Drůbežnictví: Porovnání verzí

 

Negativní stránkou vzniku velkých hospodářství s vysokou koncentrací zvířat i celosvětového pohybu drůbežích produktů či chovné drůbeže pro účely šlechtitelské a rozmnožovací je výskyt nových faktorů zhoršujících současnou užitkovost i zdraví drůbeže a problémy [[ekologie|ekologické]] (např. 10 000 ks slepic vyprodukuje za rok ca 600 tun trusu). Vysoké zatížení prostředí, hospodářské [[recese]] v řadě zemí, problémy s tržním zhodnocením zemědělských produktů, akce ochránců přírody a zákony na ochranu zvířat proti týrání – to vše vyvolalo potřebu hledání nových alternativních způsobů chovu drůbeže. Nelze ale přitom zapomenout, že chov užitkových zvířat musí být [[kompromis]]em, jinak se výroba potravin živočišného původu dostane do ekonomicky neúnosného rámce.

 

{| class="wikitable"