České překlady bible: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎top: +úvod – význam, průřez historií
m typo bible malé b, -upravit
Řádek 1:
{{Upravit|obsah v souladu s názvem}}
[[Soubor:Melantrich06.jpg|thumb|upright|''Bible Česká'' – titulní list, [[Jiří Melantrich z Aventina]], [[1570]]]]
 
Řádek 11 ⟶ 10:
 
== Předlohy a čeština ==
Překlady do [[staroslověnština|staroslověnštiny]] a později do [[čeština|češtiny]] se vytvářely od okamžiku, kdy se na území [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] dostalo [[křesťanství]] a s ním i [[Bible|Písmo]]. Až na výjimku, kterou je ''[[Bible kralická]]'', byly všechny staročeské překlady Biblebible vytvořeny na základě nikoli původních textů ([[hebrejština|hebrejských]], [[aramejština|aramejských]] a [[řečtina|řeckých]]), ale na základě [[latina|latinské]] [[Vulgata|Vulgáty]], neboť ta byla oficiálně používaným textem [[Římskokatolická církev|katolické církve]] od doby, kdy pronikla na Západ a kdy přerušila kontakty s řeckým Východem.
 
Překlady Biblebible byly velmi důležité pro vývoj českého spisovného jazyka, neboť představovaly „vznešené použití jazyka“ pro posvátný text. Díky překladům se také vytvořil a ustálil psaný český jazyk a ze sporů o formu jazyka používaného v biblických překladech vznikly i první české gramatiky (např. ''[[Gramatika česká v dvojí stránce|Grammatika česká v dvojí stránce]]'').
 
== Středověké překlady ==
Řádek 24 ⟶ 23:
 
=== První staročeská redakce ===
Nejstarší známý (nedochovaný) překlad celé Biblebible je tzv. [[Bible leskovecko-drážďanská]] z doby okolo roku [[1360]]. Stejnou verzi překladu najdeme i v [[Bible olomoucká|Bibli olomoucké]] a v [[Bible litoměřicko-třeboňská|litoměřicko-třeboňské]]. Kromě těchto úplných verzí překladu se nám první redakce dochovala u evangelií v [[Čtenie zimnieho času]] (60. léta 14. stol.), v [[Proroci kutnohorští|Prorocích kutnohorských]] či [[Rajhradské glosy|Rajhradských glosách]]. Do první redakce se řadí i [[Matoušovo evangelium s homiliemi]].
 
Překlad byl vytvořen dvěma překladateli nebo skupinami překladatelů. Jeden pocházel patrně z Břevnova, druhým byl jinak neznámý pražský [[Řád bratří kazatelů|dominikán]], autor mimo jiné i [[Život Krista Pána|Života Krista Pána]] a [[Staročeský pasionál|Staročeského pasionálu]]. I tento překlad, podobně jako překlady předchozí, vznikl pro potřeby ženského kláštera. Na to ukazuje mimo jiné například i zmírňování popisu násilných a sexuálních scén v biblickém textu. Překlad začal vznikat pravděpodobně před rokem [[1357]], jeho předlohou byla Vulgáta pařížského typu.
Řádek 33 ⟶ 32:
 
=== Druhá staročeská redakce ===
Začátkem [[15. století]] došlo k závažné revizi prvního překladu Biblebible, čímž se objevuje tzv. ''2. staročeská redakce''. Zrevidován byl částečně [[Starý zákon]] (od knih Královských dále) a celý [[Nový zákon]]. [[Mudroslovné knihy]] byly původně opsány. Do této skupiny patří následující bible: [[Bible boskovická]] (nejstarší, s novým diakritickým pravopisem), [[Bible Bočkova]], [[Bible litoměřická jednosvazková]], [[Bible hlaholská]], [[Bible moskevská]], [[Mlynářčina bible]], [[Bible Duchkova]] a další. První náznaky a části se však objevují již v Bibli olomoucké (epištoly a Skutky apoštolů). Fonetika zůstala zachována, z jazykového hlediska došlo k částečnému ústupu [[aorist]]ů a [[imperfektum|imperfekt]]. Změny nastaly též v [[syntax]]i a lexiku.
 
Žaltář (celkově již třetí staročeský překlad) druhé redakce se promítl opět do polštiny v [[Žaltář floriánský]].
Řádek 50 ⟶ 49:
Čtvrtá a poslední staročeská redakce vznikla za doby [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] nebo [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]], někdy v 80. letech 15. století. Tento český text byl pořízen pro první české tištěné bible. První český biblický tisk, který vyšel jen 20 let po prvním tištěném vydání latinském ([[Bible Mazarinova]]), byl [[Dlabačův Nový zákon]] (před [[1487]]) a český [[žaltář]]. První tištěné české bible jsou [[Bible pražská]], [[Bible kutnohorská]], první v zahraničí tištěná česká [[Bible benátská]], 2 [[Bible Severýnova|Bible Severýnovy]], [[Bible norimberská]], 5 [[Bible Melantrichova|biblí Melantrichových]] či [[Bible Veleslavínova]]. Objevuje se i Klaudyánův Nový zákon ([[1518]]), který je významný tím, že jako [[Jednota bratrská|bratrský]] tisk otevírá dlouholetou polemiku o biblický sloh a pravopis.
 
V tisku Biblebible v národním jazyce je čeština významná, neboť spolu s francouzštinou a němčinou jsou to jediné národní jazyky, v nichž vyšla Biblebible tiskem ještě před rokem [[1501]].
 
Tato redakce je spíše revizí redakce třetí, používá i některé prvky z prvních dvou redakcí. Překlad je nejednotný, dílem více autorů, více dbá na srozumitelnost než na přesnost (oproti 3. redakci).
Řádek 58 ⟶ 57:
 
== Moderní překlady ==
{{Podrobně|Moderní české překlady Biblebible}}
Další překlady již byly tvořeny na základě původních biblických jazyků (nebo aspoň s přihlédnutím k nim) a řadí se mezi [[Moderní české překlady Bible|moderní české překlady]]. Pocházejí z [[20. století|20.]] a počátku [[21. století]]. Z nich nejvýznamnější je [[český ekumenický překlad]], který začal vycházet v roce [[1968]], ale celý vyšel až v roce [[1979]].