Carl Linné: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 37.48.34.9 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Horst |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 11:
Měl se vlastně jmenovat Bengtson, jako jeho otec Nils Bengtson. U Bengtsonů však bylo tradicí, že v každé generaci se jeden ze synů věnoval pastorační práci – kněžství. Šlo o starý selský rod, na jehož usedlosti měli staletou lípu a ten ze synů, který se stal knězem, si podle této lípy zvolil nové příjmení. Otec Karla přijal jméno Linnéus, zkráceně Linné. Kdyby toho nebylo, možná bychom psali místo Rosa alba Linnéus – Rosa alba Bengtson.
Už jako čtyřletý chlapec uměl malý Karel skoro všechny rostliny v okolí pojmenovat a řadu z nich pěstoval na otcově zahradě, včetně různých plevelů tak dlouho, až mu to otec musel zakázat. Je také zaznamenáno, že „nebylo-li malého křiklouna čím uspokojit, potřebovala jeho matka jen bylinu do ruky mu dáti, načež vždycky se utajil“. Ve škole prospíval jen v oborech, které ho těšily. Rétorika, morálka, metafyzika, teologie, řečtina, hebrejština byly předměty, z nichž propadal, zatímco nejlepší ze třídy byl v matematice a fyzice. Jazyky mu obecně nešly. Nenaučil se přes pozdější delší pobyty ani anglicky, ani
Na univerzitní studium v [[Lund]]u neměl Linné dost finančních prostředků. Opět zasáhla náhoda. Na Rotmannovu přímluvu jej k sobě na byt a stravu vzal lékař a profesor doktor Stobe. Ten, poznav Linného nadání a schopnosti, brzy mu chtěl dokonce předat část své lékařské klientely (Linné právě začal studovat), ale protože švédská medicína se v té době odehrávala výhradně korespondenčně, brzy zjistil, že „jinochova ruka nalezena jest příliš nesličnou“, a s nevrlostí musel přestat již na prvním pokuse – Linného rukopis byl málo čitelný.
| |||