Prekarizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - šablona studenti značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 10:
Prekérní práce je nestandardní druh zaměstnání, který je nejistý a nechráněný. Není dostatečně finančně ohodnocený, takže na jeho základě nelze uživit domácnost. V posledních letech se prekarizace práce stala fenoménem na pracovním trhu. K drastickému rozšíření prekarizace napomohla například globalizace nebo vývoj technologií. Velkou roli hraje také přesun pracovní síly z továren do sektoru služeb.Takovéto změny umožnily vznik nového druhu ekonomiky, který vyžaduje velkou flexibilitu na pracovišti. V důsledku toho došlo k odklonu od standardního typu pracovního poměru.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=ANDRANIK|jméno=S. Tangian|titul="Is flexible work precarious? A study based on the 4th European survey of working conditions 2005|url=http://www.boeckler.de/pdf/p_wsi_diskp_153_e.pdf|vydavatel=Hans-Böckler-Stiftung|místo=|datum vydání=2007|datum přístupu=20.11.2016}}</ref><br />Standardní druh zaměstnání zaměstnanci zaručuje nepřerušovaný pracovní úvazek na dobu neurčitou, kde zaměstnanec práci vykonává pod dohledem zaměstnavatele. Základními aspekty tohoto poměru jsou smlouva na dobu neurčitou, specifikovaná standardní pracovní doba a dostatečné sociální benefity. Naproti tomu prekérní práce je např. práce na dobu určitou, práce na částečný úvazek, samostatně výdělečná činnost, práce z domova atd. Nejde tedy o permanentní zaměstnání s jedním zaměstnavatelem.
Neplnohodnotné zaměstnání se dříve zdálo být řešením nezaměstnanosti, v současnosti se ale prekarizace práce nehodnotí pozitivně. Důvodem je, že neplnohodnotné pracovní úvazky vedou ke zhoršování pracovních a životních podmínek zaměstnanců. Ti totiž nemají řádnou pracovní smlouvu, ani právní ochranu. Jejich práce je nejistá, tím pádem i zisk. Zaměstnavatelé mohou i díky tomuto v zaměstnancích navodit pocit nepotřebnosti a snadné nahraditelnosti. To vede například ke zhoršujícím se standardům bezpečnosti práce nebo k situacím, kdy zaměstnanci ze strachu o ztrátu zaměstnání vykonávají více práce bez odměny. Jedním z nejznámějších příkladů prekarizace práce je tzv. švarc systém, při němž osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné úkony nevystupují jako zaměstnanci, ale jako samostatní podnikatelé. Tento systém proslavil v 90. letech podnikatel [[Miroslav Švarc]]. Jeho zaměstnanci vystupovali coby živnostníci a on tak ušetřil na odvodech sociálního a zdravotního pojištění. Náš právní systém tuto praktiku považuje za nelegální. Aby činnost byla legální a nejednalo se o tento typ prekérní práce, je potřeba, aby člověk vystupující jako OSVČ byl s firmou ve vztahu odběratel a dodavatel, ne zaměstnanec a zaměstnavatel. OSVČ vystupuje sám za sebe, pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a pro vlastní zisk
== Prekariát ==
Řádek 24:
=== Reference ===
<references group="ANDRANIK, S. Tangian
<references />
| |||