|
}}
haaa haaaa 69696969696696969696969696969696969696696969696969696969696966696966696
'''Chlorid sodný''' ('''NaCl'''), známý v běžném životě pod označením '''kuchyňská sůl''' a nejčastěji prostě '''sůl''', je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě [[Minerál|nerostu]] [[halit]]u, známého též pod označením ''sůl kamenná''. Je to velmi důležitá sloučenina potřebná pro životní funkce většiny organismů.
[[Krystal]]ický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.
== Výskyt ==
[[Soubor:Halite crystal.jpg|náhled|vlevo|upright=0.8|Krystal halitu – NaCl]]
Vzhledem k velké [[rozpustnost]]i ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na [[Země|Zemi]] obsažena v [[mořská voda|mořské vodě]]. Průměrná [[salinita]] mořské vody činí přibližně 3,5 %. Koncentrace NaCl v mořské vodě je přibližně 2,7 %, takže téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl. Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je [[Mrtvé moře]], kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, ale obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.
Pevný, [[krystal]]ický, chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo k vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami. Tato ložiska soli jsou intenzivně těžena např. v [[Polsko|Polsku]], [[Spojené státy americké|USA]] nebo [[Německo|Německu]].
== Využití ==
Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.
V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu [[sodík]]u, [[hydrogenuhličitan sodný|jedlé sody]], [[chlor|chlóru]], [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev. Významné je též jeho využití ve zdravotnictví ve formě 0,9% roztoku, jenž se nazývá [[fyziologický roztok]].
=== Zimní posyp komunikací ===
[[Soubor:Traktor im Winterdiensteinsatz.JPG|náhled|vlevo|upright|Nástavec na rozmetávání soli]]
Zásadní význam má chlorid sodný v [[Zimní posyp|zimní údržbě komunikací]]. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 s cenou v rozmezí 1 700 až 2 200 Kč za tunu asi 6krát levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, [[chlorid vápenatý]]. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek [[silnice|silniční]] sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu [[chlorid hořečnatý]].{{Doplňte zdroj}} [[Eutektikum|Eutektický bod]], tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodném roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).<ref name="eu">Karel Melcher: [http://ekolist.cz/zprava.shtml?x=49570 Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU], Ekolist.cz, 3. 12. 2001</ref>
=== Jodizovaná sůl ===
Kuchyňská sůl normálně prodávaná v běžných obchodech s potravinami bývá ze zdravotních důvodů jodizovaná – je do ní přidáno malé množství [[jod|jódu]] ve formě [[jodid draselný|jodidu draselného]] nebo [[jodičnan draselný|jodičnanu draselného]]. Je tím zabezpečeno, že v populaci nevzniká deficit jódu, který by mohl být příčinou vleklých zdravotních poruch či nemocí – především [[štítná žláza|štítné žlázy]]. <ref>[http://www.stylecraze.com/articles/sodium-rich-foods/ Sodium foods]</ref> Nadměrná konzumace soli ale škodí zdraví.<ref>http://www.national-geographic.cz/detail/sul-nad-zlato-zabiji-casteji-nez-tabak-tvrdi-ve-skandinavii-44106/ - Sůl nad zlato? Zabíjí častěji než tabák, tvrdí ve Skandinávii</ref>
Doporučená denní dávka se pohybuje okolo 5g soli (cca 2g sodíku).
== Další fotografie ==
<gallery>
Soubor:Salt Crystals.JPG|Krystaly NaCl
Soubor:2007.10.09 Merkers sodium chloride crystals.jpg|Solné doly v německém Merkersu
Soubor:NaCl-zoutkristallen op Schott Duran 100 ml.JPG|Krystaly NaCl vzniklé odpařením vody z roztoku
</gallery>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie|příjmení = VOHLÍDAL|jméno = JIŘÍ|příjmení2 = ŠTULÍK|jméno2 = KAREL|příjmení3 = JULÁK|jméno3 = ALOIS|rok = 1999|titul = Chemické a analytické tabulky|vydavatel = Grada Publishing|místo = Praha|isbn = 80-7169-855-5|vydání = 1}}
== Související články ==
* [[Slánka]]
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
{{chloridy I.}}
{{anorganické soli sodné}}
{{portály|Gastronomie|Chemie}}
| 