Staré Hobzí: Porovnání verzí

S odlivem průmyslové výroby klesl také počet židovského obyvatelstva na pět rodin a následkem toho byla v roce 1890 židovská náboženská obec ve Starém Hobzí zrušena. V roce 1910 povýšil císař [[František Josef I.]] Staré Hobzí na městys, to se však spokojilo s výnosem ministerstva vnitra a o diplom ani o znak nepožádalo.<ref>Vlastivědný věstník moravský, svazek 60, Musejní spolek v Brně, 2008, strana 175</ref> Úbytek průmyslové výroby kompenzoval majitel panství Alexander von Pallavicini orientací na turistický ruch, azámek zámečekve upravilStarém naHobzí sloužil jako ubytování letníchpro letní hosty a z budovy bývalého mlýna vznikla honosná myslivna ve stylu módního romantického hostů„zámečku“. V roce 1912 zde trávil léto spolu s Růženou Svobodovou a [[František Xaver Svoboda|Františkem Xaverem Svobodou]] spisovatel [[František Xaver Šalda]], který zde započal jednotlivé esejistické studie pro knihu Duše a dílo a první nárysy románu Loutky i dělníci.<ref>Lifka Bohumír: Moravské léto F. X. Šaldy ve Starém Hobzí 1912</ref>

Největší příliv českého obyvatelstva nastal po [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]], kdy byla valná část majetku rodiny Pallavicini zestátněna. Ve 30. letech 20. století stoupl počet českého etnika natolik, že byl při obecních volbách v roce 1931 zvolen první český starosta.<ref>Kateřina Smutná — Bohumír Smutný: Staré Hobzí 1190—1990. Vydáno k 800. výročí první písemné zprávy o obci. Staré Hobzí, MNV 1990.</ref> Centrum obce tvoří chrám Nanebevzetí Panny Marie, jeden z nejstarších kostelů na jižní Moravě, s jádrem románské kaple sv. Ondřeje z roku 1190 a [[Staré Hobzí (zámek)|zámek]] se zahradou a kaplí sv. Tomáše. Západně od obce protéká [[Moravská Dyje]], která si razí cestu k dolnorakouské hranici romantickým Janovským údolím, lemovaným skalnatými srázy a řadou malebných zákoutí.