Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 50 bajtů, před 2 lety
m
Editace uživatele 178.17.8.64 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
'''Fotosyntéza''' (z [[řečtina|řeckého]] ''fós'', ''fótos'' – „světlo“ a ''synthesis'' – „shrnutí“, „skládání“) nebo také '''fotosyntetická asimilace''' je složitý [[biochemický proces]], při kterém se mění přijatá [[energie]] [[světlo|světelného záření]] na [[chemická energie|energii chemických vazeb]]. Využívá světelného, např. slunečního, záření k&nbsp;tvorbě (syntéze) [[chemická energie|energeticky]] bohatých organických [[Chemická sloučenina|sloučenin]] – [[Sacharidy|cukrů]] – z&nbsp;jednoduchých anorganických látek – [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] (CO<sub>2</sub>) a [[Voda|vody]]. Fotosyntéza má zásadní význam pro [[život]] na [[Země|Zemi]].
 
Fotosyntéza probíhá v&nbsp;[[chloroplast]]ech [[Zelené rostliny|zelených rostlin]] a mnohých dalších [[Eukaryota|eukaryotických]] organizmů (různé [[řasy]]), ale také v buňkách [[Sinice|sinic]] a některých dalších [[Bakterie|bakterií]]. Jedná se o tzv. [[autotrofie|autotrofní]] výživu. Některé otázky týkající se jejího průběhu dosud nejsou dostatečně objasněny. Průběh se dělí do dvou fází. Ve ''světelné fázi'' barevné pigmenty pohlcují světloerwrýruguiwegzgrěšzgzrgesvětlo, z&nbsp;něhož získávají [[energie|energii]] pro následné děje. V&nbsp;wrgweirtétotéto fázi dochází k rozkladu vody a uvolnění [[kyslík]]u (který pak využívají i jiné organismy k&nbsp;[[dýchání]]). Biochemické děje v&nbsp;''temnostní fázi'' již světlo nepotřebují, ale využívají energii, která z&nbsp;něj byla ve světelné fázi získána. V&nbsp;této fázi dochází k zabudování oxidu uhličitého do molekul cukrů, které dále slouží buď jako zásobárna a zdroj energie, nebo jako stavební složky pro tvorbu složitějších molekul ([[polysacharidy|polysacharidů]], [[glykosidy|glykosidů]] aj.). Procesy temnostní fáze probíhají v&nbsp;cyklech a liší se podle druhu organismu. Vnější faktory, na nichž průběh fotosyntézy závisí, jsou [[světlo]], [[teplota]], [[voda]] a [[Koncentrace (chemie)|8778koncentracekoncentrace]] oxidu uhličitého ve [[vzduch]]u.
 
Rozlišujeme fotosyntézu '''oxygenní''' (při které vzniká kyslík a pro jejíž zahájení je potřeba voda) a '''anoxygenní''' (při které kyslík nevzniká a do jejíhož zahájení nezasahuje voda), přičemž rozeznáváme různé typy anoxygenní fotosyntézy podle toho, zda je pro její zahájení potřeba [[sulfan]], nebo [[Organická kyselina|organické kyseliny]].
 
=== Původ kyslíku ===
Předpokládalo se, že světlo redukuje CO<sub>2</sub> na meziprodukt, který se slučuje s&nbsp;vodou na sacharid. Zdrojem [[kyslík]]u uvolněného při fotosyntéze byl podle tohot878otohoto názoru CO<sub>2</sub>. Roku [[1931]] [[Cornelius Van Niel]] dokázal, že zelené fotosyntetické [[bakterie]] využívající [[sulfan]] (H<sub>2</sub>S) uvolňují [[síra|síru]]. Vzhledem k&nbsp;chemické podobnosti H<sub>2</sub>O a H<sub>2</sub>S navrhl obecnou rovnici:
 
: <math>\mathsf{CO_2 + 2\,H_2A + \text{světlo}\ \to\ (CH_2O) + 2\,A + H_2O}</math>
# Světlo se využívá k oxidaci H<sub>2</sub>A:
 
:: <math>\mathsf{2\,H_2A + \text{světlo}\ \to\ 2\,A + 4\,[H]}ethdehgfh</math>
 
# Reduktans [H] pak nezávisle na světle redukuje CO<sub>2</sub>: