Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 10 bajtů ,  před 2 lety
m
Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy
[[Soubor:Valach 1787.jpg|thumb|Valach od Vsetína a Brumova, 1787]]
{{Různé významy| druhý=regionu v [[Rumunsko|Rumunsku]]|rozlišovač=Rumunsko}}
'''Valašsko''' je hornatá oblast v nejvýchodnější části [[Morava|Moravy]], v [[Česko|Česku]] v blízkosti hranic se [[Slovensko|Slovenskem]].
 
Jde o svébytný [[etnografie|národopisný]] a kulturní region, sousedící na jihu s [[Slovácko|Moravským Slováckem]] a na západě s [[Haná|Hanou]]. Lze ho vymezit přibližně územím [[okres]]u [[okres Vsetín|Vsetín]] a severní, severovýchodní a východní částí [[okres]]u [[okres Zlín|Zlín]] (severní Lukovsko, Vizovsko, Klobucko). V [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]] se nachází [[skanzen]] [[Valašské muzeum v přírodě]], v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic.
 
Pojmenování '''Valach''' je slovanskými jazyky přejaté slovo ''Walhs'' původně germánského původu, používané starověkými [[Gótové|Góty]] pro pojmenování [[Keltové|Keltů]], romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů.
 
Valaši nejsou na Moravě původními obyvateli.<ref>https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/150018630 - Edvard Ehler: Y chromosomální polymorfismy v české populaci se zaměřením na moravské Valašsko: evolučně antropologická studie</ref> Na Moravu se Valaši dostali při [[Valašská kolonizace|valašské kolonizaci]] probíhající od [[14. století|14.]] do [[17. století]]. Valašské pastýřské kmeny migrovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska podél karpatského oblouku směrem na západ.
Valaši jsou někdy považováni za potomky romanizovaných (paleo-balkánských) národů jako [[Thrákové]] (vč. Dáků) a [[Ilyrové]], nejedná se však o všeobecně přijímaný názor.{{zdroj?}}
 
Na své [[Migrace|migrační]] cestě Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých rumunských slov ([[bača]], [[bryndza]], geleta, strunga, atd.), která používají ve svém [[nářečí]], ale zachovali si hodně ze své kultury (zejména [[folklór]], písně a [[kroj]]e) a hospodářské zvyky, zejména chovu ovcí. Z&nbsp;etnického hlediska šlo původně o rusínsko-rumunské obyvatelstvo. V původních písemných pramenech je nazývají ''Coloni Valachales'' nebo ''Valach seu Ruthéni'' (Valaši čili Rusíni).
== Dějiny ==
[[Soubor:Soláň, socha 1.jpg|thumb|Dřevěná plastika Valacha na [[Soláň|Soláni]]]]
Severovýchodní [[Morava]] má oproti jiným oblastem značně odlišnou historii. Tradičně bylo toto neúrodné území řídce osídleno. Ve [[13. století]] došlo k osídlování nížin. Tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s&nbsp;dějinným procesem zvaným [[valašská kolonizace]]. Na sklonku [[středověk]]u, ale zejména po roce [[1500]] přišel pastevecký lid zvaný [[Valaši]] a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se [[Valaši]] objevili na území [[Hukvaldské panství|Hukvaldského panství]]. Toto území se dnes řadí do regionu [[Lašsko]]. Postupně se cílem kolonizace stala celá severovýchodní [[Morava]].<ref>"[http://www.rozhlas.cz/dvojka/uslysime/_zprava/409035 Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú]". Český rozhlas. 14. ledna 2008.</ref>
 
Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň - desátý kus dobytka, a&nbsp;jejich postavení zaručovalo [[valašské právo]]. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny [[19. století]] spory o to, jestli se jednalo více o lid původu [[Rumunsko|rumunského]] či [[Rusíni|rusínského]]. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V [[Rumunsko|Rumunsku]] má valašské pastevectví a [[salašnictví]] svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští [[pastevec|pastevci]] horské oblasti na různých [[Slované|slovanských]] územích - nejprve na [[Ukrajina|Ukrajině]], a později v [[Polsko|Polsku]], [[Slovensko|Slovensku]] i jinde. Severovýchodní [[Morava]] byla posledním regionem osídleným v souvislosti procesem známým jako [[valašská kolonizace]]. Všude ve slovanských oblastech [[Rumuni]] etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.
 
V počátcích [[valašská kolonizace|valašské kolonizace]] byla severovýchodní [[Morava]] osídlena dvojím lidem. Nížiny obývali původní [[Moravané]] - horští zemědělci a kopce nově příchozí [[pastevec|pastevci]] - [[Valaši]]. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se mísila kultura [[Moravané|moravská]] a [[Karpaty|karpatská]].
Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také [[třicetiletá válka]] a [[valašské povstání]].<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/vsetin-za-valasskych-povstani-vii/d-483865/p1=6688 Vsetín za valašských povstání]". Město Vsetín.</ref> Již koncem roku [[1620]] se [[Valaši]] vzbouřili proti [[Habsburkové|Habsburkům]]. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku [[1644]], kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.<ref>"[http://www.mestovsetin.cz/z-historie-vsetina/d-474170/p1=6688 Z historie Vsetína]". Město Vsetín.</ref> V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo ''Valach'' znamenalo totéž co [[rebel]] či nespokojený živel.{{Fakt/dne|20130103122401}}
 
6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile [[Osmanská říše|Osmanských Turků]] a jejich [[Krymský chanát|krymsko-tatarských]] spojenců, kteří následně vpadli na Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.<ref>"[http://zlin.idnes.cz/vyroci-bitvy-s-turkem-v-hrozenkovskem-prusmyku-fuv-/zlin-zpravy.aspx?c=A131005_1984736_zlin-zpravy_ras Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu]". ''iDNES.cz.'' 12. října 2013.</ref>
 
Neklidným obdobím bylo i [[18. století]], kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně [[Protestantismus|evangelická víra]]. Náboženský útlak částečně odstranil [[toleranční patent]], který vydal císař [[Josef II.]] v roce [[1781]].
[[Soubor:Valašské městečko, kostel.jpg|thumb|Kostel z Větřkovic u Příbora v&nbsp;[[Dřevěné městečko (Rožnov pod Radhoštěm)|Dřevěném městečku]], součást [[Valašské muzeum v přírodě|Valašského muzea v přírodě]] v Rožnově pod Radhoštěm]]
[[Soubor:Valašské Meziříčí, soutok Rožnovské Bečvy a Vsetínské Bečvy (01).jpg|thumb|Soutok [[Rožnovská Bečva|Rožnovské]] (vlevo) a&nbsp;[[Vsetínská Bečva|Vsetínské Bečvy]] u [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]]]]
Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně (kromě východní hranice, která je dána státní hranicí se [[Slovensko|Slovenskem]]). Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, [[kroj]]e, [[nářečí]]. Dříve hlavní roli hrálo hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské [[salaš]]nictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.
 
Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a [[přechodné oblasti]]. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, [[Vsetín]]sko, [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnovsko]] a&nbsp;oblasti kolem [[Valašské Meziříčí|Valašského Meziříčí]] na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a [[Valašské Klobouky]] na jihu. Na okraji leží např. [[Vizovice]], [[Slavičín]]. Přechodné oblasti jsou [[Podřevnicko]] (oblast kolem [[Zlín]]a) - přechod mezi [[Slovácko|Slováckem]], [[Haná|Hanou]] a Valašskem, avšak s výrazně převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku. Dále [[Luhačovské Zálesí]] mezi [[Slovácko|Slováckem]] a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), [[Hostýnské Záhoří]] na západě na hranicích s [[Haná|Hanou]] a severní úpatí [[Beskydy|Beskyd]] (např. [[Frenštát pod Radhoštěm]] a okolí). Oblast kolem [[Frýdek-Místek|Frýdku-Místku]] se z důvodu zdejšího [[nářečí]] nazývá [[Lašsko]], ale od Valašska se jinak příliš neliší. Podobně [[Nový Jičín]] s okolím, tzv. [[Kravařsko]], se řadí k Lašsku i&nbsp;Valašsku.
 
=== Významná města ===
* [[Brumov-Bylnice]]
* [[Karolinka]]
* [[Rožnov pod Radhoštěm]]
* [[Valašské Klobouky]]
* [[Valašské Meziříčí]]
* [[Vizovice]]
* [[Vsetín]]
* [[Lojza Baránek]]
* [[Antonín Bajaja]]
* Arnošt Dadák
* [[Jiří Demel]]
* [[Čeněk Kramoliš]]
* [http://www.valassky.cz/ www.valassky.cz - Valašsko-český a česko-valašský slovník online]
 
[[Kategorie:Valašsko| ]]
[[Kategorie:Valašsko (Morava)]]
[[Kategorie:Morava]]
1 084 181

editací