Vladislav Český: Porovnání verzí

Přidáno 88 bajtů ,  před 4 lety
reference
m (Editace uživatele 89.203.133.84 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Frettie)
(reference)
 
== Následník trůnu ==
Kunhuta Štaufská dala Václavovi dědice tři roky po svatbě, která se konala v roce [[1224]]. Zhruba šest let po prvorozenci se narodil i druhý syn, [[Přemysl Otakar II.|Přemysl]]. Oba bratři pak měli ještě tři sestry. Není jasné, jestli se dcery narodily v době mezi syny, žádné zprávy o tom nemluví. Přemysl tak mohl i nemusel být dítětem nejmladším. Podle všeho byl Vladislav vychováván jako dědic trůnu, zatímco Přemysl byl určen pro církevní kariéru. Po smrti bratra Václava I., bezdětného moravského markrabího [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemysla]], v roce [[1239]] byli synové českého krále a jeho manželky jedinými mužskými potomky [[Přemyslovci|přemyslovského rodu]].
 
== Zásnuby a sňatek s Gertrudou Babenberskou ==
Král Václav vedl ve třicátých letech spory se svým bratrem [[Přemysl (moravský markrabě)|Přemyslem]], markrabím na Moravě, i s rakouským vévodou [[Fridrich II. Bojovný|Fridrichem Bojovným]]. Bratra ovšem donutil k poslušnosti. Co se týče rakouského vévody, císař [[Fridrich II. Štaufský]] vévodu Fridricha uvrhl do říšské klatby ([[1236]]) a pověřil Václava vedením války s ním. Český král se zmocnil [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]] i [[Vídeň|Vídně]]. [[Diplomacie]] říšských knížat, obávajících se toho, že by císař ziskem Rakous příliš posílil svou moc, vedla ovšem k usmíření Václava s Fridrichem. Fridrich Bojovný pak zaslíbil svouSvou neteř [[Gertruda Babenberská (1226-1288)|Gertrudu]] právězaslíbil prvorozenémuVáclavovu synovi českéhoVladislavovi<ref králename Vladislavovi= "Veber112">''Dějiny Rakouska'', str. Jako112</ref> a jako věno odevzdal pod českou správu území Rakous severně od [[Dunaj]]e.
 
Fridrich Bojovný ovšem poté nabídl Gertrudu, svou potenciální dědičku, přímo císaři. Václavovi slíbil pomoc uherský král [[Béla IV.]], jemuž Fridrich Bojovný odňal část území za vpádu Tatarů, a také [[Ota Bavorský]]. České vojsko sice zůstalo nepodpořeno a poraženo, Václav ovšem docílil sňatku markraběte Vladislava s Gertrudou ([[1246]]). Rakouský vévoda Fridrich téhož roku opět napadl Uhry a zemřel v [[Bitva na Litavě|bitvě na Litavě]].
 
Vladislav se ovšem z titulu rakouského vévody příliš dlouho neradoval, protože zemřel bez potomků už o půl roku později. Ačkoliv mu bylo teprve dvacet let, čili ve věku, kdy se běžně neumírá, žádné zprávy nenasvědčují tomu, že by jeho smrt byla nepřirozená. Vdova Gertruda se pak ještě dvakrát vdala, ani jeden z jejích manželů se ovšem v Rakousku neprosadil.
 
== Po Vladislavově smrti ==
|15 = Herina
}}
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Veber | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Rakouska | místo = Praha | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | rok = 2002 | isbn = 80-7106-491-2| poznámka = Dále jen ''Dějiny Rakouska'' | strany = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Novotný | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Novotný (historik) | titul = České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I | vydavatel = Jan Laichter | místo = Praha | rok = 1928 | počet stran = 1085 | isbn = }}
* {{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Vratislav | odkaz na autora = Vratislav Vaníček | titul = Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. 2. 1197–1250 | vydavatel = Paseka | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 582 | isbn = 80-7185-273-2}}