Chlebíčková aféra: Porovnání verzí

Odebráno 33 bajtů ,  před 4 lety
m
WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem)
(Verze 14796562 uživatele 46.135.49.6 (diskuse) zrušena, změna bez uvedení zdroje)
m (WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Odkaz shodný se svým popisem))
Aktivističtí žurnalisté v následujících dnech na Eliáše i na vládu vyvinuli nátlak, který vyvrcholil požadavkem odsouzení [[Prozatímní státní zřízení|londýnské vlády]]. Ministerský předseda odkázal žurnalisty na prezidenta Háchu, jehož stanovisko pro něj bylo určující. Audience novinářů u Háchy měla proběhnout 25. září 1941. Očekávaná schůzka se však neuskutečnila, neboť den před jejím konáním oznámil Emanuel Vajtauer, že Lažnovský, Křemen a Krychtálek onemocněli chřipkou. Lažnovského i s jeho kolegy hospitalizovali v nemocnici na Vinohradech, později je převezli do podolského sanatoria SS, kde provedená vyšetření prokázala onemocnění tuberkulózou. [[Gestapo]] začalo možný atentát ihned vyšetřovat.
 
O dva dny později, 27. září 1941, proběhla změna v úřadě říšského protektora. Umírněnějšího [[Konstantin von Neurath|Konstantina von Neuratha]] vystřídal nový zastupující říšský protektor [[Reinhard Heydrich|Reinhard Heydrich]]. Ten ihned po svém příjezdu vydal nařízení o výjimečném stavu a o den později vyhlásil [[Stanné právo|stanné právo.]]. Chtěl tak zlikvidovat stále více se vzmáhající odboj a vypořádat se s vysoce postavenými [[První republika|prvorepublikovými]] důstojníky. Mezi zatčenými byl i Alois Eliáš, kterého obvinili ze spolupráce s odbojovou organizací [[Obrana národa]]. Dne 29. září byl zbaven funkce předsedy protektorátní vlády a 1. října měl být za svou rozvratnou činnost souzen.
 
Atentát si nakonec vyžádal jedinou oběť. Poté co 10. října 1941 Karel Lažnovský na následky onemocnění zemřel a pitva kterou provedli lékaři Patologickoanatomického ústavu [[Německá univerzita v Praze|Německé Karlovy univerzity]] pod dohledem [[Schutzstaffel|SS]]-Hauptsturmführera MUDr. H. Strassenburgera 12. října jasně prokázala, že příčinou smrti Lažnovského byl tyfus, byl Eliáš podroben dalšímu výslechu. Ten i přes nátlak, který na něj byl vyvíjen, svou vinu popřel.<ref>ČVANČARA, Jaroslav - UHLÍŘ, Jan B.: Chlebíčková aféra. Poslední odbojový čin ministerského předsedy Aloise Eliáše. Historie a vojenství. 2006, roč. LV, č. 4, s. 43.</ref> Skutečnost, že byl Eliáš spojovaný s chlebíčkovým atentátem, hodlal Heydrich využít při jeho další obžalobě, zvláštní komise zřízená Říšským kriminálním úřadem v únoru 1942 však spojitost Eliáše s travičskou aférou odmítla.<ref>KVAČEK, Robert - TOMÁŠEK, Dušan: Generál šel na smrt. Praha: EPOCHA 2009. 136 s. ISBN 978-80-87027-56-1. s. 107-108.</ref>
23 683

editací