Václav Morávek: Porovnání verzí

Václav Morávek se narodil 8. srpna 1904 v [[Kolín|Kolíně]]. Otec Josef, původně strojní [[inženýr]], působil od roku 1900 jako středoškolský profesor na kolínské zemské řemeslnické škole. Matka Jaroslava rozená Muziková byla velice zbožná žena, činná v různých spolcích, jejímž hlavním úkolem v rodině bylo starat se o domácnost.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Čermák|jméno=Vilém|příjmení2=|jméno2=|titul=Muž proti okupaci. Portrét štábního kapitána Václava Morávka|vydání=|vydavatel=Nava|místo=Plzeň|rok=2007|počet stran=|strany=14–16|isbn=|poznámka=(Dále jen Čermák 2007)}}</ref> S matkou měl Václav hluboký vztah. Ona zcela zásadně ovlivnila vytváření jeho hodnotového žebříčku a v letech okupace ho i přes riziko všemožně podporovala.<ref>Čermák 2007, s. 17.</ref> Václav měl dva sourozence -– starší sestru Jarmilu (*&nbsp;1903) a mladšího bratra Zdeňka (*&nbsp;1907). Oba svého bratra výrazně přežili a zemřeli až dlouho po válce.<ref>Čermák 2007, s. 18–19.</ref>

[[Soubor:Vaclav Moravek plaque.png|náhled|Pamětní deska na obchodní akademii v Kolíně.]]

Po dobrovolném odvodu v březnu 1923 nastoupil k pěšímu pluku v [[Terezín]]ě. Důvodem byly pravděpodobně dluhy, které otec po své smrti zanechal rodině. Od 5. října nastoupil na [[Vojenská akademie v Hranicích|Vojenskou akademii]] v [[Hranice|Hranicích]], kterou ukončil v hodnosti poručíka dělostřelectva v srpnu 1925.<ref>Čermák 2007, s. 22-23.</ref> Poté byl odvelen do [[Olomouc]]e, kde absolvoval dělostřelecký kurz. Znovu nastoupil k dělostřeleckému pluku v Olomouci. Zde sloužil v různých funkcích až do roku 1931. Dne 15. září 1931 byl, v hodnosti nadporučíka odeslán do Vyššího jezdeckého kurzu a následně jezdecké školy v [[Pardubice|Pardubicích]]. Z Pardubic se 30. července 1933 vrátil zpět do Olomouce, kde sloužil v různých funkcích až do [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace Čech a Moravy]]. Vojenskou službu ukončil v hodnosti štábního kapitána.<ref>Čermák 2007, s. 24.</ref>

Morávek vynikal elegancí a vybraným vystupováním. Ačkoliv byl hluboce zbožný a přemýšlivý, platil ve společnosti za šprýmaře. Ve volném čase rád četl a psal verše. Měl rád ženy, ale nikdy se neoženil a vlastní rodinu nezaložil. Důvodem zřejmě byla špatná ekonomická situace rodiny -– finančně podporoval jak svou matku, tak bratra. Měl rád i zvířata. Miloval především koně, věnoval se jejich drezuře i [[Parkurové skákání|parkuru]]. Měl [[Dobrman|dobrmana]] jménem Ryn, s nímž se často fotografoval.<ref>Čermák 2007, s. 25–27.</ref>

Jeho nadřízený plukovník Josef Bartoš, velitel 7. polní dělostřelecké brigády, ho v roce 1937 charakterizoval takto: ''„Václav Morávek je velmi snaživý, podnikavý a svědomitý, s velmi vyvinutým smyslem pro odpovědnost... Mimo službu je kamarádský, veselý a vtipný se sklonem k povídavosti... Je zároveň velmi sebevědomý, ale poněkud citlivý, avšak bez škodlivých sklonů. K jeho intelektuálním schopnostem patří velká bystrost, chápavost a schopnost logického uvažování... V oblasti tělesné zdatnosti jej hodnotím jako vytrvalého a dosti odolného... Jeho zevnějšek je slušný a spořádaný. Má velmi dobrý vliv na podřízené, dovede udržet kázeň a umí vyžadovat práci.“''<ref>Čermák 2007, s. 27–28.</ref>