k řece. Dalším významným dokumentem pro zkoumání urbanistického řešení špitálského předměstí před jeho destrukcí v druhé polovině 20. století je také další kolorovaný plán města z roku 1912, který obsahuje řadu místních názvů a pojmenování.
 
==Odkazy==