Bakalář umění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
→‎Historie: Úprava detailu.
Vřed (diskuse | příspěvky)
m Styl. opravy.
Řádek 1:
'''Bakalář umění''' (z [[latina|lat.]] ''baccalaureus artis'') je [[akademický titul]] označující absolventa [[vysoká škola|vysoké školy]] v [[Vysoká škola#Bakalářský studijní program|bakalářském studijním programu]] v [[Studijní program#Oblasti vysokoškolského vzdělávání|oblasti]] [[umění]]. Zkratka tohoto titulu je '''BcA.''', pro ostatní [[studijní program|studijní programy]] existuje varianta, resp. akademický titul, [[bakalář]] (''baccalaureus'') ve zkratce '''Bc.''', přičemž obě varianty titulu se umísťují před jméno. Dosažený stupeň vzdělání dle [[ISCED]] je 6 (''bachelor's degree'').
 
Udělování titulu „bakalář umění“ (resp. i titulu „bakalář“) se v [[Česko|České republice]] řídí [[zákon]]em č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž '''bakalář umění''' je udělován na [[Česko|českých]] [[umělec]]kých vysokých školách od roku [[1998]] (resp. na [[fakulta|fakultách]], [[vysokoškolský ústav|ústavech]] a institutech, které mají [[akreditace|akreditovaný]] některý z uměleckých [[studijní obor|oborů]]), a to na základě § 45 tohoto zákona. Jedná se o standardní studium v bakalářském studijním programu, které většinou trvá 3-4 roky. Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati i uchazeči bez dosažení [[střední škola|středního vzdělání]] s [[maturitní zkouška|maturitní zkouškou]] nebo [[vyšší odborná škola|vyššího odborného vzdělání]] v [[konzervatoř]]i, nicméně absolventům takto přijatým ke studiu se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. Dle tohoto zákona je studium vedoucí k udělení tohoto gradu zaměřeno především na přípravu k výkonu [[povolání]] (tzv. ''profesní bakalář'') a případně i k dalšímu studiu (tzv. ''akademický bakalář''), v současnosti se však zpravidla mezi tímto nerozlišuje. Úspěšný absolvent, bakalář umění, se tedy případně může též přihlásit k dalšímu studiu v [[Vysoká škola#Magisterský studijní program|(navazujícím) magisterském studijním programu]] (7 v [[ISCED]]), ten následně zpravidla trvá 1-3 roky.
Řádek 5:
Jako ''bakalant'' se někdy označuje student bakalářského studijního programu, příp. student pracující na své [[bakalářská práce|bakalářské práci]]. Bakalářské studium se řádné ukončuje [[státní závěrečná zkouška|státní závěrečnou zkouškou]] (''státnice''), jejíž součástí většinou bývá i obhajoba [[bakalářská práce|bakalářské (diplomové) práce]], pro umělecké vysoké školy je pak typický určitý umělecký výstup.<ref>§ 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p45-3 Dostupné online.]</ref>
 
Bakalář umění, resp. tyto [[akademický titul|tituly]] nižší úrovně, se většinou ve světě v praxi běžně neužívají.; Vv některých zemích ([[Česko]], [[Slovensko]]) však může být jejich formální užívání v praxi častější, nicméně ani v těchto zemích se formální oslovování v podobě ''pane bakaláři / paní bakalářko'' zpravidla běžně neužívá.<ref>https://www.muni.cz/study/addressing?lang=cs</ref>
 
== Historie ==
''Baccalaureatus'' (''vavřínem ověnčený'') označoval původně na [[středověk]]é [[univerzita|univerzitě]] [[akademický gradus]], jehož [[student]] dosáhl po absolvování [[trivium|trivia]], které tvořila [[gramatika]], [[dialektika]] a [[rétorika]]. Poté absolvent vypomáhal s učením a následně se věnoval [[kvadrivium|kvadriviu]]. Později se tento titul získával po absolvování [[artistická fakulta|artistické fakulty]] a umožňoval vstup na ostatní [[fakulta|fakulty]] univerzity. Bakalář následně po dalším studiu a obhajobě samostatné odborné práce (these) mohl získat gradus mistra (lat. [[magister]]) na artistické fakultě (fakultě [[Sedm svobodných umění|svobodných umění]], odtud jeho celý název „magistr svobodných umění“).
 
V 90. letech [[20. století]] (přesněji mezi lety [[1990]]-[[1998]]) se, dle tehdejšího ''vysokoškolského zákona'' (tedy zákona č. 172/1990 Sb.), původně v [[Česko|Česku]] studium, které vedlo k získání bakalářského gradu označovalo jako „(obsahově) ucelená část vysokoškolského studia“, nicméně tento zákon ještě variantu BcA. pro umělce neodlišoval (pouze Bc.). Po roce [[1998]] a zavedení BcA. (resp. po [[boloňský proces|boloňském procesu]]), se z něj stal [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářský studijní program]] (obdobně [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterský studijní program]] se dříve nazýval „vysokoškolské studium“ a [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorský studijní program]] se dříve označoval jako „postgraduální studium“).
 
Podle ''vysokoškolského zákona'', konkrétně dle § 99 odst. 3 téhož zákona se tímto titulem nahrazuje i titul [[Bc.|bakalář]] ([[Bc.]]), který získali podle § 21 staršího ''vysokoškolského zákona'', tedy zákona č. 172/1990 Sb., absolventi ''obsahově ucelené části vysokoškolského studia'' (''bakalářského studia'') uměleckých vysokých škol. [[Osvědčení]] o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola.
 
Na [[Slovensko|Slovensku]] se bakalářský titul zvlášť pro [[Studijní program#Oblasti vysokoškolského vzdělávání|oblast]] umění (BcA.) neuděluje – [[bakalářský studijní program]] zde používá v různých oblastech pouze jeden titul (Bc.).<ref>{{Citace právního předpisu