Válka proudů: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 3 lety
m
→‎Poprava elektřinou: Oprava překlepu
(úklid v referencích, nové seřazení)
m (→‎Poprava elektřinou: Oprava překlepu)
=== Poprava elektřinou ===
[[File:EXECUTION BY ELECTRICITY electric chair illustration Scientific American Volumes 58-59 June 30 1888.png|thumbnail|Ilustrace z časopisu [[Scientific American]] z 30. června 1888 ukazuje pravděpodobnou podobu rané verze elektrického křesla]]
S rozšířením obloukových osvětlovacích systémů se začaly v novinách objevovat články popisující smrtelné úrazy, které obvykle postihovaly neopatrné montéry. Zdálo se, že elektrický proud oběť okamžitě usmrtí.<ref name="Stross, 2007, s. 171–173"/> V roce 1881 jedna z podobných nehod, při které opilý muž zemřel poté, co se dotkl kontaktů elektrického generátoru v [[Buffalo|Buffalu]], přiměla místního zubaře Alfreda P. Southwicka hledat pro tento zvláštní jev využití.<ref name="Penrose, 1994"/><ref name="Brandon, s. 12–14"/> Spojil se s místním lékařem Georgem Fellem a hlavou ASPCA (Americké společnosti pro ochranu zvířat) v Buffalu a poté, co zabil stovky psů, aby mohl určit napětí a způsob přivedení proudu, přišel s metodou k usmrcování zvířat pomocí elektřiny.<ref name="Brandon, s. 21"/> Články o metodě publikoval v letech 1882 a 1883; podle Southwicka tato metoda mohla být použita jako náhrada za popravu [[oběšení|oběšením]] za použití zádržného systému podobného zubařskému křeslu, který se pak stal známý jako [[elektrické křeslo]].<ref name="Brandon, s. 24"/> To upoutalo pozornost politiků státu New York, kteří po sérii špatně provedených poprav zoufale hledali alternativu k oběšení. GuvernéeGuvernér New Yorku David B. Hill ustavil v roce 1886 tříčlennou komisi pro trest smrti, v jejímž čele stál reformátor Elbridge Thomas Gerry a jejímiž členy byli Southwick a newyorský právník a politik Matthew Hale, a pověřil ji úkolem najít způsob popravy, který by nebyl vnímán jako „krutý a neobvyklý trest“.<ref name="Marc, únor 2000"/> V roce 1888 komise doporučila popravu elektřinou pomocí Southwickova elektrického křesla; návrh zákona byl schválen zákonodárcem a podepsán guvernérem Hillem dne 4. června 1888 s účinností od 1. ledna 1889.
 
Brzy se objevily náznaky, že se debata o nové formě popravy proplete s válkou proudů. V rámci svých šetření komise rozeslala dotazníky stovkám odborníků z oblasti práva a medicíny.<ref name="Brandon, s. 54"/> Členové komise kontaktovali také elektrotechniky, včetně Elihu Thomsona a Thomase Edisona.<ref name="Brandon, s. 57–58"/> Na konci roku 1887 Southwick jako člen komise kontaktoval Edisona; ten uvedl, že je proti trestu smrti a nechce mít s věcí nic společného. Po dalších dotazech Edison uvedl v prosinci 1887 v dopisu Southwickovi, že by bylo nejlepší použít proud generovaný „‚střídavými stroji‘, které v této zemi vyrábí hlavně Geo. Westinghouse“. To lze považovat za první výstřel ve válce proudů.<ref name="Jonnes, 2004, s. 420"/> Brzy po přijetí zákona o popravě elektřinou se newyorský vládní úředník Edisona zeptal, jak by se nová forma popravy měla nejlépe provádět. Edison ironicky odpověděl: „Zaměstnejte své zločince jako montéry u newyorských elektrických osvětlovacích společností.“<ref name="Reynolds, březen 1989, s. 19–28"/><ref name="Scientific American, 1902, s. 463"/>
688

editací