[[Soubor:SanktusnikStraznice kostel sv. Kateriny VelvaryMartina.jpg|thumb|right|230px|Sanktusník nakostela střešesvatého kostela sv. KateřinyMartina ve [[VelvaryStrážnice (okres Hodonín)|VelvarechStrážnici]]]]'''Sanktusník''' je malá a štíhlá věžička, nacházející se zpravidla na hřebeni střechy [[Kněžiště|presbytáře]] [[kostel]]a zhruba nad [[hlavní oltář|hlavním oltářem]], méně často (především u staveb z období [[pozdní gotika|pozdní gotiky]]) též na hřebeni střechy [[hlavní loď|hlavní lodi]]. Ve vížce je (případně původně byl) zavěšen malý [[zvon]], používaný při zpěvu ''[[Sanctus]]'' a při [[pozdvihování]]. Odtud je odvozen i jeho název. Sanktusník coby architektonický prvek nacházíme již od [[13. století|13. století]]. Zvláště v případě menších venkovských kostelů byl ve [[středověk]]u jeho zvon často jediným kostelním zvonem. Později, zhruba od konce [[15. století]] začaly být s rozvojem [[kovolijectvíkovolijec]]tví a také se zvyšováním významu a bohatství [[město|měst]] u kostelů budovány mohutné, velmi často volněsamostatně stojící [[zvonice]] s řadou velkých zvonů.
Dnes už se v [[Česko|Česku]] santusníkový zvon užívá pouze zřídka a na novějších kostelních budovách sanktusník nebývá vůbec stavěn. Stejná situace však nepanuje všude ve světě, například v [[Portugalsko|Portugalsku]] je použití sanktusníkového zvonu běžné.
