Semitské jazyky: Porovnání verzí

'''Semitské jazyky''' je samostatná podskupina [[Afroasijské jazyky|afroasijských jazyků]]. Z jazykového hlediska je celkem přesně vymezena a zahrnuje živé i mrtvé jazyky. V semitských jazycích význam slova nesou [[Souhláska|souhlásky]] (souhláskový kořen) a proto zpravidla používají písma, ve kterých se zaznamenávají pouze souhlásky ([[arabské písmo]], [[hebrejské písmo]]), samohlásky se doplňují až při čtení ([[vokalizace písem]]).

Název ''semitský'' pochází z biblickéhoze jména [[Šém (biblická postava)|Šém]], což byl podle [[bible]] jeden ze tří synů [[Noe]]mových.<ref>{{Citace bible|Gn|5|32||}}</ref> Z Noeho, jednoho z osmi přeživších lidského rodu biblické potopy, vzešli podle tohoto vyprávění všichni lidé, dělící se do tří skupin: Šém je praotcem Semitů, Cham praotcem Hamitů a Jafet praotcem těch, které dnes obecně označujeme obvykle jako [[Indoevropané|Indoevropany]]. Poprvé tento termín použil pro jazyky spřízněné s hebrejštinou Ludwig Schlözer v Eichhornově „Repertoriu“''Repertoriu''.<ref>EICHHORN, J. G. ''Repertorium für biblische und morgenländische Literatur VIII''. Leipzig, 1781. Str. 161.</ref>