Verze z 2. 2. 2017, 08:06 editovat MMN (diskuse \| příspěvky) 664 editací →‎Tykání a vykání v různých jazycích: Reference nijak nepodkládala sporné tvrzení, pročež jsem je (tvrzení a referenci) odstranil. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 3. 2017, 01:09 editovat zrušit editaci Jan.Kamenicek (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 23 871 editací →‎Tykání a vykání v různých jazycích: oprava rozbitého textu Přejít na další porovnání →
Řádek 8: V [[čeština\|češtině]] se vykání vyvinulo až poměrně pozdě, ve [[stará čeština\|staré češtině]] ještě neexistovalo, naopak v mnoha jazycích, např. ve [[finština\|finštině]], sice vykání existovalo, ale již se téměř neužívá. V moderní [[angličtina\|angličtině]] se prakticky výhradně vyká – zdvořilost se tudíž již nerozlišuje na úrovni slovesných tvarů<ref>[http://www.helpforenglish.cz/article/2008042104-archaicka-anglictina Help for English:''Archaická angličtina'']</ref> a podobný rozdíl jako mezi tykáním a vykáním spočívá v používání křestních jmen nebo příjmení v oslovení, případně v používání neformálního nebo formálního jazykového rejstříku. ~~</ref>,~~Rozlišování tykání a vykání existuje např. v [[Románské jazyky\|jazycích románských]] a [[germánské jazyky\|germánských]]. V orientálních jazycích (zejména je to patrné v [[japonština\|japonštině]], platí to ale i pro [[čínština\|čínštinu]], [[korejština\|korejštinu]] a další jazyky) existují dva nebo více způsobů časování sloves (prostá a zdvořilá forma, případně mnohem rozvinutější systémy tříd zdvořilosti). Slova „tykání“ a „vykání“ jsou odvozena od [[zájmeno\|zájmen]] druhé osoby jednotného čísla (''ty'') a množného čísla, respektive zdvořilého (vykacího) tvaru jednotného čísla (''vy'').

Vykání: Porovnání verzí