Hermann Dietrich Lindheim: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
formul, lf, adata, portály, sort+kat
m WPCleaner v1.41b - Fixed using WP:WCW (Hierarchie nadpisů - Opravy pravopisu a typografie)
Řádek 20:
V roce 1822 úspěšný obchodník s vlněnou přízí Hermann Dietrich Linheim koupil pozemky od hraběte Wilhelma von Magnise v Kłodských Ołdrzychowicích, kde v roce 1825 jako první v Evropě zavedl mechanické spřádání příze. Pro pohon textilních strojů s 9000 vřeteny a vyhřívání budov zavedl parní pohon. Zvlášť pro tento účel vybudoval vodní náhon, kterým přiváděl vodu z řeky. Pro výrobu textilních stojů zde byly vybudovány strojírny a slévárny, které později vyráběly kotle a parní stroje. V roce 1837 vystavěl společně s bankéřem Friedrichem Eduardem von Löbbecke v obdobném progresívním a velkolepém stylu přádelny v České Skalici, přibližně 50 km od Kłodských Ołdrzychowicích. V roce 1841 zde bylo v provozu 6 836 vřeten.<ref name=":0" />
 
V roce [[1840]] se Lindheim usadil ve Vídni a se svým bratrem zde otevřel velkoobchodní dům pod názvem I. M. Lindheim. Později se stal jeho jediným vlastníkem pod názvem H. D. Lindheim<ref group="p.">Israel Mose Lindheim => I. M.& H. D. Lindheim, H. D. Lindheim, Lindheim & Co.</ref>. V roce 1840 uvedením do provozu přádelny lnu a konopí v Kłodských Ołdrzychowicích <ref group="p.">polsky Oldrzychowice Klodzkie, německy Ullersdorf.</ref> zvýšil počet zaměstnanců v přádelnách na 830 a dalších 150 bylo zaměstnáno v jiných provozech. Další přádelnu bavlny a tkalcovnu vybudoval v Krosnovicích a Eisersdorfu (Želazno) se 750 zaměstnanci. Tento podnik záhy prodal. V letech [[1846]]–[[1847]] ve spolupráci s anglickou firmou R. & W. Hawthorn, Newcastl, byly v Kłodských Ołdrzychowicích sestrojeny první tři parní lokomotivy ve Slezsku. Díly byly dovezeny z Anglie a také proto dostaly lokomotivy sériové číslo anglického výrobce.<ref name=":1" />
 
V roce [[1847]] zrušil první pacht na dřevouhelnou vysokou pec a dvě zkujňovací výhně s hamry v [[Perštejn|Perštejně]] (dominium [[Klášterec nad Ohří]], Matyáš [[hrabě]] [[Thun-Hohensteinové|Thun-Hohenstein]]). Důvodem byla velká vzdálenost k později nabytých Lindheimových hutí.<ref name=":0">Hlávka... c.d., s. 136.</ref> V roce [[1844]] zakoupil od Ludmily Hanišové z Greifenthalu velkostatek [[Vlkýš]] u [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]], na kterém se nacházely doly na [[černé uhlí]]. Po nabytí statku Vlkýš se Lindheimovi podařilo dosáhnout výnosů z dosud nerentabilních kamenouhelných dolů. K tomu také získal řadu rudných dolů v západních Čechách např. v okolí [[Heřmanova Huť|Heřmanovy Huti]], [[Nýřany|Nýřan]], Josefovy Huti aj. V roce 1847 z uhelných dolů bylo vytěženo 81 400 q a v roce 1848 94 200 q uhlí. [[25. listopad|25. listopadu]] 1844 koupil od Johanna hraběte Nostitz-Rienecka železárny v [[Josefova Huť|Josefově Huti]].<ref name=":0" /> Koncem 40. let založil další hutní závod Heřmanovou Huť ve Vlkýši u Stříbra. Zaváděním moderních postupů vyrábět vysoce jakostní výrobky. V roce 1849 získal od báňského hejtmanství koncesi na stavbu pudlovny a válcovnu kolejí. Výrobou kvalitních kolejnic vstoupil do železničního stavitelství. První kolejnice byly dodány na stavbu železnice z [[Praha|Prahy]] do [[Podmokly (Děčín)|Podmokel]] a [[Drážďany|Drážďan]]. Po tomto úspěchu zakládá [[Pražská železářská společnost|Pražskou železářskou společnost]] – PŽS (Prager Eisenindistrie Gesellschaft, PEIG). V roce 1857 tato společnost zaměstnávala 2500 horníků a hutníků.<ref>Hlávka... c.d., s. 137</ref> Po pronajmutí státních železáren v [[Kladno|Kladně]] vzrostl počet zaměstnanců na 5000. Významnou zakázkou této společnosti byla výstavba firemní železnice, [[Kladensko-nučická dráha|Kladensko – nučické dráhy]], která byla zprovozněna [[7. ledna]] [[1858]].
Řádek 30:
V roce 1860 obdržel povolení ke stavbě [[Česká západní dráha|České západní dráhy]].
 
==== Sociální politika ====
Pro své zaměstnance Lindheim podnikal řadu investic do sociální sféry. Pro své dělníky v Oldřichovicích na své náklady vybudoval v roce 1823 odborné učiliště a po roce 1840 nechal vystavět čtvrť s domky. Také v českých výrobních střediscích stavěl dělnické kolonie a nemocnici pro potřebné. Pro nemocné vojáky a státní úředníky založil nadaci Gisela se sídlem v [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]].
 
==== Seznam podniků a dolů ====
(neúplný, podle<ref name=":1" />):
* 1844 koupil železnou huť na panství [[Planá]].