Enver Čolaković: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
interní odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Život: prolink + názvy děl o kurzívy |
||
Řádek 4:
== Život ==
Narodil se do rodiny muslimského průmyslníka Vejsil-bega z Bosny, mj. vlastníka sarajevské cihelny, a uherské baronky slovenského původu Illony Mednyánszky. Illona studovala orientalistiku na [[Sorbonna|Sorbonně]] a před svatbou s mužem skromných intelektuálních možností přešla na [[islám]] a přijala jméno Fatima. Dětství jedináček Enver strávil na cestách mezi [[Budapešť|Budapeští]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosnou]]. Po [[První světová válka|první světové válce]] rodina přišla o majetky v [[Maďarsko|Maďarsku]], načež se roku [[1923]] trvale usadila v [[Sarajevo|Sarajevu]].
Na univerzitách v Bělehradě a Budapešti navštěvoval přednášky z matematiky a fyziky, ale studia nedokončil. Teprve až roku [[1962]] odpromoval na [[Univerzita v Záhřebu|Univerzitě v Záhřebu]], a to z historie.
Po vzniku fašistického [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]] udržoval styky s [[ustašovci]], ale i levicovou opozicí. Jeho román ''Legenda o Ali-pašovi'' roku 1943 získal cenu za nejlepší román [[Matice chorvatská|Matice chorvatské]], byť do tisku šel až následujícího roku. Oba jeho rodiče zemřeli během spojeneckého bombardování [[Sarajevo|Sarajeva]] roku 1944. Krátce nato se přestěhoval do Záhřebu. Mezi lety [[1944]] a [[1945]] pracoval jako kulturní atašé na velvyslanectví Nezávislého státu Chorvatsko v Maďarsku. Po zavedení komunistického režimu byl opakovaně krátce vězněn. Následně pracoval jako korektor v nakladatelství ''Nakladni zavod Hrvatske'', pak v letech [[1952]]–[[1954]] získal pozici redaktora v záhřebském Ústavu lexikografie. Poté se živil jako spisovatel na volné noze. V poválečné době na výjimky nesměl publikovat své díla, ve stejný čas rovněž intenzivně překládal z [[Maďarština|
Roku [[1947]] se v [[Záhřeb|Záhřebu]] oženil s pianistkou Stellou Podvinec, s níž přivedl na svět syny Esada a Zlatana (1955–2008), filologa a popularizátora díla svého otce. V chorvatské metropoli zemřel na srdeční zástavu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Nametak|jméno=Alija|příjmení2=|jméno2=|titul=Sarajevski nekrologij|vydání=|vydavatel=Biblioteka Dani|místo=Sarajevo|rok=2004|počet stran=|strany=243–244|isbn=}}</ref>
|