Vodní zdroj Káraný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: upřesnění, šlo o společný vodovod měst teprve později spojených
Řádek 11:
Káranské [[vodní zdroj]]e začaly být využívány začátkem [[20. století]], kdy byl v Praze stále zřetelnější nedostatek kvalitní pitné vody.
 
Roku [[1889]] byl schválen zákon o vzniku a provozu vodárny a [[vodovod]]u pro Prahu č.&nbsp;48 ze dne 16. srpna 1899. Na jeho základě bylo zveřejněno zadání projektu na společný vodovod měst Prahy, z[[Karlín]]a, [[Smíchov]]a, [[Vinohrady (Praha)|Královských Vinohrad]] a [[Žižkov]]a.<ref>[http://www.pvs.cz/historie/historie-vodarenstvi/ Historie vodárenství na stránkách Pražské vodohospodářské společnosti]</ref> Z odevzdaných návrhů byl vybrán projekt na využití káranských zdrojů [[hydrogeologie|hydrogeologa]] [[Adolf Thiem|Adolfa Thiema]] z [[Lipsko|Lipska]]. Po vodoprávním schválení koncem roku [[1904]] Thiem svůj projekt dopracoval do definitivní podoby.
 
Podmínkou výstavby vodárny bylo i vybudování 3,7 km dlouhé [[železniční vlečka|železniční vlečky]] pro dopravu materiálu na staveniště vodárny. Železniční přeprava tak zvítězila nad druhou zvažovanou variantou – vodní přepravou. Projekt vlečné dráhy byl komisí ministerstva železnic prohlášen za „význam veřejně prospěšný“. Za dodavatele byla vybrána firma Král & Štěpán, dříve Reiter & Štěpán, Praha II, Štěpánská ul. 49, která spolu se Sadským stavitelem Ing. Václavem Fantou, nabízela i zhotovení stavby. Nabídková cena díla byla 84 165,4&nbsp;[[Rakousko-uherská koruna|K]]. Výhybka na jednokolejné trati mezi [[Lysá nad Labem|Lysou nad Labem]] a [[Čelákovice]]mi byla vysazena poblíž [[Kaple svatého Václava (Lysá nad Labem)|kapličky sv. Václava]]. Vlečka byla uvedena do prozatímního provozu [[1. červen|1. června]] [[1906]], kdy byla návazně zahájena výstavba vodárenských budov a jímacích zařízení. Od roku [[1912]] se vlečka používala převážně pro dopravu [[uhlí]] pro [[parní stroj]]e.