'''Svjatoslav I. Igorevič''' ([[staroruština|starorusky]]: С~тославъ / Свąтославъ Игорєвичь, ''Sventoslavъ / Svantoslavъ Igorevičь''; [[ukrajinština|ukrajinsky]] Святослав Ігорович, ''Svjatoslav IgorovičIhorovyč''; [[ruština|rusky]] Святослав Игоревич, ''SvyatoslavSvjatoslav Igorevič''; [[běloruština|bělorusky]] Светослав, ''Svetoslav''; [[řečtina|řecky]] Σφενδοσθλάβος, ''Sphendosthlabos''; [[942]]{{Nejisté datum|narození}} – březen [[972]]) byl [[seznam vládců Kyjevské Rusi|kyjevským kaganem]] a vojevůdcem, vládnoucím v letech 962 až 972. Narodil se knížeti [[Igor (Kyjevská Rus)|Igorovi]] a jeho manželce [[Olga (Kyjevská Rus)|Olze]], která během Svjatoslavova mládí vykonávala regentskou vládu po manželově smrti. Značnou část své vlády strávil kníže na válečných taženích, jež měly lví podíl na pádu dvou velmocí východní Evropy – [[chazarská říše|chazarské]] a [[první bulharská říše|první bulharské říše]]. Jeho po deset let trvající vláda znamenala získání rozsáhlých oblastí pod kontrolu kyjevskému státu, především údolí řeky [[Volha|Volhy]], [[Pontská step|Pontské stepi]] a část [[Balkán|balkánského poloostrova]]. V posledních letech Svjatoslavova života tak představovala Kyjevská Rus jeden z největších států tehdejší Evropy. Roku 969 bylo dokonce rozhodnuto o přenesení sídla knížete z [[Kyjev]]a do [[Preslavec|Preslavce]] na [[Dunaj]]i. Přes fakt, že jeho matka Olga přijala [[křest]], zůstal Svjatoslav po celý svůj život [[Pohanství|pohanem]]. Jeho náhlá smrt uprostřed bitevní vřavy v roce 972 způsobila ztrátu nově získaných teritorií dříve, než byla možnost trvale připojit tyto oblasti ke kyjevskému státu. Zároveň i nejasná situace ohledně nástupnictví vedla k vypuknutí občanské války mezi jeho nástupci.
