=== Napadení Francie ===
[[Soubor:1940FranceBlitz.jpg|náhled|Osudové obklíčení francouzských vojsk, které zapříčinilo Gamelinův pád]]
I když byl považován za jednoho z nejbystřejších generálů a byl respektován i v nepřátelském [[Nacistické Německo|Německu]], nepodařilo se mu během [[Bitva o Francii|německého útoku na Francii]] německouprotivníkovu ofenzivu účinně zastavit. I slavný generál von Manstein, který uštědřil Gamelinovi hořkou porážku, napsal ve svých pamětech nazvaných ''Ztracená vítězství'', že si Gamelina v německém generálském sboru všichni vážili. Gamelinův neúspěch byl zapřičiněnzapříčiněn tím, že postup německých vojsk předpokládal přes [[Belgie|Belgii]], jako se tomu stalo v roce 1914.<ref name="b">Dokumentární seriál ''Apokalypsa: 2. světová válka'', [http://www.csfd.cz/film/275830-apokalypsa-2-svetova-valka/ profil na ČSFD.cz]</ref> Tento názor naopak podrobil kritice [[plukovník]] (''colonel'') [[Charles de Gaulle]], veliteltehdy [[4. tanková divize|4. tankové divize]] a budoucí [[Prezident Francie|francouzský prezidentplukovník]]. Ten chtěl zaútočit jižněji přes [[Ardeny]] a útok podpořit tanky.<ref name="b" /> Maurice Gamelin se však nedal přesvědčit a svůj plán postupu do Belgie nezměnil. Na veškeráVeškerá varování, že Němci mohou použít novou taktiku [[Blitzkrieg]]u, odpovídalodbýval slovy „''Nejsme Poláci, tady se to nemůže stát.''“<ref name="regan">{{Citace monografie | příjmení = Regan | jméno = Geoffrey | titul = Rozhodující bitvy | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1994 | počet_stran = 263 | kapitola = Bitva u Sedanu | strany = 218 | isbn = 80-206-0405-7 | jazyk = česky | překladatelé=Petr Svobodný | vydání=1 | typ_vydání=váz. | edice=Malé dějiny válek}}</ref> To, žeJak se nedal přesvědčitukázalo, byla však chybachybně, protože [[Adolf Hitler|Hitler]] sice nařídil útok nejprve na [[Bitva o Nizozemsko|Nizozemsko]] a [[Bitva o Belgii|Belgii]], ale ve skutečnosti tošlo bylao lest připravenápřipravenou generály [[Erich von Manstein|Mansteinem]] a [[Heinz Guderian|Guderianem]].<ref name="c">Dokumentární seriál ''Generálové Wehrmachtu'', [http://www.csfd.cz/film/258622-generalove-wehrmachtu/ profil na ČSFD.cz]</ref> Těm se podařilo přesvědčit Hitlera, aby nařídil útok vedenýzaútočil přes Ardeny, které byly podle expertů z francouzského generálního štábu neprostupné. Tento plán německý führer nakonec schválil 24. února 1940.<ref name="bradley">{{Citace monografie | příjmení = Bradley | jméno = John Francis Nejez | titul = Dějiny Třetí říše | url = http://file025.mylivepage.com/chunk25/698325/3023/Dejiny%20treti%20rise-John%20Bradley.pdf | vydavatel = Victoria Publishing | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stran = 171 | isbn = 80-85865-95-5 | jazyk = česky}}</ref> Mansteinův a Guderianův plán pak počítal s rychlým výpadem severozápadním směrem podél řek [[Aisne (přítok Oise)|Aisny]] a [[Somma|Sommy]] až k [[přístav]]u [[Abbeville]] a obchvatem obklíčit francouzsko-britskébritských jednotkyjednotek na území [[Francouzské departementy|departemantů]] [[Pas-de-Calais]] a [[Nord (departement)|Nord]] a v [[Belgie|belgických]] [[Vlámsko|Flandrech]].<ref name="c" /> Když pak [[10. květen|10. května]] 1940 překročila vojska [[Wehrmacht]]u nizozemské, lucemburské a belgické hranice,<ref>Zpráva vrchního velitelství Wehrmachtu z 10. května 1940</ref> bylzůstával Gamelin klidný. Během podivné války měl dost času na detailní promyšlení svého plánu a v souladu s ním vyslal tedy na sever Belgie nejlepší francouzské motorizované divize a [[britský expediční sbor]], který měl ve Francii úkol zastavit německou armádu při jejím postupu na západ. UvěřilProtivníkem v německouse tak nechal léčkuobelstít. Spojené britsko-francouzské jednotky pokračovaly až do prostoru [[Západní Flandry|západních Flander]] a poté byly z jihu obklíčeny Němci. Ti přesunuli 2 400 tanků přes zdánlivě neproniknutelné Ardeny i přesto, že francouzský generální štáb o postupu přes ardenský masiv prohlásil:
{{Citace|Tento členitý zalesněný masiv v žádném případě neumožní tankům projet.|Francouzský generální štáb}}
[[Soubor:Maxime Weygand, Joseph Paul-Boncour, Maurice Gamelin, 1932.jpg|náhled|vlevo|V popředí [[Maxime Weygand]], [[Joseph Paul-Boncour]] a Maurice Gamelin v roce 1932]]
Když se německé armádě podařilo [[Bitva u Sedanu (1940)|prolomit]] 15. května francouzskou obranu u města [[Sedan]], začalo se dokonce mezi lidmi proslýchat, že Gamelin spáchal [[Sebevražda|sebevraždu]].<ref name="b" /> Sedan byl totiž klíčovým bodem pro obklíčení francouzských vojsk, se kterým počítali generálové Manstein s Guderianem. Jakmile generál Gamelin pochopil, že se jeho vojska mohou ocitnout v obklíčení, nařídil protiútok. Při protiútoku se zvlášť vyznamenal [[plukovník]] de Gaulle v čele svých tanků, například v [[Bitva u Montcornet|bitvě u Montcornet]].<ref name="b" /> Tento střet však vyhráli Němci, především kvůli převaze ve vzduchu.díky [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]své bylapřevaze pánemve nad vzdušným prostoremvzduchu]]. De Gaulle se však nevzdal a útočil i poté. Nebylo to však už nic platné.<ref name="krev" /> Generál Gamelin byl odvolán [[19. květen|19. května]] 1940 ministerským předsedou [[Paul Reynaud|Reynaudem]] odvolán a ve funkci nejvyššího velitele francouzské armády byl nahrazen generálem [[Maxime Weygand|Weygandem]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Maurice Gamelin | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/224922/Maurice-Gamelin | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-12-22 | vydavatel = www.britannica.com | jazyk= anglicky}}</ref> Než však Weygand dorazil z [[libanon]]ského [[Bejrút]]u, ocitly se spojenecké armády v obklíčení.<ref name="krev" /> Gamelinův poslední rozkaz zněl v tom smyslu, že skupina armád na severu měla zaútočit od [[Arras]]u na [[Amiens]] a levé křídlo skupiny střední armády od Amiensu směrem k Arrasu. Tento rozkaz měl prolomit tzv. „''ostří srpu''“,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Scheibert | jméno = Horst | odkaz na autora = | titul = Německé obrněné jednotky 1939-1945 | vydavatel = Mustang | místo = Plzeň | rok = 1995 | počet stran = 191 | isbn = 80-719-1028-7 | jazyk = česky}}</ref> dlouhé křídlo německých vojsk, kterými byly odříznuty jednotky na severu v oblasti [[Boulogne-sur-Mer|Boulogne]]–[[Gent]] a zničit obklíčení.<ref>{{Citace monografie | příjmení = De Gaulle | jméno = Charles | odkaz na autora = Charles de Gaulle | titul = Válečné paměti 1940-1944 | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1989 | počet stran = 606 | jazyk = česky}}</ref> Gamelin byl společně s dalšími představiteli [[Třetí Francouzská republika|Třetí republiky]] ([[Léon Blum]], [[Édouard Daladier]], [[Paul Reynaud]], [[Georges Mandel]], [[Guy la Chambre]], [[Robert Jacomet]]) [[6. září|6. září]] 1940 zatčen a když byl dne [[19. únor|19. února]] 1942 v [[Riom]]u zahájen tzv. ''[[Riomský proces]]'' byl společně s nimi obviněn a odsouzen.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zahájen tzv. Riomský proces s francouzskými politiky | url = http://www.fronta.cz/kalendar/zahajen-tzv-riomsky-proces-s-francouzskymi-politiky | datum vydání = 2012-02-19 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-12-22 | vydavatel = www.fronta.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> Po odsouzení byl spolu s Daladierem a Blumem uvězněn v pevnosti [[Fort du Portalet|Fort du Portalet]] v [[Pyreneje|Pyrenejích]]. Po okupaci [[Vichistická Francie|vichistické Francie]] v listopadu 1942 byl převezen do [[Koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = -red- | titul = Gamelin, Maurice Gustave | url = http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=28826&title=Gamelin&s_lang=2 | datum vydání = 2000-03-14 | datum aktualizace = 2005-10-19 | datum přístupu = 2012-12-22 | vydavatel = [[CoJeCo.cz|Encyklopedie CoJeCo.cz]] | jazyk = česky}}</ref> Poté byl spolu s dalšími převezen na zámek [[Itter (Tyrolsko)|Itter]] v [[Tyrolsko|Tyrolsku]], který osvobodili Američané dne [[5. květen|5. května]] 1945.
==== Kritika Gamelinova vedení obrany Francie ====
[[Soubor:Dunkirk 26-29 May 1940 H1175.jpg|náhled|Přehlídka kanadských bojovníků v [[Aldershot]]u roku 1940]]
Jak již bylo řečeno, i když byl považován za jednoho z nejlepších generálů své doby, nedokázala francouzská vojska pod jeho velením odolat německému útoku. Pro objektivitu je ale nutno říci, že význam tankových vojsk docenilo jenom několik generálů. Za strategické chyby dokumentující nekompetentnost generála Gamelina k obraně Francie se považují:
* jeho omezená schopnost vést lidi, organizovat, a obecný nedostatek [[charismaCharisma|charismatu]]. Podřízení jejmu přezdívali ''[[Charles Baudelaire|Baudelair]]'', neboť svou obrannou [[doktrína|doktrínu]] popisoval veršem ''Je hais le mouvement qui déplace les lignes'' (''Nenávidím ten pohyb, který posouvá linie'') ze sbírky ''[[Květy zla]]''.
* zastaralá koncepce při použití letectva, tanků, motorizovaných jednotek, dělostřelectva a opevnění. Gamelin nebral v úvahu moderní vývoj, nepoučil se z bleskového [[Invaze do Polska (1939)|napadení Polska]] a zůstával u zkušeností z let 1914–1918, kdykde tvrdil, že ''Polsko není Francie'' (v originále ''{{Cizojazyčně|fr|la Pologne n'est pas la France}}'').<ref name="regan" /> K dodržování konzervativní doktríny je třeba uvést, že rovněž vláda a většina důstojníků té doby měli obdobný názor.
* výrazně obranná koncepce zabránila Spojencům zasadit rozhodující ránu Německu v září 1939, kdy byla [[Siegfriedova linie]] chráněna pouze záložníky, zatímco převážná část [[Wehrmacht]]u bojovala v Polsku. Vojenští experti posléze zjistili, že [[Armáda Francie|Francouzská armáda]] měla dobrou šanci na úspěch v případě otevření západní fronty (s ohledem na Siegfriedovu linii) v období podzim/zima 1939. Vláda a generál Gamelin rovněž odmítli použít [[strategické bombardování]] německých průmyslových cílů ze strachu z odvetných opatření
* špatná organizace na nejvyšší úrovni armády, která se vyznačovala oslabením odpovědnosti na frontě. V Belgii nebylo zřejmé, kdo vlastně velí spojenecké koalici: byl to generál [[Gaston Billotte|Billotte]], velitel první armádní skupiny, generál [[Alphonse Georges|George]], velitel fronty Sever–Východ, nebo generalisimusgeneralissimus sám? Vyslání styčného důstojníka k [[Seznam představitelů Belgie|belgickému králi]] [[Leopold III. Belgický|Leopoldovi III.]] dne 10. května bylo příliš pozdní na to, aby došlo k účinné koordinaci mezi Belgičany a Spojenci. Belgická vláda od roku 1936 odmítala jakýkoli kontakt mezi štáby belgické a francouzské armády. Zastávala politiku přísné [[neutralita|neutrality]] požadované Leopoldem III. I přes aféru z 10. ledna 1940, kdy Belgičané získali dokumenty vrchního německého velení naznačující, že belgické území bude narušeno německými silami, belgická vláda vytrvale odmítala jakýkoliv styk belgického státu a francouzského velitelství. Francouzské vrchní velení váhalo mezi několika opatřeními (obrana Albertova kanálu, linie [[Antverpy]]-[[Namur]], obrana francouzské hranice).<ref name="bradley" /> Generál Gamelin se obával bitvy v Belgii. Navrhoval od [[2. září|2. září]] francouzské vládě zaútočit na Německo přes Belgii a zasáhnout průmyslovou oblast [[Porúří]], kde se koncentroval zásadní německý průmysl. Francouzská vláda tuto možnost odmítla.
* nařízení upřednostňující konzultace s politiky v Paříži a hlavní velitelství umístěné ve [[Vincennes]] spíše než přímo na frontě.<ref name="forty">{{Citace monografie | příjmení = Forty | jméno = George | titul = Velitelé tankových vojsk | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 220 | isbn = 80-206-0438-3}}</ref> Tento bod byl ještě umocněn tím, že nejen Gamelin, ale i francouzští generálové nepoužívali rádiové spojení a k předávání rozkazů používali výhradně telefonní spojení nebo kurýry ([[Styčný důstojník|styčné důstojníky]]).<ref name="forty" /> Rozhodování Francouzů bylo tím pádem pomalejší než Němců, protože generál Guderian se pohyboval přímo v čele svých vojsk.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Heinz Guderian | vydavatel = III. Německá Říše-Das Reich | datum_přístupu = 2013-05-16 | url = http://dasreich.wgz.cz/rubriky/wehrmacht/heinz-guderian | jazyk = česky}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Macdonald | jméno = John | titul = Velké bitvy 2. světové války | vydavatel = Slovart | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stran = 192 | kapitola = Dunkerque | strany = 9 | isbn = 80-85871-41-6}}</ref> Pokud jde o výběr sídla ve Vincennes, je vysvětlen zákonem z roku 1938 o vedení války. Odpovědnost za vedení války nesla vláda. Tento zákon začal být aplikován od 2. září 1939.
* jistá teatrálnost operací, kdy byly Gamelinovi předváděny Ardeny jako neproniknutelná hráz, k velké újmě generála [[André Corap|Corapa]], velitele 9. francouzské armády v tomto sektoru, který neustále marně hlásil naprostý nedostatek mužů a jejich vybavení na této frontě a její faktickou propustnost.<ref name="regan" /> Dokonce i Maginotova linie vyžadovala na údržbu nadměrný počet sil, zatímco měla naopak zajistit velké úspory vojáků.
|