Metalurgie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: diq:Metallurciye |
m preklad z enwiki cast puvodniho clanku "metallurgy" |
||
Řádek 2:
Prakticky se jedná o výrobu železa a [[ocel]]i, výrobu barevných kovů, a jejich následné zpracování. Významnou úlohu při pochopení a vysvětlení dějů probíhajících v kovech zde sehrává [[fyzikální metalurgie]] a též také [[fyzika kovů]].
== Historie ==
Prvním člověkem opracovaným kovem bylo pravděpodobně [[zlato]]. V [[jeskyně|jeskyních]], jenž se nacházejí na území dnešního [[španělsko|Španělska]], byla nalezena malá množství metalurgicky nezpracovaného zlata z doby pozdního [[paleolit|paleolitu]] (asi 40 000 př.n.l.). Používání metalurgických postupů při zpracovávání kovů jsou doloženy u mnoha kultur a civilizací. Příkladem jsou antická a středověká království a říše [[střední východ|Středního]] a [[blízký východ|Blízkého východu]], antický [[Egypt]] a [[Anatolie]] (dnešní [[Turecko]]), [[Incká říše]], [[řecká říše|Řecká]] i [[Římská říše]] v antické [[evropa|Evropě]], středověká Evropa, antické i středověké [[Japonsko]], [[Čína]] a [[Indie]], atd. Dlouho před tím, než se staly běžnými v Evropě byly mnohé výrobní postupy a zařízení používané v metalurgii známé v antické Číně (jde například o [[vysokou pec]], [[ocel|lití železa]], [[ocel|výrobu oceli]], ale i hydraulické kovací [[lis|lisy]]).
== Výroba kovů používaných ve strojírenství ==
Kovy se zpracovávají litím, kováním, tvářením za studena, válcováním, protlačováním, slinováním, kovoobráběním, stříháním a ohýbáním.
.Lití
Roztavený kov nalije do připravené formy.
.Kování
Rozpálený kus kovu, tzv. náboj,vytvaruje nárazy kladiva či v kovacím lisu.
.Válcování
Při procesu válcování se náboj posouvá mezi proti sobě položenými válci. Válcování se může provádět za studena i za tepla. Odstup mezi válci je postupně snižován, až se dosáhne plechu požadované tloušťky.
.Protlačování
U této metody dosáhneme požadovaného tvaru protlačováním rozpáleného temperovaného (tzn. kujného) kovu přez matrici.
.Slinování
Jako slinování se označuje metoda stlačování kovového prášku ve formě za vysokých teplot.
.Kovoobrábění
Kovoobráběcí stroje jsou [[soustruh|soustruhy]], [[frézka|frézky]] a [[vrtačka|vrtačky]]. Kovoobráběcí postupy se uplatňují pro tvarování kovů pouze za studena, a to řezáním a broušením.
.Stříhání a ohýbání
Plechy a tyče jsou stříhány na lisech nebo hydraulických nůžkách a ohýbány do požadovaného tvaru.
Zpracování kovů za studena, jako je válcování a ohýbání, zlepšuje tvrdost materiálu. V materiálu dochází k mikroskopickým změnám, defektům, a ten se tak stává odolnějším proti dalšímu tvarování.
Pokud je kov zpracován za tepla, a to žíháním, kalením, temperováním a cementováním, ovlivní se jeho odolnost proti korozi i mechanické vlastnosti, jako tvrdost a houževnatost.
.Žíhání kov změkčuje a zároveň jej činí houževnatějším.
.Kalení a cementování zvyšují tvrdost. Zakalený kov je velice tvrdý a křehký.
.Temperování se provádí až po kalení a vede ke snížení křehkosti a celkovému zlepšení vlastností kovu.
Lití existují různé druhy. Příkladem je lití do pískových nebo voskových forem, tlakové lití, nebo plynulé lití.
== Svařování a pájení ==
Je technika používaná ke spojování některých železných kovů s použitím slitin hliníku jako svarového kovu. Spojované materiály jsou obvykle vzájemně podobné slitiny. Tvrdé pájení je technika používaná při spojování železných i neželezných kovů. Svarovým kovem je pak slitina mědi (obvykle mosaz nebo bronz).
== [[Pokovování]] ==
Pokovování je nejpoužívanější metoda povrchové úpravy kovů. Metoda spočívá v nanášení tenké vrstvy zlata, stříbra, chromu, zinku nebo jiného kovu na povrch produktu. Pokovování se používá pro zvýšení korozivzdornosti a zlepšení estetických vlastností produktu.
{{Technologický pahýl}}
| |||