Špitálské předměstí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 11:
K výraznému urbanistickému znehodnocení předměstí došlo v 60. až 80. letech 20. století. Na základě asanačního plánu z roku 1959. Došlo tehdy nejen k demolici většiny původní historické zástavby, ale také byla pod povrch zatrubněna říčka Bystřice (pomyslná osa předměstské zástavby), a také byl vybudován silniční průtah v dnešní Rokelské ulici. Během výstavby tohoto průtahu došlo k odstřelu části kopce v blízkosti [[Alžbětinský klášter s kostelem Svaté Rodiny|alžbětinského kláštera]], čímž byl naprosto zničen původní reliéf předměstí. V místech, kde došlo k zatrubnění Bystřice vznikala postupně panelová zástavba v Koželužské a později Sukově ulici (zde dokonce až v 80. letech 20. století). Devastace Špitálského předměstí nejenže zničila původní historické předměstí, ale také zanechala přímo v centru města nesouvisle zastavěný pás, jehož návaznost se [[Staré Město (Kadaň)|Starým Městem]] a novodobou předměstskou čtvrtí [[Kaolinka (Kadaň)|Kaolinkou]], vznikající postupně po roce 1880, byla rasantně eliminována řadou proluk. Většina území Špitálského předměstí a zástavby, která přežila komunistické řádění, je od roku 1978 vyhlášeno jako městská památková reservace.
 
Již od středověku byl život na Špitálském předměstí úzce spjat s řekou [[Ohře|Ohří]] a jejím přítokem, Bystřicí. Nacházeli se zde mlýny, [[Koželuh|koželužny]], bělidla a přívozy a provozoval se rybolov či těžba říčního písku. Po řece Ohři tudy proplouvali voraři plavící dřevo z [[Krušné hory|Krušných hor]]. Vztah k řece se projevil také zejména v místních názvech, kterými jsou například nyní již neexistující fortifikační prvky Říční branka a [[Vodní brána (Kadaň)|Vodní brána]], Mostní ulice, hostinec [[Kotva (Kadaň)|Kotva]], nebo dům U Kamenné ryby. Špitálské předměstí je poprvé vyobrazeno na panoramatické vedutě královského města Kadaně od [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1602. Od dob komunismu, které nenávratně změnily tvář předměstí a měly na jeho vzhled totálně destruktivní vliv, došlo také ke vzniku nových urbanistických prvků, jakým je například [[Nábřeží Maxipsa Fíka]].
Již od středověku byl život na Špitálském předměstí úzce spjat s řekou [[Ohře|Ohří]] a jejím přítokem, Bystřicí. Nacházeli se zde mlýny, [[Koželuh
|koželužny]], bělidla a přívozy a provozoval se rybolov či těžba říčního písku. Po řece Ohři tudy proplouvali voraři plavící dřevo z [[Krušné hory|Krušných hor]]. Vztah k řece se projevil také zejména v místních názvech, kterými jsou například nyní již neexistující fortifikační prvky Říční branka a [[Vodní brána (Kadaň)|Vodní brána]], Mostní ulice, hostinec [[Kotva (Kadaň)|Kotva]], nebo dům U Kamenné ryby. Špitálské předměstí je poprvé vyobrazeno na panoramatické vedutě královského města Kadaně od [[Jan Willenberg|Jana Willenberga]] z roku 1602. Od dob komunismu, které nenávratně změnily tvář předměstí a měly na jeho vzhled totálně destruktivní vliv, došlo také ke vzniku nových urbanistických prvků, jakým je například [[Nábřeží Maxipsa Fíka]].
 
[[File:Steinkopfův mlýn (Kadaň).jpg|thumb|Steinkopfův mlýn na Špitálském předměstí v Kadani na pohlednici okolo roku 1900]]