V roce 1993 se vrátil se svou komunitou do Želivského kláštera, kde doposud sídlila psychiatrická léčebna. Započaly také rekonstrukce zanedbaného komplexu.
Roku [[1993]] obdržel [[čestný doktorát|čestný doktorát]] teologie na řádové univerzitě St. Norbert College v De Pere v USA,<ref>Frantál Zdeněk: ''[http://www.obeczeliv.cz/soubory/19627/%C5%BDelivsk%C3%A9%20ozv%C4%9Bny%20%C4%8D_1_2002.doc?p1=27043 Člověk musí hořeti]'' in Želivské ozvěny, roč. 3, č. 1, březen 2002</ref><ref>Gabriela Hánečková: ''[http://tisk.cirkev.cz/z-domova/clovek-musi-horeti-opat-vit-tajovsky.html Člověk musí hořeti – opat Vít Tajovský]'', 10. 11. 2004</ref> roku [[1996]] byl opatu Tajovskému za jeho celoživotní postoje udělen [[řád Tomáše Garrigua Masaryka]]. V prosinci [[1999]] ve svém domovském Želivském klášteře umírá.
