Západokarpatská podprovincie: Porovnání verzí

m
dobné opravy, spojitost oblasti se systémem WWF
m (drobné opravy a změna obrázku)
m (dobné opravy, spojitost oblasti se systémem WWF)
'''Západokarpatská podprovincie''' je [[Biogeografie|biogeografická]] jednotka, která se na území [[Česko|České republiky]] rozkládá v západní části [[Morava|Moravy]], zhruba v poloze [[Vnější Západní Karpaty|Vnějších Západních Karpat]]. Tato [[Biogeografická podprovincie|podprovincie]] pokračuje směrem na východ [[Karpaty|Karpatskou soustavou]] na území [[Slovensko|Slovenska]] a jižního [[Polsko|Polska]].
 
V rámci [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění Česka]] je jednou ze čtyř [[Biogeografická podprovincie|podprovincií]] a nadřazenou jednotkou je [[provincie středoevropských listnatých lesů]]. Západokarpatská podprovincie je určitou analogií k "ekoregionu" ''Carpathian montane conifer forests'' v systému [[Světový fond na ochranu přírody|Světového fondu na ochranu přírody (WWF)]].
 
== Charakteristika ==
Vegetace je silně ovlivněna geologií a reliéfem [[Karpaty|Karpatské soustavy]]. Na území ČR je podloží tvořeno především mocnými usazeninami [[Flyš|flyše]] s drobnými průniky [[Vápenec|vápenců]] a [[Extruzivní hornina|vulkanitů]]. Drtivá většina těchto hornin je mírně až silně vápnitých, což významně přispívá k vysoké [[Biologická diverzita|druhové rozmanitosti]] a je v kontrastu s kyselejším a živinami chudším [[Hercynská podprovincie|Hercynikem]]. Hojné jsou proto [[Květnatá bučina|květnaté]] a [[Horská klenová bučina|horské bučiny]] s bohatým podrostem, naopak [[Acidofilní bučina|acidofilní]] chybí. V nejníže položených místech se pak vyskytují [[Teplomilná doubrava|teplomilné doubravy]], často [[Endemit|endemické]].
 
Krajina této oblasti se vyznačuje poměrně dlouhými a úzkými [[Hřbet (geomorfologie)|hřbety]] a relativně velkým převýšením, což umožňuje plynulý výstup teplomilné bioty do pohoří a naopak sestup horských druhů níže. Díky tomuto jevu je západokarpatská podprovincie druhově bohatší než sousední [[Hercynská podprovincie|hercynská]]. [[Biologická diverzita|Biodiverzitu]] navíc zvyšuje blízký kontakt se [[Severopanonská podprovincie|severopanonskou]] a [[Polonská podprovincie|polonskou podprovincií]] a vyšší kontinentalita klimatu. Typické jsou velké rozdíly v biotě v závislosti na nadmořské výšce a na návětrnosti svahů. Pro krajinu jsou typické četné louky a pastviny s prameništi a [[Svahový pohyb|sesuvy]].
Velké rozpětí nadmořských výšek [[Karpaty|Karpat]] je příčinou i velkého rozpětí [[Vegetační stupňovitost|vegetační stupňovitosti]]. Ta začíná [[Dubový vegetační stupeň|1. dubovým]] a na území ČR končí [[Smrkový vegetační stupeň|7. smrkovým]] [[Vegetační stupeň dle Zlatníka|vegetačním stupněm]].
 
Západokarpatská podprovincie na území ČR je o poznání méně charakteristickou v porovnání seoproti svousvé centrální částíčásti na [[Slovensko|Slovensku]]. Tamní hornatější a členitější krajina stojí za vyšší [[Biologická diverzita|biodiverzitou]] a za přežitím mnoha horských druhů a společenstev (včetně [[Endemit|endemitů]]).
 
Vzhledem k vyšší členitosti a zachovalejší vegetaci je i [[fauna]] proti [[Hercynská podprovincie|hercynské]] i [[Polonská podprovincie|polonské podprovincii]] druhově bohatší (např. [[měkkýši]] či [[hmyz]]). Ve vyšších polohách je pak typická horská lesní fauna, ze Slovenska dokonce pronikají na [[Morava|Moravu]] i původní [[šelmy]] a obecně je v této podprovincii více druhů rozšířených s východu.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Culek|jméno=Martin|příjmení2=Grulich|jméno2=Vít|příjmení3=Laštůvka|jméno3=Zdeněk|titul=Biogeografické regiony České republiky|url=http://is.muni.cz/publication/1181537|vydavatel=Masarykova univerzita|isbn=9788021066939|doi=10.5817/cz.muni.m210-6693-2013}}</ref>
125

editací