Verze z 22. 2. 2017, 18:04 editovat Podzámčí01 (diskuse \| příspěvky) 106 editací doplnění modrých odkazů značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 3. 2017, 14:44 editovat zrušit editaci Uacs451 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 128 editací m úpravy odkazů, satelitní městečko je pouhé přesměrování Přejít na další porovnání →
Řádek 2: {{Wikifikovat}} {{Globalizovat}} '''Předměstí''' (též '''suburbium''') dnes bývá součástí [[město\|města]] a nachází se okolo jeho historického jádra. Původně byla předměstí zakládána nebo živelně vznikala před [[hradba\|hradbami]] města, které ohraničovaly samotné město. To, co bylo uprostřed města, se nazývalo [[náměstí]] (od ''na městě''), to, co bylo uvnitř hradeb (za hradbami), bylo město a co bylo před nimi, se nacházelo před městem, tedy předměstí. V prvotních dobách leckdy nebyli obyvatelé předměstí počítáni mezi obyvatele města a [[Měšťanstvo\|měšťané]] na ně hleděli poněkud nadřazeně. Často neměli ani stejná práva. Mnohá předměstí dostala název přímo po názvu [[městská brána\|městské brány]], která jej s městem spojovala. V [[Trutnov\|Trutnově]] např. Horní, Dolní a Střední, v [[Pardubice\|Pardubicích]] Zelené a Bílé, v [[Hradec Králové\|Hradci Králové]] jsou Moravské, Slezské a Pražské apod. Největší rozvoj předměstí začal s nástupem průmyslového věku, kdy začala mít předměstí více obyvatel než samotné město uvnitř hradeb. Později už se stala některá předměstí natolik rozvinutá, že byla na historickém jádru poměrem služeb zcela nezávislá a se vznikem železnice začala mít navrch. V naprosté většině byla předměstí sloučena s městem a patřila pod jeho správu. Avšak jsou i případy, kdy předměstí získala nezávislost a zůstala po jistou dobu samostatnou obcí. Pražská předměstí dokonce přímo měla císařský zákaz připojovat se k [[Praha\|Praze]] a proto okolo hradeb vznikla města jako např. [[Smíchov]], [[Vinohrady (Praha)\|Královské Vinohrady]] apod. Důvodem byla obava, aby počet obyvatel Prahy nepřesáhl obyvatelstvo [[Vídeň\|Vídně]], v té době hlavního města rakouské říše. Jsou však města, ke kterým nebyla předměstí připojena doposud, např. [[Paříž]]. V prvotních dobách leckdy nebyli obyvatelé předměstí počítáni mezi obyvatele města, často tedy neměli ani stejná práva a [[Měšťanstvo\|měšťané]] na ně hleděli poněkud nadřazeně. Mnohá předměstí dostala název přímo po názvu [[městská brána\|městské brány]], která jej s městem spojovala. V [[Trutnov\|Trutnově]] např. Horní, Dolní a Střední, v [[Pardubice\|Pardubicích]] Zelené a Bílé, v [[Hradec Králové\|Hradci Králové]] jsou Moravské, Slezské a Pražské apod. Největší rozvoj předměstí začal s nástupem průmyslového věku, kdy začala mít předměstí více obyvatel než samotné město uvnitř hradeb. Později už se stala některá předměstí natolik rozvinutá, že byla na historickém jádru poměrem služeb zcela nezávislá a se vznikem železnice začala mít navrch. V naprosté většině byla předměstí sloučena s městem a patřila pod jeho správu. Avšak jsou i případy, kdy předměstí získala nezávislost a zůstala po jistou dobu samostatnou obcí. Pražská předměstí dokonce přímo měla císařský zákaz připojovat se k [[Praha\|Praze]] a proto okolo hradeb vznikla města jako např. [[Smíchov]], [[Vinohrady (Praha)\|Královské Vinohrady]] apod. Důvodem byla obava, aby počet obyvatel Prahy nepřesáhl obyvatelstvo [[Vídeň\|Vídně]], v té době hlavního města rakouské říše. Jsou však města, ke kterým nebyla předměstí připojena doposud, např. [[Paříž]]. Předměstí jsou často spojena s historickým centrem města veřejnou dopravou - metrem, autobusy a vlaky. To je velmi důležité pro ty, kteří denně z předměstí dojíždějí do centra města, aby tam pracovali nebo studovali. Avšak v dnešní době není přechod mezi předměstím a původním městem ve většině případů znát. Přirozená hranice, městské hradby byly hlavně u větších měst už dávno strženy a ani úřady a instituce nebývají kvůli dopravním problémům v centru.▼ ▲Předměstí jsou často spojena s historickým centrem města [[Veřejná doprava\|veřejnou dopravou]] - metrem, autobusy a vlaky. To je velmi důležité pro ty, kteří denně z předměstí [[Dojíždění\|dojíždějí]] do centra města, aby tam pracovali nebo studovali. Avšak v dnešní době není přechod mezi předměstím a původním městem ve většině případů znát. Přirozená hranice, městské hradby, byly hlavně u větších měst už dávno strženy a ani úřady a instituce nebývají kvůli dopravním problémům v centru. Pojem předměstí je dnes často zaměňován se [[satelitní městečko\|satelitními městečky]], které však oproti předměstím vznikají naopak co nejdále od rušné zástavby města, často uprostřed přírody nebo na okraji vesnic. V mimoevropských zemích je za město často považováno něco, na co nejsme v [[Evropa\|Evropě]] vůbec zvyklí. Stejně tak tomu může být i u jejich předměstí.▼ ▲Pojem předměstí je dnes často zaměňován se [[~~satelitní~~Satelitní ~~městečko~~město\|satelitními ~~městečky~~městy]], které však oproti předměstím vznikají naopak co nejdále od rušné zástavby města, často uprostřed přírody nebo na okraji vesnic. V mimoevropských zemích je za město často považováno něco, na co nejsme v [[Evropa\|Evropě]] vůbec zvyklí. Stejně tak tomu může být i u jejich předměstí. == Související články == * [[Město]] * [[Satelitní město]] * [[Satelitní městečko]] * [[Souměstí]] * [[Sídelní kaše]]

Předměstí: Porovnání verzí