Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 85 bajtů ,  před 2 lety
František Xaver Svoboda, prolink
Koncem 18. století a v prvním desetiletí 19. století se Staré Hobzí stalo zásluhou [[Johann Peter Flick|Johanna Petra Flicka]] jedním z nejvýznamnějších středisek textilní výroby na Moravě. V letech 1790-1810 bylo v obci postaveno 33 nových domů, vesměs pro pracovníky Flickovy manufaktury. Ještě roku 1827 čítalo Staré Hobzí 951 obyvatel, z toho 90 židů, které podnikání ve Starém Hobzí přitahovalo. Ve druhé polovině 40. let 19. století mělo městečko 821 obyvatel, k roku 1850 se uvádí 1119 obyvatel a roku 1910 klesl počet na 865 obyvatel.
 
S odlivem průmyslové výroby klesl také počet židovského obyvatelstva na pět rodin a následkem toho byla v roce 1890 židovská náboženská obec ve Starém Hobzí zrušena. V roce 1910 povýšil císař [[František Josef I.]] Staré Hobzí na městys. Úbytek průmyslové výroby kompenzoval majitel panství Alexander von Pallavicini orientací na turistický ruch a zámeček upravil na ubytování letních hostů. V roce 1912 zde trávil léto spolu s Růženou Svobodovou a [[František Xaver Svoboda|Františkem Xaverem Svobodou]] spisovatel [[František Xaver Šalda]], který zde vytvořilzapočal jednotlivé esejistické studie pro knihu Duše a dílo a první nárysy románu Loutky i dělníci.<ref>Lifka Bohumír: Moravské léto F. X. Šaldy ve Starém Hobzí 1912</ref>
 
Největší příliv českého obyvatelstva nastal po [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]], kdy byla valná část majetku rodiny Pallavicini zestátněna. Ve 30. letech 20. století stoupl počet českého etnika natolik, že byl při obecních volbách v roce 1931 zvolen první český starosta.<ref>Kateřina Smutná — Bohumír Smutný: Staré Hobzí 1190—1990. Vydáno k 800. výročí první písemné zprávy o obci. Staré Hobzí, MNV 1990.</ref> Centrum obce tvoří chrám Nanebevzetí Panny Marie, jeden z nejstarších kostelů na jižní Moravě, s jádrem románské kaple sv. Ondřeje z roku 1190 a [[Staré Hobzí (zámek)|zámek]] se zahradou. Západně od obce protéká [[Moravská Dyje]], která si razí cestu k dolnorakouské hranici romantickým Janovským údolím, lemovaným skalnatými srázy a řadou romantickýchmalebných zákoutí.
 
== Nejstarší historie ==