Maurice Gamelin: Porovnání verzí

I když byl považován za&nbsp;jednoho z&nbsp;nejbystřejších generálů a byl respektován i v&nbsp;nepřátelském [[Nacistické Německo|Německu]], nepodařilo se mu během [[Bitva o Francii|německého útoku na&nbsp;Francii]] německouprotivníkovu ofenzivu účinně zastavit. I&nbsp;slavný generál von&nbsp;Manstein, který uštědřil Gamelinovi hořkou porážku, napsal ve&nbsp;svých pamětech nazvaných ''Ztracená vítězství'', že si Gamelina v&nbsp;německém generálském sboru všichni vážili. Gamelinův neúspěch byl zapřičiněnzapříčiněn tím, že postup německých vojsk předpokládal přes [[Belgie|Belgii]], jako se tomu stalo v&nbsp;roce 1914.<ref name="b">Dokumentární seriál ''Apokalypsa: 2. světová válka'', [http://www.csfd.cz/film/275830-apokalypsa-2-svetova-valka/ profil na ČSFD.cz]</ref> Tento názor naopak podrobil kritice [[plukovník]] (''colonel'') [[Charles de&nbsp;Gaulle]], veliteltehdy [[4. tanková divize|4.&nbsp;tankové divize]] a budoucí [[Prezident Francie|francouzský prezidentplukovník]]. Ten chtěl zaútočit jižněji přes [[Ardeny]] a útok podpořit tanky.<ref name="b" /> Maurice Gamelin se však nedal přesvědčit a svůj plán postupu do&nbsp;Belgie nezměnil. Na&nbsp;veškeráVeškerá varování, že Němci mohou použít novou taktiku [[Blitzkrieg]]u, odpovídalodbýval slovy „''Nejsme Poláci, tady se to nemůže stát.''“<ref name="regan">{{Citace monografie | příjmení = Regan | jméno = Geoffrey | titul = Rozhodující bitvy | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1994 | počet_stran = 263 | kapitola = Bitva u Sedanu | strany = 218 | isbn = 80-206-0405-7 | jazyk = česky | překladatelé=Petr Svobodný | vydání=1 | typ_vydání=váz. | edice=Malé dějiny válek}}</ref> To, žeJak se nedal přesvědčitukázalo, byla však chybachybně, protože [[Adolf Hitler|Hitler]] sice nařídil útok nejprve na&nbsp;[[Bitva o Nizozemsko|Nizozemsko]] a [[Bitva o Belgii|Belgii]], ale ve&nbsp;skutečnosti tošlo bylao lest připravenápřipravenou generály [[Erich von Manstein|Mansteinem]] a [[Heinz Guderian|Guderianem]].<ref name="c">Dokumentární seriál ''Generálové Wehrmachtu'', [http://www.csfd.cz/film/258622-generalove-wehrmachtu/ profil na ČSFD.cz]</ref> Těm se podařilo přesvědčit Hitlera, aby nařídil útok vedenýzaútočil přes Ardeny, které byly podle expertů z&nbsp;francouzského generálního štábu neprostupné. Tento plán německý führer nakonec schválil 24.&nbsp;února 1940.<ref name="bradley">{{Citace monografie | příjmení = Bradley | jméno = John Francis Nejez | titul = Dějiny Třetí říše | url = http://file025.mylivepage.com/chunk25/698325/3023/Dejiny%20treti%20rise-John%20Bradley.pdf | vydavatel = Victoria Publishing | místo = Praha | rok = 1995 | počet_stran = 171 | isbn = 80-85865-95-5 | jazyk = česky}}</ref> Mansteinův a Guderianův plán pak počítal s&nbsp;rychlým výpadem severozápadním směrem podél řek [[Aisne (přítok Oise)|Aisny]] a [[Somma|Sommy]] až k&nbsp;[[přístav]]u [[Abbeville]] a obchvatem obklíčit francouzsko-britskébritských jednotkyjednotek na&nbsp;území [[Francouzské departementy|departemantů]] [[Pas-de-Calais]] a [[Nord (departement)|Nord]] a v&nbsp;[[Belgie|belgických]] [[Vlámsko|Flandrech]].<ref name="c" /> Když pak [[10. květen|10.&nbsp;května]] 1940 překročila vojska [[Wehrmacht]]u nizozemské, lucemburské a belgické hranice,<ref>Zpráva vrchního velitelství Wehrmachtu z 10. května 1940</ref> bylzůstával Gamelin klidný. Během podivné války měl dost času na&nbsp;detailní promyšlení svého plánu a v&nbsp;souladu s&nbsp;ním vyslal tedy na&nbsp;sever Belgie nejlepší francouzské motorizované divize a [[britský expediční sbor]], který měl ve&nbsp;Francii úkol zastavit německou armádu při jejím postupu na&nbsp;západ. UvěřilProtivníkem v&nbsp;německouse tak nechal léčkuobelstít. Spojené britsko-francouzské jednotky pokračovaly až do&nbsp;prostoru [[Západní Flandry|západních Flander]] a poté byly z&nbsp;jihu obklíčeny Němci. Ti přesunuli 2&nbsp;400 tanků přes zdánlivě neproniknutelné Ardeny i&nbsp;přesto, že francouzský generální štáb o&nbsp;postupu přes&nbsp;ardenský masiv prohlásil:

{{Citace|Tento členitý zalesněný masiv v&nbsp;žádném případě neumožní tankům projet.|Francouzský generální štáb}}

Když se německé armádě podařilo [[Bitva u Sedanu (1940)|prolomit]] 15.&nbsp;května francouzskou obranu u&nbsp;města [[Sedan]], začalo se dokonce mezi lidmi proslýchat, že Gamelin spáchal [[Sebevražda|sebevraždu]].<ref name="b" /> Sedan byl totiž klíčovým bodem pro obklíčení francouzských vojsk, se kterým počítali generálové Manstein s&nbsp;Guderianem. Jakmile generál Gamelin pochopil, že se jeho vojska mohou ocitnout v&nbsp;obklíčení, nařídil protiútok. Při protiútoku se zvlášť vyznamenal [[plukovník]] de&nbsp;Gaulle v&nbsp;čele svých tanků, například v&nbsp;[[Bitva u Montcornet|bitvě u&nbsp;Montcornet]].<ref name="b" /> Tento střet však vyhráli Němci, především kvůli převaze ve&nbsp;vzduchu.díky [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]své bylapřevaze pánemve nad&nbsp;vzdušným prostoremvzduchu]]. De&nbsp;Gaulle se však nevzdal a útočil i&nbsp;poté. Nebylo to však už nic platné.<ref name="krev" /> Generál Gamelin byl odvolán [[19. květen|19.&nbsp;května]] 1940 ministerským předsedou [[Paul Reynaud|Reynaudem]] odvolán a ve&nbsp;funkci nejvyššího velitele francouzské armády byl nahrazen generálem [[Maxime Weygand|Weygandem]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Maurice Gamelin | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/224922/Maurice-Gamelin | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-12-22 | vydavatel = www.britannica.com | jazyk= anglicky}}</ref> Než však Weygand dorazil z&nbsp;[[libanon]]ského [[Bejrút]]u, ocitly se spojenecké armády v&nbsp;obklíčení.<ref name="krev" /> Gamelinův poslední rozkaz zněl v&nbsp;tom smyslu, že&nbsp;skupina armád na&nbsp;severu měla zaútočit od&nbsp;[[Arras]]u na&nbsp;[[Amiens]] a levé křídlo skupiny střední armády od Amiensu směrem k Arrasu. Tento rozkaz měl prolomit tzv.&nbsp;„''ostří srpu''“,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Scheibert | jméno = Horst | odkaz na autora = | titul = Německé obrněné jednotky 1939-1945 | vydavatel = Mustang | místo = Plzeň | rok = 1995 | počet stran = 191 | isbn = 80-719-1028-7 | jazyk = česky}}</ref> dlouhé křídlo německých vojsk, kterými byly odříznuty jednotky na&nbsp;severu v&nbsp;oblasti [[Boulogne-sur-Mer|Boulogne]]–[[Gent]] a zničit obklíčení.<ref>{{Citace monografie | příjmení = De Gaulle | jméno = Charles | odkaz na autora = Charles de Gaulle | titul = Válečné paměti 1940-1944 | vydavatel = Naše vojsko | místo = Praha | rok = 1989 | počet stran = 606 | jazyk = česky}}</ref> Gamelin byl společně s&nbsp;dalšími představiteli [[Třetí Francouzská republika|Třetí republiky]] ([[Léon Blum]], [[Édouard Daladier]], [[Paul Reynaud]], [[Georges Mandel]], [[Guy la&nbsp;Chambre]], [[Robert Jacomet]]) [[6. září|6.&nbsp;září]] 1940 zatčen a když byl dne [[19. únor|19.&nbsp;února]] 1942 v&nbsp;[[Riom]]u zahájen tzv.&nbsp;''[[Riomský proces]]'' byl společně s&nbsp;nimi obviněn a odsouzen.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zahájen tzv. Riomský proces s francouzskými politiky | url = http://www.fronta.cz/kalendar/zahajen-tzv-riomsky-proces-s-francouzskymi-politiky | datum vydání = 2012-02-19 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-12-22 | vydavatel = www.fronta.cz | místo = | jazyk = česky}}</ref> Po&nbsp;odsouzení byl spolu s&nbsp;Daladierem a Blumem uvězněn v&nbsp;pevnosti [[Fort du Portalet|Fort du&nbsp;Portalet]] v&nbsp;[[Pyreneje|Pyrenejích]]. Po&nbsp;okupaci [[Vichistická Francie|vichistické Francie]] v&nbsp;listopadu 1942 byl převezen do&nbsp;[[Koncentrační tábor|koncentračního tábora]] [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = -red- | titul = Gamelin, Maurice Gustave | url = http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=28826&title=Gamelin&s_lang=2 | datum vydání = 2000-03-14 | datum aktualizace = 2005-10-19 | datum přístupu = 2012-12-22 | vydavatel = [[CoJeCo.cz|Encyklopedie CoJeCo.cz]] | jazyk = česky}}</ref> Poté byl spolu s&nbsp;dalšími převezen na&nbsp;zámek [[Itter (Tyrolsko)|Itter]] v&nbsp;[[Tyrolsko|Tyrolsku]], který osvobodili Američané dne [[5. květen|5.&nbsp;května]] 1945.

* jeho omezená schopnost vést lidi, organizovat, a obecný nedostatek [[charismaCharisma|charismatu]]. Podřízení jejmu přezdívali ''[[Charles Baudelaire|Baudelair]]'', neboť svou obrannou [[doktrína|doktrínu]] popisoval veršem ''Je hais le mouvement qui déplace les lignes'' (''Nenávidím ten pohyb, který posouvá linie'') ze&nbsp;sbírky ''[[Květy zla]]''.

* zastaralá koncepce při&nbsp;použití letectva, tanků, motorizovaných jednotek, dělostřelectva a opevnění. Gamelin nebral v&nbsp;úvahu moderní vývoj, nepoučil se z&nbsp;bleskového [[Invaze do Polska (1939)|napadení Polska]] a zůstával u&nbsp;zkušeností z&nbsp;let 1914–1918, kdykde tvrdil, že ''Polsko není Francie'' (v originále ''{{Cizojazyčně|fr|la Pologne n'est pas la France}}'').<ref name="regan" /> K dodržování konzervativní doktríny je třeba uvést, že rovněž vláda a většina důstojníků té doby měli obdobný názor.

* špatná organizace na&nbsp;nejvyšší úrovni armády, která se vyznačovala oslabením odpovědnosti na&nbsp;frontě. V&nbsp;Belgii nebylo zřejmé, kdo vlastně velí spojenecké koalici: byl to generál [[Gaston Billotte|Billotte]], velitel první armádní skupiny, generál [[Alphonse Georges|George]], velitel fronty Sever–Východ, nebo generalisimusgeneralissimus sám? Vyslání styčného důstojníka k&nbsp;[[Seznam představitelů Belgie|belgickému králi]] [[Leopold III. Belgický|Leopoldovi&nbsp;III.]] dne 10.&nbsp;května bylo příliš pozdní na&nbsp;to, aby došlo k&nbsp;účinné koordinaci mezi Belgičany a Spojenci. Belgická vláda od&nbsp;roku 1936 odmítala jakýkoli kontakt mezi štáby belgické a francouzské armády. Zastávala politiku přísné [[neutralita|neutrality]] požadované Leopoldem&nbsp;III. I&nbsp;přes aféru z&nbsp;10.&nbsp;ledna 1940, kdy Belgičané získali dokumenty vrchního německého velení naznačující, že belgické území bude narušeno německými silami, belgická vláda vytrvale odmítala jakýkoliv styk belgického státu a francouzského velitelství. Francouzské vrchní velení váhalo mezi několika opatřeními (obrana Albertova kanálu, linie [[Antverpy]]-[[Namur]], obrana francouzské hranice).<ref name="bradley" /> Generál Gamelin se obával bitvy v&nbsp;Belgii. Navrhoval od&nbsp;[[2. září|2.&nbsp;září]] francouzské vládě zaútočit na&nbsp;Německo přes Belgii a zasáhnout průmyslovou oblast [[Porúří]], kde se koncentroval zásadní německý průmysl. Francouzská vláda tuto možnost odmítla.