Dvorec: Porovnání verzí

Na velkomoravských [[hradiště|hradištích]] (na jejich [[Předhradí (hrad)|předhradích]]) jsou jako relativně samostatné dvorce některými badateli rozpoznávány palisádami nebo ploty oddělené sídelní okrsky. Pokusy je doložit zatím jsou známé z [[hradiště]] v [[Mikulčice|Mikulčicích]] a na [[Pohansko (hradiště)|Pohansku]]. Jednoznačně prokázaným dvorcem je uzavřený areál na [[Pohansko (hradiště)|hradišti Pohansko]], který byl prozkoumán a publikován [[Bořivoj Dostál|Bořivojem Dostálem]]. Nověji tuto interpretaci dále rozšířil [[Jiří Macháček]], který prokázal jeho příbuznost s [[Karolínská renesance|karolinskými]] opevněnými komplexy podobného charakteru (hovoří se o tzv. ''[[imitatio imperii|]]''imitatio imperii'']]). Z tohoto se předpokládá jako jediný možný vlastník dvorce velkomoravský panovník.

O existenci dvorců v raně středověkých [[Čechy|Čechách]] se zmiňují písemné prameny z této doby nebo jen o něco mladší. Jedná se většinou o [[legenda|legendy]] o [[svatý Václav|sv. Václavovi]], [[svatá Ludmila|Ludmile]] a [[svatý Vojtěch|Vojtěchovi]]. Takto jsou doloženy dvorce na [[hradiště|hradištích]] ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]] (Boleslavův dvůr a dokonce i dvorec jeho [[družiník]]a Hněvsy) a [[Tetín (hradiště)|TetínTetíně]]ě. Na [[Pražský hrad|Pražském hradě]] stál i snad dvorec kněze Pavla. Podle souvislostí, ve kterých jsou dvorce zmiňovány, se předpokládá, že je vlastnily pouze nejvýznamnější osoby: panovníci, velmožové, resp. církevní hodnostáři. Všechny tyto dvorce stály v rámci větších sídelních komplexů.