Otevřít hlavní menu

Změny

m
Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
{{Bez zdrojů}}
{{Infobox zaniklý stát
| název = Západoukrajinská lidová republika
| originální název = Західноукраїнська Народна Республіка<br />(Zachidnoukrajins’ka Narodna Respublika)
| rok vzniku = 1918
| rok zániku = 1919
| více před =
| před 1 = Rakousko-Uhersko
| před 1 vlajka = Flag_of_Austria-Hungary_1869-1918.svg
| před info =
| více po =
| po 1 = Druhá polská republika
| po 1 vlajka = Flag of Poland.svg
| po 2 = Huculská republika
| po 2 vlajka = Flag_of_Ukraine.svg
| po 3 = Rumunské království
| po 3 vlajka = Flag of Romania.svg
| šířka 1. sloupce =
| vlajka = Flag of the Ukranian State.svg
| článek o vlajce =
| vlajka velikost =
| znak = ZUNR coa.svg
| článek o znaku =
| znak velikost = 90px
| rámeček znak =
| hymna = Ще не вмерла Україна (Ještě Ukrajina nezemřela)
| článek o hymně = Ukrajinská hymna
| motto =
| článek o mottu =
| mapa = West ukraine.png
| mapa velikost = 300px
| mapa poznámka = Území nárokované Západoukrajinskou republikou
| hlavní město = [[Lvov]]
| rozloha =
| rozloha poznámka =
| nejvyšší bod =
| nejvyšší bod poznámka =
| nejdelší řeka =
| nejdelší řeka poznámka =
| počet obyvatel =
| počet obyvatel poznámka =
| jazyky = [[ukrajinština]], [[polština]], [[jidiš]]
| národnostní složení =
| náboženství = [[pravoslaví]] a [[Řeckokatolická církev|řeckokatolické křesťanství]]
| státní zřízení = republika
| mateřská země =
| měna =
| vznik = 1. říjen 1918
| zánik = 22. leden 1919 (sloučení s ULR)
}}
[[Soubor:Ukrainians in Austria-Hungary 1911.gif|thumb|300px|Národnostní situace ve východní Haliči v roce [[1911]]: převládá ukrajinské/rusínské obyvatelstvo (světle zeleně), ovšem v okolí Lvova-Lembergu je zřetelný polský ostrov (hnědě)]]
'''Západoukrajinská lidová republika''' (ZULR) byl krátce existující státní útvar, který vznikl důsledkem porážky a následného rozpadu [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]]. Republika existovala na ukrajinský území východní [[Halič]]e a nárokovala si i část území [[Bukovina (země)|Bukoviny]] a [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Na jejím území se tak nacházela velká města jako [[Lvov]], [[Přemyšl]], [[Ternopil]], [[Kolomyja]] či [[Ivano-Frankivsk|Stanislav]]. V politice státu dominovali [[ukrajinci|ukrajinští]] národní demokraté (podporovaní [[Ukrajinská řeckokatolická církev|řeckokatolickou církví]]), liberálové a socialisté.
 
== Předcházející události ==
Podle sčítání lidu v Rakousku-Uhersku z roku [[1910]] mělo území nárokované ZULR okolo 5,4&nbsp;miliónu obyvatel. Z toho 3,29&nbsp;miliónu byli [[Ukrajinci]] (skoro 60&nbsp; %), 1,35&nbsp;miliónu [[Poláci]] (25&nbsp; %) a 660&nbsp;tisíc [[Židé]] (12&nbsp; %). Zbytek tvořili menšiny především [[Rusíni|Rusínů]], [[Němci|Němců]], [[Maďaři|Maďarů]], [[Slováci|Slováků]] a [[Rumuni|Rumunů]]. Města byla osídlena především Poláky a Židy, zatímco Ukrajinci žili především na venkově. Tento fakt vytvářel národnostní napětí, a to především mezi Poláky a Ukrajinci. Největším problém se stalo město [[Lvov]], které bylo obýváno polskou většinou a pro většinu Poláků bylo jedno z nejdůležitějších polských měst vůbec.
 
== Boj za nezávislost ==
Západoukrajinská republika vyhlásila nezávislost 1. listopadu [[1918]], a to pár dní před vyhlášením nezávislosti Polska. Ukrajinská Národní rada, která se skládala z poslanců oblastí [[Halič]]e a [[Bukovina (země)|Bukoviny]] z obou komor rozpadlého rakouského parlamentu, plánovala vyhlásit nezávislost o dva dny později, avšak informace o přesunu tzv. Polské likvidační komise z [[Krakov]]a do Lvova události uspíšily. Polská likvidační komise byla instituce polské vlády, která měla udržet pořádek na územích, které byla před [[Dělení Polska|dělením Polska]] ([[1772]]–[[1795]]) součástí polského státu a připravit je na přičlenění k nově vzniklé polské republice.
 
Krátce po vyhlášení nezávislosti vypuklo ve Lvově lidové povstání vedené místními Poláky. Polská většina ve Lvově odmítla přičlenění k nepolskému státu. Pár týdnů po povstání přispěchaly na pomoc vzbouřencům jednotky z Polska. Poláci tak udrželi kontrolu na městem a železnicí spojující Lvov s Polskem. Zbytek východní Haliče zůstal v rukou ZULR.
 
== Sloučení s ULR ==
Od roku [[1917]] existovala na Ukrajinci obývaném území bývalého [[Ruské impérium|carského Ruska]] [[Ukrajinská lidová republika]] (ULR) se sídlem v [[Kyjev]]ě. Z počátku byla pouze satelitním státem [[Německé císařství|Německa]], ale po porážce Němců ve válce se chopil moci tzv. Direktoriát v čele s [[Symon Petljura|Symonem Petljurou]].
 
Dohoda o sloučení obou ukrajinských států do jednotné Ukrajiny byla ujednána na začátku prosince 1918 a obě republiky se oficiálně sloučily 22. ledna 1919 (''Akt Zluky''). Z praktického hlediska se jednalo pouze o symbolický akt. Západní Ukrajina byla součástí Rakouska-Uherska, a tak měla zcela rozdílné právní, sociální a politické normy a zvyklosti než zbytek Ukrajiny patřící pod Rusko. Využívala tak velice rozsáhlou [[autonomie|autonomii]] a dokonce měla svoji vlastní vládu a armádu (Ukrajinské vojsko haličské). Nakonec obě části státu bojovaly nezávisle na sobě své vlastní války. Západní část se musela potýkat s invazí Poláků, zatímco zbytek Ukrajiny bojoval na východě s ruskými [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševiky]].
 
Vztahy mezi jednotlivými částmi Ukrajiny nebyly ideální už od vzniku sjednocené Ukrajiny. Postupem času se čím dál více projevovaly kulturní rozdíly a celkově rozdílný vývoj jak rakouské, tak ruské Ukrajiny. Politici z bývalé ZULR, kteří měli zažitý parlamentní systém z Rakouska-Uherska, se báli rozšíření socialistických myšlenek na západ země, a tak se ostře stavěli proti vedení z Kyjeva.
 
Velký rozdíl byl i armádách jednotlivých částí. Západní Ukrajina měla vojsko mnohem disciplinovanější, zatímco východní vojsko bylo chaoticky organizované, účastnilo se pogromů na Židy a někdy dokonce bojovalo proti svým západním spojencům.
 
== Porážka a exil ==
V [[Polsko-ukrajinská válka|Polsko-ukrajinské válce]] odolávaly jednotky bývalé ZULR polské přesile přes devět měsíců. V červenci 1919 ale Poláci dokázali obsadit většinu západoukrajinského území. Většina zbývající armády (50 000 mužů) se přesunula na východ bojovat s bolševiky.
 
V červenci 1919 vytvořily zbytky bývalé správy ZULR exilovou vládu v [[Kamenec Podolský|Kamenci Podolském]]. Vztahy mezi exilovou vládou a ukrajinskou vládou v Kyjevě se ale stále zhoršovaly. Vrcholem rozporů byla zcela protichůdná diplomacie obou táborů. Exilová vláda ZULR začala vyjednávat spojenectví s bolševiky zaměřené proti Polákům a vláda v Kyjevě jednala s Poláky o spojenectví proti bolševikům. Nakonec ZULR uzavřela spojenectví s [[bělogvardějci|Bílou armádou]] vedenou [[Anton Děnikin|generálem Děnikinem]] a její Ukrajinské vojsko haličské se tak dostalo přímo pod velení bělogvardějců. Západoukrajinští politici se snažili vysvětlit svoje spojenectví s [[bělogvardějci]] nakloněním západních mocností na jejich stranu. Vláda v Kyjevě ale toto jednání striktně odmítla a západoukrajinská exilová vláda byla nucena opustit Ukrajinu. Exil si našla 15. listopadu 1919 ve Vídni.
 
V dubnu 1920 byla podepsána Varšavská smlouva mezi Polskem a Ukrajinou se sídlem v Kyjevě. Smlouva definovala polsko-ukrajinskou hranici na řece [[Zbruč]], a tak celá východní část Haliče připadla Polsku. Varšavská smlouva vyvolala velkou nespokojenost mezi haličskými Ukrajinci, kteří se cítili zrazeni vládou v Kyjevě. Exilová západoukrajinská vláda smlouvu odmítla a během [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konference]] se stále snažila stávající stav změnit. [[Společnost národů]] nakonec oficiálně přisoudila východní Halič Polsku 14. března 1923 s podmínkou, že polská vláda zaručí oblasti autonomii.
 
=== Ukrajinští běženci v ČSR ===
 
{{Portály|Ukrajina}}
 
[[Kategorie:Západoukrajinská lidová republika| ]]
[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]
[[Kategorie:Zaniklé státy Střední Evropy]]
[[Kategorie:Vzniklo 1918]]
[[Kategorie:Zaniklo 1923]]
[[Kategorie:Západoukrajinská lidová republika| ]]
1 084 403

editací