Koper: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Awewewe (diskuse | příspěvky)
Úpravy
Řádek 39:
| název statistického celku =
}}
'''Koper''' ({{Vjazyce|it}} {{Cizojazyčně|it|''Capodistria''}}, {{Vjazyce|hr}} {{Cizojazyčně|hr|''Kopar''}}, {{Vjazyce2|de|''Gafers''}}) je město ve [[Slovinsko|Slovinsku]], na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Žije skorozde 23  700726 obyvatel (20042002), s celou [[opčina|občinou]], jejímž je sídlem, pak 49  200 obyvatel. Koper je nejdůležitějším [[přístav]]em země.
 
== Historie ==
První stálé osídlení zde vybudovali starověcí [[Řekové]], a to pod názvem ''Aegida''. Osada existovala i&nbsp;za dob [[Starověký Řím|Římské říše]] pod názvy ''Capris'', ''Capre'' nebo ''Caprista'' (názvy se během staletí střídaly). Roku [[568]] sem uprchli [[Tersťané]] z&nbsp;města obléhaného [[Langobardi|Langobardy]]. Na počest tehdejšího byzantského císaře [[Justinián II.|Justiniána II.]] tak bylo přejmenováno na ''Iustinianopolis''. Nakonec se ho ale opět zmocnili [[Frankové]] a Langobardi. Roku [[932]] začalo město obchodovat s&nbsp;Benátkami a v&nbsp;[[11. století]], (v&nbsp;době benátsko – říšskoněmecké války,) se postavilo na stranu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], za což roku [[1032]] získalo od [[Císař Svaté říše římské|císaře Svaté říše římské]] [[Konrád II. Sálský|Konráda II.]] [[městská práva]].<ref name="norm9335">{{Citace monografie | příjmení = Longley | jméno = Norm | titul = Slovinsko: The Rough Guide | vydavatel = Jota | místo = Brno | rok = 2005 | isbn = 80-7217-346-4 | strany = 93-95 | poznámka = [dále jen Longley (2005)]}}</ref> Od roku [[1278]] spadal pod [[Benátská republika|Benátskou republiku]], kde zaujal místo jako brána Benátčanů k&nbsp;Istrii, pod názvem ''Caput Histriae'' (hlava Istrie; z&nbsp;tohoto názvu se vyvinulo dnešní italské ''Capodistria'').<ref name="CP291">{{Citace monografie | příjmení = Köthe | jméno = Friedrich | příjmení2 = Schetar-Köthe | jméno2= Daniela | titul = Slovinsko a Terst | vydavatel = Computer Press | místo = Brno | rok = 2010 | isbn = 978-80-251-2270-9 | strany = 291}}</ref> Z&nbsp;benátské doby pocházejí také významné památky, např. renesanční Prétorský palác z&nbsp;[[15. století]].
 
V&nbsp;letech 1797 až 1918, s&nbsp;výjimkou let 1805 až 1813, byl Koper součástí [[habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. V&nbsp;té době Koper hospodářsky stagnoval.<ref name="EJ-5-307">{{Citace monografie | titul = Enciklopedija Jugoslavie. 5 Jugos-Mak | vydavatel = Leksikografski zavod FNRJ | místo = Zagreb | rok = 1962 | počet stran = 690 | strany = 307 | jazyk = srbochorvatsky}}</ref> Po výstavbě [[železnice]] [[Vídeň]]-[[Terst]] se význam města ještě snížil.<ref name="EJ-5-306">{{Citace monografie | titul = Enciklopedija Jugoslavie. 5 Jugos-Mak | vydavatel = Leksikografski zavod FNRJ | místo = Zagreb | rok = 1962 | počet stran = 690 | strany = 306 | jazyk = srbochorvatsky}}</ref> V&nbsp;průběhu devatenáctého století ve městě vznikly slovinské politické a hospodářské organizace.<ref name="EJ-5-307" />
 
V&nbsp;době [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] patřilo město pod [[Rakouské přímoří]], součást [[Předlitavsko|Předlitavska]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] připadlo [[Itálie|Itálii]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo město sídlem jugoslávské správy [[Svobodné území Terst|zóny B]]. Po uzavření [[Londýnská dohoda (1915)|Londýnské dohody]] v&nbsp;roce [[1954]] připadl Koper [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]]<ref name="EJ-5-306" />, v&nbsp;té době město opustila většina [[Italové|italské populace]] a město se začalo měnit v&nbsp;průmyslové centrum.<ref name="norm225">Longley (2005). s. 225. </ref> Od roku [[1991]] je součást samostatného Slovinska.
 
Přes tyto všechny změny je však stále vícejazyčným městem; mluví se tu jak [[slovinština|slovinsky]] (74,1 %), tak [[chorvatština|chorvatsky]] (8 %) čia [[italština|italsky]] (2,2 %).
 
== Architektonické památky ==