Politik: Porovnání verzí

 

== Úrovně politiky v České republice ==

Komunální, místní politik se snaží ovlivňovat správu věcí veřejných a hospodaření ve své obci/městě. Může být jak nezávislý, tak členem konkrétní [[Politická strana|politické strany]] / politického hnutí. K osobnímu prosazování svého politického programu kandiduje, vzhledem k volebnímu systému komunálních voleb, zpravidla na společné kandidátce s dalšími podobně smýšlejícími kandidáty, do [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstva obce]] / městského [[Zastupitelstvo|zastupitelstva]].

 

Funkce místního [[Zastupitel|zastupitele]], politikovi, v případě zvolení umožňuje vyjednávat s ostatními zastupiteli o ustanovení většiny v místním zastupitelstvu, která posléze zvolí [[Rada obce|Radu obce]] / Radu města, a starostu / primátora. Místní politik se tak jako zastupitel v tomto případě může stát členem Rady, místostarostou/náměstkem primátora, nebo přímo [[Starosta|starostou]] obce/[[Primátor|primátorem]], což je pro komunálního politika nejvyšší, a zároveň nejodpovědnější funkce, které lze v rámci komunální politiky dostáhnout.

 

 

Krajský politik, který často bývá zároveň politikem komunálním, či celostátním, ale není to pravidlem, se snaží aktivně ovlivnit fungování svého [[Kraje v Česku|kraje]], jakožto vyššího územního samosprávného celku. Politik se na úrovni kraje snaží uspět ve volbách do [[Zastupitelstvo kraje|krajského zastupitelstva]], a stát se tak krajským [[Zastupitel|zastupitelem]]. Vzhledem k volebnímu systému krajských voleb politik kandiduje zpravidla na společné kandidátce s dalšími podobně smýšlejícími kandidáty, k prosazení jednotného politického programu.

Funkce krajského [[Zastupitel|zastupitele]] politikovi v případě zvolení umožňuje vyjednávat s ostatními krajskými zastupiteli o ustanovení většiny v krajském zastupitelstvu, která posléze zvolí [[Rada kraje|Radu kraje]] a [[Krajský hejtman|hejtmana]]. Funkce hejtmana je pro krajského politika nejvyšší, prestižní a zároveň nejodpovědnější funkce, které lze v rámci krajské politiky dostáhnout.

 

 

Celostání úroveň mužeme rozdělit do dvou kategorií, podle dvou komor [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]], na politickou činnost politika v rámci dolní komory, [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], případně, vzhledem k tomu, že v Česku není uzákoněn tzv. [[klouzavý mandát]] ve [[Vláda České republiky|Vládě České republiky]], a na politickou činnost v rámci horní komory, v [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]]

 

Občan zvolený do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] v rámci kandidátky konkrétní politické strany / politického hnutí / kandidátky nezávislých osobností, tzv. [[Poměrný volební systém|poměrným volebním systémem]], se stává [[Poslanec|poslancem]] Poslanecké směmovny. Takový politik má ambici měmit zákony a spoluurčovat politiku celého státu.

 

Nejvyšší funkcí v rámci Poslanecké směnovny je [[Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky|předseda Poslanecké sněmovny]].

 

 

Politik, ucházející se o křeslo senátora, také usiluje o vliv na zákonodárný proces a na ovlivńování chodu celého státu. Na rozdíl od voleb do Poslanecké směmovny jsou senátoři voleni dvoukolovým většinovým systémem (viz [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky]]. Většina v Senátu nesestavuje Vládu, tak jako Poslanecká sněmovna, ale má vliv na schválení či neschválení zákonů a jejich postoupení k podpisu prezidentu republiky, nebo jejich vrácení Poslanecké sněmovně. Nejvyšší funkcí v rámci Senátu, která může být senárorovi svěřena, je funkce [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|předsedy Senátu]].

 

 

Občan, politik, kandidující na [[Prezident České republiky|funkci prezidenta republiky]], se uchází o nejčestnější a nejvyšší ústavní post v naší zemi. Vzhledem k tomu, že Česká republika je [[Parlamentarismus|parlametní demokracií]], a ne tzv. [[Prezidentská republika|prezidentským systémem]], jsou ústavní pravomoci prezidenta České republiky omezené, ale ne bezvýznamné. Prezident je volen přímo dvoukolovým většinovým systémem samotnými občany, a to od historicky první [[Volba prezidenta České republiky|přímé volby prezidenta]] v roce [[2013]]. Prezident má jako hlava státu právo vetovat zákony navržené mu parlamentem (může však být Poslaneckou sněmovnou přehlasován), je vrchním velitelem Armády ČR , má [[pravomoc]] udělovat [[Milost (právo)|milost]], a reprezentuje zemi i navenek.

 

Český politik se může ucházet o přízeň voličů i při volbách do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]], který je klíčovým a dosud jediným přímo voleným orgánem [[Evropská unie|Evropské unie]]. Jako [[poslanec Evropského parlamentu]] hájí svůj politický program v rámci a v kontextu většího mezinárodního politického celku, Evropské unie, zapojuje se do různých politických frakcí - [[Evropské politické strany|evropských politických stran]], spolupodílí se na tvorbě evropské legislativy a reprezentuje svou zemi.