Josef Kořenský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava formátování infoboxu |
m →Život: drobnost v čj |
||
Řádek 23:
Na své cesty odjížděl dokonale připraven studiem odborné literatury a jazyků. Němčina, francouzština a angličtina byly samozřejmost, ale neměl problémy s dalšími jazyky, o čemž svědčí například jeho překlady z norštiny. Na cesty vyrážel vždy s jasně a přesně vytyčeným itinerářem: jeho cesty byly pouze jakýmsi ověřením a doplňkem faktů, které už dávno ze studia znal. Byl zastáncem názoru, že pedagog by měl co nejvíce cestovat a tak se dokonale obeznámit s poměry ve světě. Jedině díky osobní zkušenosti je možné zprostředkovat dětem nové poznatky. Na cestách si bedlivě všímal přírody a všech složek hospodářského, kulturního a náboženského života obyvatelstva, přičemž jako pedagog přirozeně věnoval pozornost školství různých národů, čímž mohl obohatit i svou vlastní učitelskou praxi.
Za svůj život uskutečnil dvě největší a časově náročné cesty, jednu kolem světa a druhou do Austrálie a na Nový Zéland a zpět přes Asii. Na cestu kolem světa se vydal v roce [[1893]] s přítelem cestovatelem Karlem Řezníčkem (1845-1914), jinak sládkem pivovaru pod Hrubou Skálou. Z Brém se přeplavili přes Atlantik, aby navštívili [[Světová výstava 1893|světovou výstavu]] v [[Chicago|Chicagu]]. Při této cestě napříč [[Spojené státy americké|USA]] poznal i další velká americká města. Navštívil [[Niagarské vodopády]], stavěl se v [[Yellowstonský národní park|Yellowstonském národním parku]] a pokračoval směrem k Pacifiku. Parníkem se přeplavil do [[Japonsko|Japonska]], které se tehdy v češtině označovalo jako Žaponsko, dále cestoval do [[Čína|Číny]] a [[Hongkong]]u. Lodí pokračoval na [[Malajský poloostrov]], na [[Jáva|Jávu]] a přes [[Indický oceán]] na [[Srí Lanka|Cejlon]]. Tam jeho cesta lodí prozatím končila.
Svou druhou velkou výpravu uskutečnil v letech 1900-1901. Přes [[Suezský průplav]] plul do [[Adenosintrifosfát|Adenu]] a [[Kolombo|Colomba]], dále do západoaustralského [[Perth]]u, [[Adelaide]] a železnicí přes [[Ballarat]] do [[Melbourne]]. Dále na [[Tasmánie|Tasmánii]] a na [[Nový Zéland]], kde poznal přístavy [[Dunedin]] a [[Christchurch]] na [[Jižní ostrov (Nový Zéland)|Jižním ostrově]], ve [[Wellington]]u se seznámil s českým malířem [[Gottfried Lindauer|Bohumírem Lindauerem]] (1839-1926), který maloval podobizny [[Maorové|maorských]] obyvatel. Z [[Auckland]]u plul na souostroví [[Oceánie]] - [[Tonga]], [[Samoa]] a [[Fidži]]. Vrátil se zpět do [[Austrálie]] do [[Sydney]] a počátkem dubna jel železnicí do [[Brisbane]]. Dále pak pokračoval lodí. Zastavil se na ostrově [[Celebes]], následovala [[Jáva]], zde navštívil chrámový komplex [[Borobudur]] a města [[Bandung]] a [[Jakarta|Batavia]]. Přes [[Singapur]] a thajský [[Bangkok]] odjel do [[Hongkong]]u (tehdy už britského). Odtud do svého tolik oblíbeného [[Japonsko|Japonska]], kde navštívil [[Kóbe]], [[Tokio]] a masív [[Haruna (hora)|Haruna]] západně od Tokia. Z přístavu [[Šimonoseki]] putoval do [[Korea|Koreje]] (zastavil se v [[Pusan]]u a [[Wonsan]]u), poté do [[Vladivostok]]u a na poštovním parníku cestou proti proudu [[Amur]]u, z [[Chabarovsk]]a do [[Stretčinsk]]a a [[transsibiřská magistrála|transsibiřskou magistrálou]] přes [[Irkutsk]] do [[Novosibirsk]]a. A konečně přes [[Ural]] do [[Moskva|Moskvy]] a do Čech.
| |||