Václav Morávek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Po válce: -trochu duplicitní patos u pomníku, -přemíra závorek, úprava citačních šablon, typo
→‎Mládí: úprava dle připomínek, překopání obrázků, doplnění informací o situaci po zatčení mašína, možná rivalita s churavým
Řádek 31:
 
=== Dospívání a studia ===
[[Soubor:Vaclav Moravek plaque.png|náhled|Pamětní deska na obchodní akademii v Kolíně]]
 
Václav nejprve vychodil pět tříd obecné školy a od roku 1915 studoval na [[Gymnázium Kolín|kolínském gymnáziu]] (nacházelo s v budově dnešní obchodníObchodní akademie), kde v roce 1923 odmaturoval.<ref>Čermák 2007, s. 19.</ref> Mezitím v roce 1921 zemřel jeho otec a na Václava přešla podstatná tíže starostí o rodinu. Ve volném čase se aktivně věnoval [[Skauting|skautingu]], v letech 1920 až 1923 vykonával funkci sborového vůdce jednoho z kolínských oddílů.<ref>Čermák 2007, s. 20–21.</ref>
 
=== V armádě ===
Řádek 51 ⟶ 50:
 
=== Tři králové ===
Společně s dalšími bývalými důstojníky československé armády se podílel na budování krajské organizace [[Obrana národa|Obrany národa]]. Kolínská odnož se jmenovala kódovým názvem „Pribina“.<ref>Čermák 2007, s. 45–46.</ref> Morávek byl ale již v létě 1939 převelen do Prahy a zařazen do štábu divize při Zemském velitelství Čechy jako zpravodajský důstojník. Na podzim 1939 se v [[Praha|Praze]] seznámil s podplukovníkem Josefem Balabánem a podplukovníkem Josefem Mašínem, s nimiž vytvořil zpravodajsko-diverzní skupinu, později známou jako Tři králové. Skupina, která sama sebe zřejmě nazývala Tři muzikanti nebo Tři mušketýři,{{#tag:ref|Trojlístku Balabán–Mašín–Morávek dalo ve své době označení „Tři králové“ výhradně pražské gestapo. Oni sami sebe nazývali [[Tři mušketýři]]. A stejně jako tři mušketýři [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase]], i oni byli ve skutečnosti čtyři: JejichZa jejich „[[d'Artagnan]]em“a“ byl někdy označován právě plukovník generálního štábu [[Josef Churavý]].,<ref name="4musketyr" /><ref name="OsobniRozhovory" /> Označení „Tři muzikanti“ je možné odvodit od skutečnosti, žejindy ilegálnízase odbojová vojenská organizaceradista [[ObranaFrantišek národaPeltán]] byla někdy nazývána zkratkou DOM (Domácí odboj muzikantů), a protože „Tři králové“ byli její nedílnou součástí, mohli se Balabán, Mašín a Morávek také zkráceně mezi sebou někdy označovat výrazem „Tři muzikanti“.|group="p"|name="TriMusketyri"}} shromažďovala řadu informací ze všech sfér života [[protektorát]]u, které vyhodnocovala a odesílala do zahraničí.<ref name=":0Peltan4ze3kralu" />{{Citace Naelektronické jaře 1940 byl nucen přejít do ilegality, neboť se mu na stopu dostalo [[gestapo]].<ref>Čermák 2007, s. 62.</ref>monografie
| příjmení = Ludvík
| jméno = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Četař František Peltán, čtvrtý ze „Tří králů“
| url = http://www.csol.cz/domains/csol.cz/index.php/clanky-a-reporty/z-cinnosti-csol/aktualne/761-cetar-frantisek-peltan-ctvrty-ze-tri-kralu
| datum vydání = 2013-03-29
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2015-10-08
| vydavatel = Československá obec legionářská
| místo =
| poznámka =
| jazyk =
}}</ref> Označení „Tři muzikanti“ je možné odvodit od skutečnosti, že ilegální odbojová vojenská organizace [[Obrana národa]] byla někdy nazývána zkratkou DOM (Domácí odboj muzikantů), a protože „Tři králové“ byli její nedílnou součástí, mohli se Balabán, Mašín a Morávek také zkráceně mezi sebou někdy označovat výrazem „Tři muzikanti“.|group="p"|name="TriMusketyri"}} shromažďovala řadu informací ze všech sfér života [[protektorát]]u, které vyhodnocovala a odesílala do zahraničí.<ref name=":0" /> Na jaře 1940 byl nucen přejít do ilegality, neboť se mu na stopu dostalo [[gestapo]].<ref>Čermák 2007, s. 62.</ref>
 
Od konce jara 1940 se na žádost plukovníka [[František Moravec (generál)|Františka Moravce]], přednosty II. odboru Ministerstva národní obrany v [[Londýn]]ě, intenzivně pracovalo na navázání kontaktu s [[Paul Thümmel|Paulem Thümmelem]], známým jako agent A-54. Na doporučení Josefa Balabána se stal spojkou Václav Morávek, mimo jiné pro vnikající znalost němčiny. Styky se podařilo navázat v létě 1940 a s několika pauzami trvaly do března 1942. Role Thümmela dosud nebyla uspokojivě vysvětlena (dvojitý agent?; agent operačního zastírání?; čistě za úplatu zrazující agent?), nicméně hodnota jím dodaných informací byla považována za velmi vysokou a styky s ním měly absolutní prioritu.<ref name=cermakpassim>Čermák 2007, passim.</ref>
 
Začátkem roku 1941 vytvořili Tři králové další spojení s exilem prostřednictvím vysílačky ''Sparta II'', která s přestávkami vydržela v chodu až do března 1942. Mezi záškodnickou činnost Tří králů patřilo rozmisťování výbušnin na lokomotivy, které mířily do Německa. Již nikdy se zřejmě nepodaří zjistit, s jakým úspěchem tyto své sabotáže prováděli. Skladiště zbraní měli u rodiny Líkařů, kteří vlastnili [[Klempíř|klempířství]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Kdo byl Václav Morávek?|periodikum=www.memorial-vm.cz|vydavatel=Memoriál Václava Morávka: křesťanský sraz střelců a příznivců palných zbraní|url=http://www.memorial-vm.cz/vm.php|datum vydání=|datum přístupu=2017-03-19}}</ref>
Řádek 65 ⟶ 77:
 
=== Destrukce Tří králů ===
Na jaře 1941 se gestapu podařilo skupinu Tří králů rozbít; v dubnu byl zatčen Balabán, v květnu byl potom zatčen Mašín, když kryl ústup svých spolubojovníků z obklíčeného bytu v [[Nusle|Nuslích]]. Při riskantním útěku oknem přišel Morávek o levý ukazováček, jenž si uřízl o drát vysílačky.<ref name=":0" /> Morávkův pokus o vysvobození Mašína z nemocnice selhal, neboť ten byl po nezdařeném pokusu o útěk převezen pryč z nemocnice v Podolí a bedlivěji hlídán.<ref>Čermák 2007, s. 128.</ref> Přes zatčení spolupracovníků se mu spolu s radistou [[František Peltán|Františkem Peltánem]] dařilo udržet v chodu ilegální vysílačku a udržoval i spojení s Thümmelem. Nicméně v létě 1941 se dostal do ještě svízelnější situace. Někteří členové z odboje s ním odmítali spolupracovat, neboť měl pověst neopatrného dobrodruha, jenž své spolupracovníky dostává do nebezpečí. Na pozadí stála zřejmě i rivalita mezi ním a plukovníkem [[Josef Churavý|Josefem Churavým]].<ref>Čermák 2007, s. 132–134.</ref> Na podzim 1941 a v lednu či únoru 1942 navázal kontakt s odbojovými skupinami [[Kapitán Nemo (odboj)|Kapitán Nemo]] a [[Obec sokolská v odboji|Jindra]], neboť na zbývající sítě ON již bylo napojeno gestapo.<ref>Čermák 2007, s. 144.</ref>
 
V říjnu 1941 odhalilo gestapo vysílačku ''Sparta I'' a skrze tento úspěch se dostalo na stopu agenta A-54. Krátce nato byl Thümmel poprvé zatčen pro podezření ze spolupráce s odbojem. Od něj se gestapo dostalo, mimo další lidi, na stopu Morávkovi. Brzy ráno 20. prosince 1941 byl skupinou osmi gestapáků překvapen v podkrovním bytě s jediným východem, ale díky své rychlé reakci, odvaze a příznivé souhře okolností se ještě dokázal z obklíčení prostřílet.<ref name=":0" /><ref>Čermák 2007, s. 146–148.</ref>
Řádek 71 ⟶ 83:
<gallery perrow="1" heights="250" widths="200" mode="packed">
Soubor:Vaclav.Moravek.1904-1942.Za.Okupace.jpg|Václav Morávek v době protektorátní
Soubor:Vaclav.Moravek.1904-1942.Jako.Gestapak.jpg|Václav Morávek převlečený jako „gestapák“
Soubor:Vaclav Moravek plaque detail.png|Morávek na detailu pamětní desky
</gallery>
Řádek 77 ⟶ 89:
=== Silver A a Anthropoid ===
V březnu 1942 se paraskupině [[Operace Silver A|Silver A]] podařilo po několika neúspěších navázat kontakt s Morávkem a jeho prostřednictvím i s A-54 (spojení s ním bylo přerušeno od října 1941).<ref>Čermák 2007, s. 168-169.</ref> Vysílačka ''Libuše'' tak mohla konečně odvysílat do Londýna dlouho očekávanou zprávu o obnovení spojení s prominentním špiónem. Spokojenost však měla jen krátké trvání. Thümmel, v únoru 1942 podruhé zatčený a propuštěný 2. března pod příslibem spolupráce, byl již pod bedlivým dohledem gestapa. To doufalo, že je přivede na stopu odbojářů a parašutistů. Dne 20. března 1942 obdržel Morávek fotografie příslušníků Silver A s tím, že pro ně opatří nové falešné doklady. Tyto fotografie následně přispěly k odhalení příslušníků Silver A, neboť Morávek je nestačil před svou smrtí zlikvidovat. Na druhý den měl patrně domluvenou schůzku s Thümmelem, cílem bylo dostat ho nějakým způsobem do bezpečí. Nevěděl však, že ten byl 20. března zatčen potřetí a definitivně.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Burian|jméno=Michal|příjmení2=|jméno2=|spoluautoři=a kol.|titul=Atentát. Operace Anthropoid 1941-1942|vydání=|vydavatel=Ministerstvo obrany ČR|místo=Praha, Pardubice|rok=2002|počet stran=|strany=52–54|isbn=}}</ref> Kolem poledne 21. března se Morávek s největší pravděpodobností setkal s příslušníky desantu [[Operace Anthropoid|Anthropoid]], tedy s [[Jozef Gabčík|Gabčíkem]] a [[Jan Kubiš|Kubišem]], kteří ho informovali o chystaném atentátu na Heydricha a pravděpodobně žádali jeho spolupráci.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Tři králové|periodikum=Historie.cs|vydavatel=Česká televize|url=http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/214452801400015/|datum vydání=2014|jazyk=cs|datum přístupu=2017-03-18}}</ref><ref>Čermák 2007, s. 169–171.</ref>
 
[[Soubor:Vaclav Moravek - pomnik u Prasneho mostu.jpg|náhled|Pomníček krátce po 21. březnu]]
[[Soubor:VaclavMoravek.pomnik.Praha.PrasnyMost.2014.jpg|náhled|Pomník na Prašném mostě po odhalení 6. října 2014]]
 
=== Smrt ===
 
[[Soubor:Pam.Deska.Vaclav.Moravek.Olomouc.gif|náhled|Pamětní deska odhalená 16. března 2017 v Olomouci]]
Dne [[21. březen|21. března]] [[1942]] večer měl pravděpodobně schůzku s A-54 poblíž [[Ořechovka|Ořechovky]]. Vydal se tam společně s rotmistrem [[Václav Řehák|Václavem Řehákem]], který ale šel napřed. Další sled událostí není dosud s jistotou objasněn. Nejpravděpodobnější verze je, že Řehák byl dopaden agenty gestapa a odváděn k autu. Morávek to z dálky viděl, nasedl na projíždějící tramvaj a chtěl Řeháka náhlou akcí vysvobodit. Část agentů gestapa zůstala v úkrytu, a Morávek tedy nabyl dojmu, že na gestapáky stačí. Vyskočil z tramvaje a vydal se svému spolupracovníkovi na pomoc. Vzápětí se však z úkrytů vyhrnul zbytek gestapáků. Došlo k divoké přestřelce. Podle starších dohadů si prý na útěk obrácený a zraněný Morávek vzal život sám výstřelem do hlavy, což však neodpovídá pitevnímu protokolu. Morávka totiž smrtelně zranila rána vypálená do boku, jež mu přeťala aortu. Další dvě rány do hlavy mu z neznámých důvodů zasadili příslušníci gestapa, ačkoliv měli při akcích vždy rozkaz dostat podezřelé živé.<ref name=":0" /><ref>Podrobná rekonstrukce pracující s různými variantami je v Čermák 2007, s. 184–210.</ref> Morávek zemřel poblíž Prašného mostu.
 
Řádek 88 ⟶ 97:
Spolupracovnice odbojářů [[Marie Líkařová]] popsala Mašína a Morávka takto: „''Vojta'' (Morávek) ''byl jako pplk. Mašín. Nemůže být obětavějšího člověka nad ně. Neznali nic než práci. Nikdo nemá ani ponětí, co vše museli vykonat. Byli stále psanci, všude byli hledáni, často bez jídla a nemocní a nemohli si v klidu odpočinout... Jinak byl Vojta velice nešťastný. Říkal, když se dočkáme konce, všechno postřílím. Všichni mi zavřeli dveře, rozutekli se...“''<ref name=":1" /> Další spolupracovnice odboje [[Marie Magda Rezková]], v jejímž bytě často přespával, ho charakterizovala jako ''„muže ryzího charakteru, čestného, nábožensky založeného, který nade vše miloval svou matku. Psal jí každý týden, ona jemu pak odepisovala na jméno Růženka. Byl jemný, nikomu neublížil, o svůj život se nebál, jen toužil po krvi gestapáků, přál si jen pomstít Pepka Mašína. Často byl o hladu a vracel se ke mně zmoklý, neboť čekával někdy celé hodiny na zprávy. Nespal, pracoval nezištně ve dne i v noci.“''<ref>Čermák 2007, s. 212–213.</ref>
 
Václav Morávek byl přesvědčený vlastenec. Celou svou osobností se snažil přispět k vyhnání německých okupantů a obnovení demokratického Československa. A tomuto cíli obětoval svůj život.<ref>Čermák 2007, s. 210.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Kettner|jméno=Petr|titul=Magda Rezková|periodikum=www.smirice.eu|vydavatel=|url=http://www.smirice.eu/valka/rezkova.htm|datum vydání=|datum přístupu=2017-03-19}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Šindelář|jméno=Miroslav|titul=Věřil v Boha a ve své pistole: vlastenec a hrdina štábní kapitán Václav Morávek {{!}} Armáda|periodikum=www.acr.army.cz|vydavatel=|url=http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/veril-v-boha-a-ve-sve-pistole:-vlastenec-a-hrdina-stabni-kapitan-vaclav-moravek-81310/|datum vydání=2013-03-21|jazyk=cs|datum přístupu=2017-03-19}}</ref> Je důležité podotknout, že ačkoliv mu přátelé a spolubojovníci postupně ubývali, nikdy nezůstal zcela sám. Vždy měl okolo sebe statečné české vlastencelidi, kteří mu i přes známá rizika pomáhali, dávali mu najíst, poskytovali přístřeší, dělali spojky, spolupracovali při vysílání, ošetřovali ho, a půjčovali oblečení.<ref – to byli jeho přátelé.name=cermakpassim/>
 
[[Soubor:Vaclav Moravek Memorial Prague CZ 114.jpg|náhled|Pomníček Václava Morávka na Prašném mostě]]
 
== Po válce ==
Řádek 169 ⟶ 176:
| místo = Šemberova 46/2, 779 00 Olomouc
}}</ref>
<gallery perrow="1" heights="200" widths="150" mode="packed">
[[Soubor:Vaclav Moravek - pomnik u Prasneho mostu.jpg|náhled|Pomníček krátce po 21. březnu]]
[[Soubor:Vaclav Moravek plaque.png|náhled|Pamětní deska na obchodníObchodní akademii v Kolíně]]
[[Soubor:VaclavMoravek.pomnik.Praha.PrasnyMost.2014.jpg|náhled|Pomník na Prašném mostě po odhalení 6. října 2014]]
[[Soubor:Pam.Deska.Vaclav.Moravek.Olomouc.gif|náhled|Pamětní deska odhalená 16. března 2017 v Olomouci]]
</gallery>
 
=== Další povýšení ===